Mezi řádky

No, nakonec musím uznat, že se mi snímek líbil, příběh obsahuje samozřejmě klišé, ale naštěstí převažuje dramatická, vážná a naléhavější linka. Snímek mohl být útok na slzopudné kanálky a dojímání se, jenže jím není, samozřejmě podobné scény obsahuje, ale nejsou to podpásovky a je čistě na vás, jak je přimete. Propojení s holocaust je výstižné. A práce s postavami, které se časem posupně vyvíjí různým směrem patří ke kladu, stejně jako Hilary Swank, jež dobře ztvárnila houževnatou profesorku. (30.11.2014)

Film jede, má příjemné tempo. Ale přiznám se, že nejsem z těch kteří ujíždějí na usmrkaných filmech. Některé pasáže jsou prvoplánové, hraničící až s citovým vydíráním, ale jsou režijně zvládnuty velmi zručně, díky čemuž tohohle vynucování průměrný divák nepostřehne. Jinak film ale určitě stojí za to vidět, je znatelně lepší než film stejného rázu Nebezpečné myšlenky. Tož tak. (19.06.2007)

Prvy film od Richarda LaGravenese-ho, ktory som videl. Tematika rasovej znasanlivosti v akejsi skole v USA ma stale co povedat. Banda tinedzerov objavi vdaka ucitelke Hillary Swank / Million Dollar Baby/ silu tolerancie a vzajomnej znasanlivosti. To je zaujimave a iste aj chvalyhodne, ale dej sa akosi vytratil, tempo je pomale bez strhujucejsieho momentu a hrat z nich vedela snad len Hillary Swank. Lahsi nadpriemer, ale nic svetoborne : 70 % (19.09.2015)

MAXimální zklamání!! „Nakopu ti prdel, negře!“ Průhledné, nezáživné drama o dětech, které sužuje etnický původ, násilí, drogy i nízká sebedůvěra, se vám brzy ztratí z hlavy. Patos by se tady mohl rozdávat po lopatách a doposud relativně uznávaný Richard LaGravenese si ode mě získal jen rozpačité kroucení hlavou. Nebylo tu prakticky nic, čeho bych se mohl chytit. LaGravenese jakoby jen plnil žánrový stereotyp, nic nového nenabízí. Práci se sentimentálně laděnou tématikou (sic dle skutečných událostí) viditelně nezvládá; široký úsměv zarputilé učitelky, Holocaust, čárová hra a Anne Frank pospojují partu nesourodých spolužáků, barva pleti jde záhy stranou a když se na scéně objeví jistá Miep Gies („Dosud jsem neměl svého hrdinu. A teď jste vy mým hrdinou.“), začnou divákům vstávat vlasy na hlavě. Uff.. Scénárista mnohdy opravdu neví, o čem chce vyprávět. I písemné výpovědi žáků (mimochodem viditelně nesedí jejich věk) jsou roubované na efekt, nejsou nikterak ucelené, chtějí pouze šokovat x dojímat. Což se jim trestuhodně nedaří. Další dějové linie nemají opěrné body k zaujmutí nebo jsou doslova vyumělkované (odpor ke změnám ze strany ředitelky školy, hrdinčino krachující manželství atp.), chybí zachycení atmosféry doby, naopak vhod by přišla recyklace klišé a jiné, než bezkrevné dialogy. Idealistka Hilary Swank je typově přesná, i když má rozhodně na víc – v druhé polovině snímku si naštěstí urve několik scén pro sebe a v klíčových momentech odvádí, co se od její postavy čeká. Jinak je mi líto.. (30.06.2008)

Pekne vykreslený reálny kapitalizmus nazývaný aj mylne demokraciou. Sociopatické riešenie problémov je im vlastné. Vlastne niekedy skôr neriešenie problémov a k tomu gangy, rasizmus, diskriminácia, nosenie zbraní do školy, bitky na školách, školáci bezdomovci, strach, beznádej, žiadny rešpekt voči autoritám, atď.... Postkomunistické štáty preberajú školný systém západu a v USA 17roční školáci nevedia, čo je to holocaust a nikdy neboli za hranicami mesta. To sa potom manipuluje v médiach a ešte viac ím vytiera skreslené myslenie o svete. Čo sa týka filmu ako deja. Neverím že z členov gangu, čo zažili zabíjanie blízkych a žijú v takých podmienkach sa stanú iní ľudia po pár kecoch okolo holocaustu na hodinách anglického jazyka. Možno jedna, alebo dve výnimky by sa našli. Tak idelické, že tomu ani sám scenárista nemohol veriť. (24.03.2015)