Mezi řádky

Asi nejlepší film Hilary Swank. Ano, líbil se mi víc než Million dollar baby. Celou dobu sem byl v napětí co bude dál a hodněkrát mě to i dojalo. Na druhou stranu lze snad jen vytknout až někdy přiliš velkou sounáležitost a kamarádství, mezi lidmi kteří se donedávná nenáviděli. Ano, chápu o tom ten film vlastně skoro je, ale na mě to bylo až moc lehké. (20.08.2010)

MAXimální zklamání!! „Nakopu ti prdel, negře!“ Průhledné, nezáživné drama o dětech, které sužuje etnický původ, násilí, drogy i nízká sebedůvěra, se vám brzy ztratí z hlavy. Patos by se tady mohl rozdávat po lopatách a doposud relativně uznávaný Richard LaGravenese si ode mě získal jen rozpačité kroucení hlavou. Nebylo tu prakticky nic, čeho bych se mohl chytit. LaGravenese jakoby jen plnil žánrový stereotyp, nic nového nenabízí. Práci se sentimentálně laděnou tématikou (sic dle skutečných událostí) viditelně nezvládá; široký úsměv zarputilé učitelky, Holocaust, čárová hra a Anne Frank pospojují partu nesourodých spolužáků, barva pleti jde záhy stranou a když se na scéně objeví jistá Miep Gies („Dosud jsem neměl svého hrdinu. A teď jste vy mým hrdinou.“), začnou divákům vstávat vlasy na hlavě. Uff.. Scénárista mnohdy opravdu neví, o čem chce vyprávět. I písemné výpovědi žáků (mimochodem viditelně nesedí jejich věk) jsou roubované na efekt, nejsou nikterak ucelené, chtějí pouze šokovat x dojímat. Což se jim trestuhodně nedaří. Další dějové linie nemají opěrné body k zaujmutí nebo jsou doslova vyumělkované (odpor ke změnám ze strany ředitelky školy, hrdinčino krachující manželství atp.), chybí zachycení atmosféry doby, naopak vhod by přišla recyklace klišé a jiné, než bezkrevné dialogy. Idealistka Hilary Swank je typově přesná, i když má rozhodně na víc – v druhé polovině snímku si naštěstí urve několik scén pro sebe a v klíčových momentech odvádí, co se od její postavy čeká. Jinak je mi líto.. (30.06.2008)

Na první pohled, obyčejná variace na "Nebezpečné myšlenky" ale na tu druhou překvapivě kvalitní drama se zdařilými hereckými výkony, jehož hlavní trumf spočívá v tématu holocaustu, které zde hraje velice důležitou roli. Jinak je to standardně stavěné drama ze školního prostředí, ve kterém nechybí vytrvalá učitelka, převychovaní sígři, těžký život afroameričanů v Americe a rodinné problémy. Slabší 4* (07.03.2010)

Hilary Swank tento rok spojila po druhý krát sily so 'zelenáčom' Richardom LaGravenesem a aj po druhý krát u mňa zožala úspech. A určite by ho zožal aj v kinách. Snímky síce tematicky úplne odlišné, no každý vo svojej podstate zachytáva tie správne partie. Charaktery mladíkov v laviciach boli zaujímavé nielen osudmi ale aj sľubným herectvom. Len škoda, že posledná (zvyčajne najintenzívnejšia) štvrť hodinka vo mne úplne vyschla. Inak by to bolo aj vyššie. Pomohol fakt, že to bolo podľa skutočnosti. 80%. (11.04.2008)

Já nemám slov, nemám co dodat. Za prvé miluju drama a tohle byl prostě můj šálek kávy, za druhé to bylo dokonale ztvárněno a za třetí Hilary Swank tomu jen propůjčila přirozenost a upřímnost, která z ní sršela. Hlavní pro mě je, že to bylo podle skutečné události, tedy Freedom writers opravdu existovali a Erin taky... úžasné je, jaký pokrok udělala s lidmi, kteří jsou k sobě jinou rasou, nebo gangem... přesto je dala dohromady... nejde o to, že ja každý jiný, ale že každý v něčem vyniká a že jsme všichni přeci jen lidi... Líbilo se mi na tomhle filmu hlavně výkon mladých herců a samozřejmě nepřekonatelné Hilary, která mě nezklamala a uvěřila jsem jí každé slovo. To, že se učitelka může stát i přítelkyní nebo může dávat rady do života, tomu věřím, i když mi přijde, že v téhle době už je to trošku pasé. I přesto mi přijde, že je to rozhodně aktuální téma, asi hlavně v USA, kde jsou gangy a rasismus na denním pořádku. Jako učitelka měla skvělé nápady, jak zaujmout, neřídila se podle osnovy, ani gramatiky, dala jim pomocnou ruku a nechala tomu volný průběh, jako psát si deník, bylo nejen pro studenty psát o sobě vlastní příběh, který určitě každého ,,normálního" člověka ohromí, ale zároveň se o nich mohla něco dozvědět. To že se prala o jejich třídu, aby je mohla učit další dva roky, je podle mě nesmírná úcta, upřímnost, ale také odvaha. Studenti si ji oblíbili a zjistili něco ohledně holocaustu a knížky, nebo i příběhy lidí, z koncentračních táborů, kteří přežili... v tomhle filmu jsou spojeny dvě věci, které prostě vyráží dech... Dlouho sem si tak nezabulela, jako že upřímně... prostě film byl přirozený, kde mi přišlo, že ta třída opravdu je a prostě všechno vypadalo tak opravdově... Že o sobě nakonec napsali svůj vlastní příběh a stali se na chvíli spisovateli, mi přišlo prostě jako ta poslední tečka, za tím, co prožili... Ano, byl tu happy end, někomu to může vadit, ale proč ne? Nejsem naivní natolik, že je učitelka spásou třídy, ale v tomhle případě to bylo tak nastíněno, že nemůžu jinak.... To je přesně film, který můžu obdivovat bůhví jak dlouho a mluvit o něm hodiny, protože každý detail, rozhovor, nebo klidně řeč těla či očí mi řekne, že se jedná o dokonalé drama, ze života, kdy se dějí holt i ty špatné věci, někdy až neuvěřitelné... Tak proč by si nakonec tyhle lidi nemohli zasloužit něco víc? Moc se mi to líbilo, nevím, jak vyjádřit, že mi ten film dal opravdu moc... (23.10.2009)