Mezi řádky

Libor Terš: dvě role! :-( ____Nemám rád filmy velkohubé, s rádoby šlechetným motivem, kde se jenom plácá slovy jako klacky ve stodole.___ Hilary Swank mi tady nesedla, její nesmyslná snaha o spasení všech kolem a příšerně užvaněné (a veletrapné) scény ve třídě (hlavně ty nejrůznější zvolání "To nepřežiju!" "To snad ne" atd. atd. všech žáků).___ Snad to nebyl pokus o jakýsi remake (téma je velmi podobné, jen prostředí se dost změnilo) Panu učiteli s láskou, protože to by pak bylo ještě strašnější.___ Abych nebyl moc nespravedlivý, v originále to možná bude o deset % lepší. Vypnul jsem to už v půlce s jasným úmyslem zaodpadovat, ale nakonec jsem to ve snaze být co nejobjektivnější dokoukal. Nic se ale nezměnilo, jen konec to ještě dorazil.___ "Tak, komu dáme dobrou známku?"___No tomuhle "dramatu" to nebude... (14.07.2008)

No, nakonec musím uznat, že se mi snímek líbil, příběh obsahuje samozřejmě klišé, ale naštěstí převažuje dramatická, vážná a naléhavější linka. Snímek mohl být útok na slzopudné kanálky a dojímání se, jenže jím není, samozřejmě podobné scény obsahuje, ale nejsou to podpásovky a je čistě na vás, jak je přimete. Propojení s holocaust je výstižné. A práce s postavami, které se časem posupně vyvíjí různým směrem patří ke kladu, stejně jako Hilary Swank, jež dobře ztvárnila houževnatou profesorku. (30.11.2014)

Velmi podmanivy, podnetny,uprimny  a velmi silny film pro zralejsi publikum. Amerika je pro me nejextremnejsi zeme na svete s mimoradne divnymi lidmi a nasilnickou kulturou. Pri sledovsni budete smutni, stastni, v rozpacich a nakonec vycerpani. Postavy jsou az moc typicke. Vse je zasazeno do rasivych nepokoju v Los Angeles v roce 1992. Je to politicky pohled z leva. (26.01.2023)

Přídavná jména jako poutavé, dech beroucí, nutící k zamyšlení jsou sice fajn, ale přesně nevystihují můj pocit. Když nad tím tak přemýšlím, není to vůbec špatné. Má to dobrý námět, slušný scénář, důstojné herecké výkony, ale nepotěší. Je to totiž přesně takové, jaké tyhle snímky bývají. Útočící na slzu, obdiv paní učitelce a dodávám, že jsem z toho taky cítila, že bych snad na ty děti měla být hrdá. Jenže proto tomu možná schází ten nádech reálu. I když pančelka skutečně žije, já mám dojem, že to z toho reálného nějak vybočuje tím promyšleným sžíravým patetismem. A to mi trochu překáží. V konečném důsledku, a to musím uznat, že práva jiných etnik jsou pro mě celkem důležitá, mám pocit, že slečna G. byla magor (stejnak není jisté, k čemu její domnělý úspěch vedl), děti by se taky nezbláznily (chápu, že válka gangu je zřejmě prozatím problém, který není řešen ku prospěchu situace) a stará bréca učitelská měla nakonec pravdu ---> je sice hezká jejich motivace a snaha paní učitelky, ale co bude dál? Navíc takhle brzo po crash a dalších filmech s podobnou tématikou (rozuměj, kterak etnická problematika našla své řešení, vzpomněla jsem si na ten film o černém klukovi, co hraje fotbal, s Bullock v hlavní roli, a dál taky na ten fotbalový tým, jak bílý trenér donutí černé děti přemýšlet nad životem jinak) to má trochu výraz bezduché snahy, která nemá dlouhodobý cíl. (21.03.2011)

Kdo chce, uvidí v tom víc. Kdo nechce, neuvidí v tom nic. Film naráží na spoustu hlubších myšlenek, není to jen o dětech z ulice, násilí, každodenní přežití nebo o rasových odlišnostech, ale také o světovém holocaustu. Emoční náboj člověka zasáhne v případě, pokud ho tyto témata něčím dokážou oslovit. Možná někomu změnil celkový pohled ten až sentimentální závěrečný happy-end (já bych spíš uvítala nějakou tragédii - např. smrt někoho ze studentů - a následně happy-end), ale takto to na člověka zapůsobí o dost méně. Avšak některé chvíle jsou až "pěkně" depresivní, což také udělá s divákem své. (21.03.2011)