Návrat na vrchol

Filmy ze sportovních prostředí mají jednu velkou nevýhodu – prostoduchý scénář, který je okamžitě odhalen a divák už pak jen čeká, jakými prostředky se režisér dobere ke kýženému konci…We Are Marshall bohužel není jiný, ale přeci jenom se v něčem od svých soků odlišuje. Jakoby si McG vzal od Charlieho andílků oddech, půjčil si maximálně tak agresivní kameru a svou klipovitou režii s vysokým počtem střihů nechal doma (samozřejmě zápasy jsou věc jiná). Příběh se ani neline pomalu, ani nijak ďábelsky nepřeskakuje z místa na místo, ale jen tak proplouvá mezi postavami a vytváří uvěřitelné prostředí, které, ač jsem zezačátku avizoval, nepobralo moc na originalitě (teatrální a nenápaditý scénář mluví za vše), zato chytne pevně a nepustí. K této fiktivní ideji dopomáhá i duo výborných herců – zažraného fotbalového trenéra McConaugheyho a zamlklého, vzpomínkami zranitelného Matta Foxe, který snad tímto filmem konečně utvrdil, že nejsou jen Lost a doktor Jack. Rozhodovat se mezi 3* a 4* nikdy není med a v tomto případě za velmi překvapující citlivou režii McG, výborně zahrané postavy a fakt, že se jedná o skutečný příběh rád přimhouřím oko. We Are? Marshall! [Přesná stopáž: 131 min] (15.08.2007)

"Útok má velký problémy, - A není to tím, že by obrana byla tak úžasná." Sport mám rád a americký fotbal za něj nepovažuju. Navíc se mi zdá, že natočit snímek o družstvu amerického fotbalu, které vyhrálo dva zápasy za sezónu není úplně nejšťastnější nápad. Ještě o něco horší je skutečnost, že sport samotný nedostal příliš mnoho prostoru, neboť vše ostatní z obrazovky nesmlouvavě vytlačil patos podporovaný slzopudnými songy. Alespoň šaškující trenér Lengyel svými poznámkami občas netaktně narušil ten všeobecný smutek, ale to mi ke spokojenosti rozhodně nestačilo. (28.04.2016)

POZOR - SPOILER: Další sportovní drama s nálepkou "podle skutečné události", která se vám ze všech sil snaží hrát na city. Problém spočívá v tom, že podobných filmů vznikne asi 10 za rok a všechny jsou tak nějak stejné. Všechny postavy mají předem daný charakter a vždy se zachovají tak, jak se to od nich očekává. Tak trochu jako v pohádce. Děj je o sestavení nového fotbalového týmu a je nalinkovaný přesně podle staré známé šablony. Zpočátku se týmu nedaří, prochází krizí, nakonec ale slavnostně zvítězí (přičemž rozhodující bod získá až v poslední vteřině zápasu - dokážete si představit větší klišé???) a vše skončí happy-endem. No a pak zazvoní zvonec a pohádky je konec. Film se sice opírá o skutečnou tragédii, ale aby mě dojal, musel by být natočet působivějším a hlavně neokoukaným způsobem. Že si diváci v Americe na podobných kýčovitých dojácích ujíždí, je stará známá věc. Ale že jim to žereme i my Češi (viz zdejší hodnocení 73%), to mě celkem udivuje.. (21.10.2007)

Tragédia 70 rokov, ktorá zrazí americký futbal v meste Huntington na kolená. Pri pohľade na havarované lietadlo v lese Vám bude behať mráz po chrbte, tak ako pri rozhodovaní o tom či bude nové mužstvo a polovica mesta príde pokrikovať "We Are Marshall"! Dosť dojemné scény, vyrovnávanie ľudí v meste so strátou bližnych... Snímok slúži niečo ako pamiatka pozostalým s patriotistickým nádychom. Matthew McConaughey je ako tréner presvedčivý a snaživý, je pravdou že trvalo kým futbal v tomto meste opät povstal - ale dnes patri "We Are Marshall" medzi jeden z najlepších klubov v USA, ktorý vychoval množstvo talentov na profesionálnej úrovni. Mesto žije futbalom, čo je vidieť aj v snímku. Ide o úctihodnú pamiatku... 8/10 (15.11.2007)

Z počáteční emocionální smetánky, která je sice při tak krutém lidském osudu na místě, ale která mě nikterak nenadchla se postupem času a hlavně po příchodu nového coache stane poměrně slušné sportovní drama. Matthew McConaughey si trenéra Jacka Lengyelho zahrál s velkou chutí a snažil se vystihnout všechny jeho ulítlé grimasy a selské proslovy, myslím že se mu to podařilo. I když záběry ze hřiště sice nejsou v porovnání s ostatními velikány tohoto žánru moc povedené a prostřihy flashbacků z rádoby povedených dramatických scén z filmu při posledním touchdownu mi trochu kazily divácký zážitek, přesto dávám ještě palec nahoru. (28.12.2011)