Horší už to nebude

S každým zhlédnutím zábavnější hra s vyprávěním. Vypravěč je zde sice v intencích klasického hollywoodského stylu (zpočátku) neviditelný, nikoliv ovšem neslyšitelný. Slyšíme jej (tedy ji) nejen mi, ale také protagonista příběhu. To je ale pouze náplní prvních několika minut, po nichž se zápletka začne stále víc komplikovat, aniž by tím jakkoli trpěla srozumitelnost filmu. Podvratnost Stranger than Fiction tkví v tom, že jej klidně můžete číst jako romantickou komedii. Žádný „povinný“ žánrový element v zásadě nechybí, jenom jsme neustále upozorňováni, že sledujeme určitý konstrukt, že příběhy konkrétního typu končívají konkrétním způsobem, že odevzdaného hrdinu řídí nějaká vnější – autorská – síla apod. Film obvyklá vyprávěcí schémata naoko dodržuje, zároveň je jejich zviditelněním boří a vytváří schémata nová. Dlouze bychom mohli rozebírat práci neukotvené, jakoby žádnému z mnoha vypravěčů nesloužící kamery, Ferrellovo hraní bez emocí (na hrdinu hollywoodského filmu je záludně nečitelný) i filozofický podtext, dotýkající se věčné otázky predestinace. Je toho hodně a všechno se to sešlo ve filmu chytrém, nápaditém a (přitom) mimořádně vtipném. 90% Zajímavé komentáře: Wormboy, Janek, Silence, gusman (24.03.2007)

Když jsem si kdysi snímek Horší už to nebude pouštěl poprvé, šel jsem do něj absolutně nepřipraven. Nečetl jsem zdejší obsah ani komentáře a evidentně jsem přehlédl zařazení filmu mezi fantasy. Věděl jsem pouze, že se mrknu na výborně hodnocenou komedii s Willem Ferrellem. O to větší pak moje překvapení bylo! Samozřejmě pozitivní. Když pominu herecké výkony vysoké úrovně, musím vyzdvihnout především chytrý a zábavný scénář a nápaditou režii. Snímek, při jehož sledování cítíte po těle hřejivý pocit a těšíte se na každou jeho další scénu. No a hlavně je to doopravdy sranda! (20.04.2024)

"Harold Crick lived his life." (his so-called life). Potírání rozdílu mezi takzvaným uměním (literaturou a filmem). Stranger Than Fiction porušuje zpočátku všemožné filmové postupy a klišé, aby se v nich v závěru doslova vyžíval. Forster měl k dispozici vskutku vymazlený herecký ansámbl, s ním se natočit špatný film prostě nedá a hlavně nesmí! (24.11.2007)

Úchvatný začátek naznačuje, že tenhle snímek bude něco neopakovatelného. Velmi neotřelá a riskantní režie hned na začátku odkrývá všechna svá esa a divákovi je jasné, že bude mít co dočinění s příjemnou hravostí. Hlas vypravěčky, hrdina, čísla, hodinky... Kdo film viděl, okamžitě ví o čem mluvím a ti z vás, kteří to štěstí neměli si nejspíš začínají myslet, že mi hrabe. Není tomu tak, těchto pár artefaktů totiž významně slouží k posouvání děje. Stranger Than Fiction ale není tak oblíbený díky těmto faktům, jakožto spíše díky zajímavému vrstvení děje a hrátkami se zákonitosmi jak beletrie, tak i kinematografie => v několika momentech překvapivá režie. Harold Crick není ničím zajímavá postava, vlastně je nudný, stejně jako jeho stereotypní život, tedy do té doby než se dozví, že se stal shodou jistých okolností hlavní postavou nové knihy světoznámé spisovatelky Karen Eiffel. Od té chvíle nezůstane kámen na kameni a snímek se dost bizarním způsobem dostává do hledání vlastních zákonistostí. Musím se přiznat, že jsem téměř celou stopáž nebyl schopen děj logicky přijmout, ale snažil jsem se. To že Harold začne slyšet hlas vypravěčky příběhu mi ani divné něpřišlo spíše pak fakt, že ačkoli se jedná o postavu z knihy, může vlastně jednat vlastním způsobem a život Harolda A (skutečnost) a Harolda B (fikce) se prolíná jen v některých souvislostech, které pak spojuje i hlas. Jenže závěr naštěstí všechno vysvětlil a vše do sebe skvělým způsobem zapadlo. Ze všech postav patří můj největší obdiv Lindě Hunt (Dr. Mittag-Leffler) a Dustinu Hoffmanovi (prof. Jules Hilbert), kteří nejenže mají zábavnou scénku potažmo zajímavou postavu, ale hlavně se jim podařilo skvěle vykreslit svou roli a dodat jí onu známou jiskru věrohodnosti. Mezi nejpovedenější scény patří pak ta, kdy se všechny tři hlavní postavy dozvědí konec příběhu - ještě k tomu si jej pochvalují - a divák tak vlastně zůstává tím úplně posledním. (03.01.2008)

Marc Forster sa pomaly ale isto zaraďuje k režisérskym favoritom, pri ktorých verím, že každý ich ďalší film bude mať úspech. Žánrová pestrosť s akou si vyberá filmy, ktoré premení v úspech už dokazuje svoje. Dokázal mi znova, že najkrajšie príbehy sa rodia z bizarnosti a banálnosti, ale s poriadnou dávkou originality. Aj keď nejaké náznaky niečoho podobného tu už boli, takýchto krásne milých filmov je tak málo, že divák minúty len tak hltá. Záver je však trošku odseknutý, zaseknutý, trošku mimo toho, čo som celý film videl a práve tým stratil odo mňa hviezdičku. A čo dodať k tomu, čo na nás vystrúhal Will Ferrell? Snáď len to, že už sú dávno preč časy, keď sa grimasoví komici škatuľkovali do podradnejšej skupiny a spolu s Carreym, Sandlerom či Smithom dávajú nádej aj ostatným. Chvála však patrí aj ostatným. 85%. (05.04.2008)