Griffin a Phoenixová

krásný film o lásce, kdy obě dvojice ví, že umřou,ale přesto se do sebe náhodně zamilují a prožívají lásku, a nemyslína umírání, ale prořívají každou vteřinu, minutu, hodně smutný film, nemůžu k tomu nic vytknout, jen je škoda, že takováto láska může být opravdu jen ve filmu, v realitěje jen nenávist, zloba, ale nikdy se žádný vztah nepodobá téhle krásné lásce, což je škoda (09.08.2009)

Velmi dobře si pamatuji původní verzi filmu z roku 1967 s Peterem Falkem a Jill Clayburghovou, přestože jsem film viděl pouze jednou a tehdy před čtyřiceti lety. Skvělý scénář a vynikající herecké výkony tehdejších hvězd nedaly na film zapomenout. Měl jsem proto velké obavy podívat se na novou verzi. Ty se splnily na půl. Herecké výkony obou představitelů nové verze byly velmi přesvědčivé, ale scénář udělal z původní verze kýčovitou selanku a to zejména v konci příběhu. Je vždy zoufalé a většinou devalvující, pokud si někdo chce zopáknout úspěch původního díla s tím, že jej udělá lépe a nově! Tak to se, dle mého názoru, v tomto přepisu nepovedlo. Snad nejhorší byl nově udělaný konec filmu s kýčovitým vánočním stromečkem s dárečky v parku!! V původní verzi byl konec pojatý mnohem silněji a ne takto telenovelácky. Stejně jako v remixu si Phoenixová nepřeje, aby ji Griffin v nemocnici navštěvoval a asistoval při jejím umírání a přeje si, aby ani nevyhledal její hrob. Griffin jí splní pouze první přání. Po její brzké smrti její hrob vypátrá a zde je právě onen působivý konec mistrného scénáře, kdy na náhrobní desce Griffin v šoku čte vytesaný nápis: „Věděla jsem, že přijdeš Griffine!“ Teprve nyní následuje scéna bezmocného vzteku rozbíjení vlastního auta a aut dalších. Po takovém silném zážitku má mnohem větší razanci a logiku. Tím samozřejmě film končí. Ale nový prášek holt pere lépe a vše je po něm heboučké, že! (14.02.2010)

Asi jsem čekala něco jiného, ale tenhle film na mě neměl pražádný účinek. Neustálé epizodky na téma: "Co chceš udělat před smrtí" začnou po chvíli nudit a balancování mezi komedií a melodramatem mi taky nepřipadlo jako nejlepší řešení. Nakonec zůstává jen vcelku zajímavý a smutný příběh a sympatičtí herci. 2,5* (05.09.2009)

Griffin a Phoenixová není špatný film, je velice dobrý, ale jak už tady bylo řečeno, na to jakou situaci oba prochází, a co všechno je potkává jsou tihle dva nepřesvědčivý. Všechno je to romantické, smutné, dojemné, prostě všechno, co tento film předpokládá, ale skutečnost jde úplně jiným směrem, než by měla. (09.05.2015)

Na konci se zpívá nobody´s crying a myslím, že opravdu nikdo neplakal. Nečekala jsem od filmu nic extra a nic extra jsem nedostala. Bylo to komorní, milé, úžasně optimistické, pokud se to tak dá říct, herci byli fajn, Amandu Peet mám ráda. Hrozně mě rozčilovaly ty nekonečně dlouhé části, kde jen hrála jakási (asi dojemná,asi dokreslující děj) píseň a kamera cosi zabírala (jak někdo někam jde, kouká z okna a tak). Jednou fajn, ale tohle se opakovalo asi 5x. Zajímalo by mě, jak vypadal originál s P. Falkem. Předpokládám, že mnohem lépe. (29.09.2009)