V zámku a podzámčí

Televizní zpracování předlohy Boženy Němcové je především spolehlivý "ždímač kapesníků". Zároveň ale jde nepochybně o velmi solidní filmový přepis, jak čistě herecky, ostatně, při natáčení filmu se sešla téměř celá tehdejší herecká elita a i relativně malé role zde hráli výborní herci, tak velmi pietním způsobem adaptace. Pochopitelně zde najdeme drobné posuny, v nichž například postavičky statkáře a jeho ženy tuhnou v naprosté karikatury, podobně pitoreskně působí v první části filmu i postavy knížete a jeho ženy, "nenápadně" se zdůrazňuje nemožnost pomoci všem, atp atd. To jsou ovšem jen opravdu drobné posuny, v podstatě takové "nutné úlitby moci", které si průměrně poučený divák hravě "odfiltruje". Naopak seděla většina rekvizit, kostýmů či reálií. Samozřejmě je otázka, zda-li by šlechtická rodina na počátku 19. století hovořila česky, ale to už padá na vrub literární předloze samotné. Ta totiž rozhodně není reálným odrazem poměrů na tehdejší vesnici nebo života na tehdejších šlechtických sídlech. V podstatě jde o velmi idealizovanou pohádku, přesně odpovídající dobové romantické představě o chudých, ovšem také ryzích pracovitých spravedlivých a poctivých venkovanech, stejně jako o šlechticích, kteří "v jádru nejsou zlí", ale "podléhají nesprávným svodům" a ovládají je "vychytralí a zlí lidé". Jakkoli se závěrečná aktualizace snaží podotknout, že "rozhodně ne všem bylo pomoženo" (jak by ne, když ten "správný řád" tu ještě nebyl nastolen), předloha končí jako naprostá idyla. Zlí lidé byli potrestáni a dobro zvítězilo na plné čáře... Historik, aktivně zkoumající vybraná témata raného novověku, by samozřejmě mohl mnohé podotknout a korigovat, ale nechme toho. Jednoduše je to stejně stylizovaný literární konstrukt, jakým je řekněme Hugův "Zvoník od Matky Boží", Dumasův "Hrabě de Monte Christo" či taktéž Hugovi "Ubožáci"... Nic víc a nic méně... Celkový dojem: 85% PS: Pokud si má člověk opravdu důvod na něco stěžovat, tak je to neskutečně mizerná kvalita obrazového záznamu. Záznam odvysílaný ČT byl neostrý, vybledlý a zrnitý, skoro stejně, jako by šlo o sovětský film na nosiči z produkce "Řitka video"... (28.10.2012)

Přijde mi to jako pokus o určitý realistický pohled, avšak s určitým zjednodušeným pohledem na celý problém, a až jistým pohádkovým vyzněním. Jak mám Rážovy filmy rád, tady to vypadá, že se nějak moc nesnažil a téma mu k srdci nepřirostlo - je to takové strojené a chladné, poněkud povrchní, jako by se některé scény jely na první dobrou. Jinak proti onomu sociálnímu vyznění nic nemám, přece jen báchorkám o tom, jak lidé zbohatli jen a jedině svou pílí, věří jen ti samotní zbohatlíci, ostatní vědí, že je to hodně o intuici, dravosti, známých, správných informacích, lobbyingu a mnoha dalších okolnostech, kde už to bývá často na hraně nebo za hranou nějaké morálky. Ale inscenace samotná mi prostě přišla utahaná, nevzrušivě natočená, a i mí oblíbení herci hrají tak nějak na půl plynu. (01.01.2018)

Políbení ruky beru jen jako projev nejvyšší úcty. Příběh o tom, že štěstí nechodí jen a pouze po bohatých a že i chudí, ač v těžkých dobách, dokázali míti pouta lásky silnější než kdejaký kníže pán. Kdo je v tomto celku dobrákem a kdo kazisvětem není prostřeno jen v plátně černobílém, tady se to hemží barvitými postavami od spodiny až po človíčka v nejvyšší věžičce toho noblesního zámku. Legendy naší malé země se zde střetávají s tou tehdy nejmladší generací nadějí českého filmu a divadla a tvoří uskupení plné hereckého porozumění, plné harmonie a lásky k řemeslu. K tomu přidejme volnost v režii Ludvíka Ráže, poetickou kameru Andreje Barla a geniální skladby z pera Vadima Petrova. Skvost je na světě a září stejně silně jako před těmi čtyřiceti lety. (08.04.2021)

Samozřejmě že je to úmyslně přeslazený a hraný na patetický efekt (to dítě tam mluví a jedná jako osvícenej mnich, lidé z podzámčí jsou bodří a za každé situace slušní atd.), jenže právě díky tomu to obsahuje řadu drtivě lidských momentů, které dojímají neuvěřitelně fungujícím způsobem (např. když se Haničinec se slzami v očích ukloní Hlaváčové, která automaticky přijala za své úplně cizí dítě). (01.07.2011)

Výborný snímek s obrovsky silným příběhem, který chytí za srdce snad každého. Shlédla jsem ho kvůli povinné četbě a vůbec toho nelituji, spíše naopak. Vysoké mravní ponaučení, slitování, dobrota, bohatství vs. chudoba, nemoci a zdraví, jednoduše ten pravý život. Herci výborní, jako celá atmosféra. Mohu jen doporučit. (27.04.2012)