V zámku a podzámčí

Studii mravů rozdílných společenských vrstev od Boženy Němcové umně převedl Ludvík Ráža do televizního filmu, kterému by slušelo i filmové plátno. Po dechberoucím naturalistickém úvodu příběh spěje pomalými krůčky ke šťastnému konci. Postava "dobrého člověka" v podobě doktora, kterého hraje Petr Haničinec, umožňuje malému Vojtěchovi (Marek Mikuláš) změnit svůj osud. Idylicky začínající scéna, odehrávající se v aleji, se díky Vojtově odvaze stává pro další děj klíčovou. Vhodně užitý symbol psa. Pekinéz Joli, kterému Němcová věnuje poslední větu povídky, se měl mnohem líp než ti v podzámčí... (25.07.2008)

Božena Němcová k mým oblíbeným autorům nikdy nepatřila a kvůli averzi na povinnou školní četbu se k ní ani nikdy nevrátím. Přesto jsem vzal na milost některé filmové adaptace jejích děl. Film V zámku a v podzámčí patří k tomu nejlepšímu, když tedy pominu její pohádkové náměty. Poprvé jsem viděl film jako malý a dodnes si pamatuji tu skvěle vystavěnou depresivní atmosféru chudoby poddaných a morálně pokřivený svět šlechty, kdy více záleží na malém psovi než na lidech. Na podzim si občas říkám, jak by asi chutnal chleba z žaludů… :-) Přesto lze ve filmu najít i víru v dobrého člověka a v lepší zítřky. Navíc film kouzlo neztrácí ani z pohledu dospělého. Za silnou atmosféru a za naději i v nelehké době, dávám čtyři hvězdy. (22.10.2022)

“Ano, lidé byli stvořeni k obrazu božímu, ne psi… Vyhrál jste, doktore… Ne, Vy… Protože jste uměla odpustit.“ Televizní zpracování klasické novely Boženy Němcové, dnes již téměř legendární. Z každého záběru, z každé repliky dýchne na diváka nádherně starosvětský duch časů dávno minulých. Nespravedlivý sociální řád tehdejší doby, kdy chudí byli opravdu chudými a bohatí o ně dbali jen málo, stejně jako literární předloha, obžalovává s krutostí neúprosnou. Žaluje účinně, přitom však tak laskavě. Dojímá, útok na vaše city však není jejím záměrem. Je neuvěřitelné, že účinkem se nemíjí ani po mnoha letech od svého vzniku, ani po mnoha zhlédnutích… Jen jsem si po letech uvědomila, že Daniela Kolářová tu vypadá jak nádherná madona, těžce sužovaná, trpící madona… „Pamatuj, člověk má jen mezi poctivými své přátele hledat…“ (12.07.2015)

Není od věci připomenout si monumentální klasickou československou televizní tvorbu. Významná povídka Boženy Němcové V ZÁMKU A PODZÁMČÍ byla ve špičkovém scénáři Otto Zelenky dokonale převedena do dramatického tvaru, který dokoval svou famózní režií Ludvík Ráža. Shromáždil tehdejší výkvět českého herectva (Pešek, Kolářová, Hlaváčová, Sklenčka, Satoranský, Freimanová, Haničinec, Brejchová, Růžek), který vyšperkoval jedinečným vedením dětských herců. Velký sociální sen Němcové je díky tomu skoncentrován do srdečního tvaru, víry, že poctivost a čestnost vítězí a přitom je zjemněn určitý sentiment, který se Němcové poněkud v literární předloze mimoděk vnutil do pera. Tento televizní film je určen nejen dospělým, ale i vnímavějším dětem také proto, že se nevyhýbá stínům lidského života. (08.01.2022)

Inu, když se propojí skvělá spisovatelka s dobrým režisérem, který pokorně ctí předlohu a k tomu přidáte plejádu špičkových herců, dostanete něco, co už dnes v TV moc nenajdete a to nemluvím o skvělé hudbě a kameře. Jen drobnou pihu na kráse bych viděl a to, že se pan Ráža, kterého mám jako režiséra velmi rád, nedokázal rozhodnout, v kterém momentě dílo ukončí a tak tu máme konců několik. (22.01.2017)