Vražda v Ostrovní ulici

Tato kriminálka starých časů není špatná. Má svůj zločin, svého zoufalého hlavního podezřelého, mnoho nejasností a záhad a konečné překvapivé rozuzlení. Jen ta celková atmosféra nepůsobí zcela uceleně ve svém dopadu a působnosti na diváka. Osoby a pohnutky jsou postupem času poodhalovány postupně vrstvu po vrstvě. Příběh má svého osvíceného průvodce v postavě policejního detektiva Klubíčka (příjemný Jindřich Plachta), laskavého a důvtipného vyšetřovatele krvavého zločinu. Je vlídný a přívětivý a s úsměvem ve tváři zasazuje své překvapivé rány viníkům. Důležité mužské postavy: manžel oběti a zoufalý hlavní podezřelý zločinu s jasným motivem Zachar (sympatický Theodor Pištěk), manipulativní rodinný přítel se stínem minulosti Friedmann (zajímavý Zvonimir Rogoz) a nezodpovědný mladík z bohaté rodiny s náhlým problémem Vláďa Baroch (Miroslav Svoboda). Ženské postavy: domovnice místa zločinu v pokušení (Ella Nollová), vystrašená Friedmannova bývalá žena (Jarmila Lhotová) a vypočítavá milenka několika mužů Irma (Ljuba Hermanová). Z dalších rolí: nadšený amatérský vyšetřovatel a popletený reportér Maurin (sympatický Emanuel Trojan) a přísný vyšetřující komisař (Vladimír Marek). A i když to není strhující podívaná, tak to je stále příjemná zábava v žánru inteligentního kriminálního filmu, kde je spravedlnost laskavá a přesto vítězící při odhalování viníků krvavých zločinů. A vše je i s hravým nadhledem, kde se otevírá náruč pochopení, aby šibalsky sevřela svoji vykonávanou spravedlnost. (22.08.2016)

Velmi zdařilý kriminální příběh. Jindřich Plachta v roli detektiva Klubička překvapil. Já ho mám v hlavě zafixovaného spíše jako komediálního herce. Ale tahle role mu taky parádně sedla. Tenhle film má i po tolika letech divákovi stále co nabídnout. Takže pokud jste přejedeni všemožnými kriminálkami, kterými nás nuestále zasobuje tv Nova, tak si vyberte právě tenhle starý film s Jindřichem Plachtou. Ten byl jako Klubíčko nezepomenutelný. (16.04.2012)

(2x) Tuhle (když pominu filmy tohoto žánru v oblasti němého filmu) úplně nejstarší československou kriminálkou beru spíše jako raritku. Tehdejší režisérovo nadšení z nové technické metody snímání dialogů na pozadí hudebního doprovodu bylo jistě fajn, ale jak se říká, všechno s mírou a tady míra byla poněkud překročena. To neustálé znění scénické hudby, která z velké části připomíná němé grotesky, působí místy ve vážném příběhu o vraždě jako pěst na oko. Ale co naplat, atmosféra super, i po víc než 80ti let od natočení cítit z příběhu i napětí, zaujme dynamická kamera a scénář s odlehčeným s humorem, narežírovano a zahráno velice pěkně. Jindřich Plachta se mi tady líbil ještě víc než v komediích typu Právě začínáme a To neznáte Hadimršku. Takže spokojenost a jeden z atraktivnějších zážitků při sledování prvorepublikových filmů. (18.08.2017)

Velice dobrá detektivka, která ctí všechna pravidla žánru a nedělá ostudu vůbec nikomu. Jindřich Plachta je coby detektiv Klubíčko perfektní, postava mu neskutečně sedla, v příběhu nechybí neustálé matení diváka a nacházení nových stop, závěrečná "poirotovská" konfrontace, všechno to jde jako po másle. Co mě zaujalo, byla hudba Karla Marcharta, která používá klasické skladby (z nichž ale ne všechny k tomu, co se ve filmu právě děje, pasují). (16.03.2013)

Musím s hanbou přiznat, že jsem tento film viděla prvně, i když už DVD nějaký ten pátek vlastním. Výborná detektivka s na tu dobu dobrými hereckými výkony včetně Jindřicha Plachty v nezvyklé roli. Neznala jsem Vachkův román, který byl předlohou k filmu a tak musím ocenit zajímavě vystavěný příběh, protože jsem skoro až do konce neměla o pachateli zcela jasno. Inspektor Klubíčko vyřešil zločin bez moderních rekvizit a vědeckých laboratorních metod jen prostou logikou, jak už to ve starých filmech bývá. Vůbec jsem se nenudila a kdyby nebylo té všudypřítomné rušivé hudby, byla bych se i skvěle bavila. Pokud bych měla něco vytknout, tak že se tam na můj vkus až nezdravě moc kouřilo. (17.02.2012)