Bakaláři - Série 14 (1985) (série)
Obsahy(1)
Každý sám nejlépe ví, kde ho bota tlačí... Mladý básník Ivan Hlaváček (O. Havelka) se vypraví na zlatou svatbu svých prarodičů (L. Pešek a J. Štěpničková), která se koná na vesnici. Znovu se tu setká s příbuznými, které dlouho neviděl. Těsně před odchodem na radnici ho zdrží básník Olin Štětka Chrudimský (L. Kostelka), který mu chce ukázat své básně. Mezitím ale všichni odejdou na obřad, a když se i Hlaváček vymaní ze spárů náruživého básníka, zjistí, že tam zbyly jedny jediné boty, a ty nejsou jeho... (Česká televize)
(více)Recenze (11)
Sledovat tuto povídku má cenu jen tehdy, pokud se chcete přesvědčit, že Havelka je opravdu velice špatný herec. ()
Pro dříve narozené nočníky jsou bakalářské příběhy jistě oázou v záplavě odpoledních kriminálek, ovšem tohle byla opravdu "bota". Scénář byl natolik vystavěn banálně, až vznikl jakýsi blíže neidentifikovatelný blivajz, který neměl žádný příběh a pointu. A s takovými herci, především Pešek byl standardně kvalitní, náhle udělal z Havelky kvalitního sekundanta, se mohlo zapracovat na kvalitě. Dohromady jsem nepochytil, co bylo na tomto příběhu natolik pozoruhodné, že se musel realizovat. Trestuhodně nevyužitá paní Štěpničková. Miroslav Sobota, zkušený režisér, vzdáleně stylem připomínající pana Dudka, by jistě něco byl schopen vykřesat, jenže z exkrementu bič neupleteš. Jak to bylo blbě napsané, tak se i těch dvacet minut značně vleklo. Najednou konec, výměna bot, co tlačí, je u konce. Ano, z celých dvaceti minut jen asi dvě minuty byly o něčem. Bakalářské příběhy semlely kdeco, nevznikly snad jen povídky "Lejno" a "Sopel". Po tomhle veledíle mě ale sžírá obava, že dané povídky vznikly, jenže zřejmě se staly kořistí nedobytných trezorů pro nejhorší umělecké počiny. Bod je za herecké obsazení. 1/10 ()
Za Ondru :-) ()
Jsem měla ve škole spolužačku, která vypadala úplně jako Ondřej Havelka. No nic, to mě jen tak napadlo u sledování tohohle příběhu. Jinak mě napadaly ještě jiné věci, ale protože zde nemáme být vulgární tak napíšu, že to byla plytká bakalářská povídka. ()
Kde te bota tlaci. ()
Jak už to tak u bakalářských povídek často bývá, slabý příběh kompenzuje dobré herecké obsazení. Tady nejvíc pobavil básník Kostelka. ()
"Povinná četba, to není." Rozpačitý příběh, natočený podle zadaného tématu "Ach, ti milí hosté", který je postaven, hlavně na hereckém výkonu Ladislava Peška, nechtěně odpovídá na otázku, proč se lidé v Americe nepřezouvají. ()
Ve velice slabém příběhu o setkání rodiny na zlaté svatbě prarodičů vyniká pouze Ladislav Pešek, který si ze všeho dělá srandu. To ostatní kolem je strašně nic říkající a šedivé. Tak jako ty staré sváteční obleky sezvaných a almary v domě. [65. hodnocení, 9. komentář, 50%] ()
Povídka o zlaté svatbě, kde si manžele opět zahráli Ladislav Pešek a Jiřina Štěpničková. Není od věci připomenout, že si ty samé role a dějově taktéž o zlaté svatbě, zahráli už v roce 1982 rovněž v bakalářské povídce pod názvem 'Nevěra'. Tady však má hlavní roli Ondřej Havelka a zápletka se točí kolem záměny bot. Bohužel je to však celé unylé, nezábavné a vlastně nic říkající. ()
Velmi slabý díl. Čekala jsem alespoň že mladičký Ondřej Havelka nám něco zazpívá. Samozřejmě jsem nebyla natolik rozežraná abych si malovala že si přizve i svoje bombové melody makers, ale úplně ho odřízli stranou. Jinak jméno Renata Mašková slyším poprvé. U té mě překvapila netypická výška ženy na tu dobu. Většinou ty dívky byly malé, když ta generace ještě nebyla tak dobře živená jak dnes, kdy holky mají 180 cm a muži skoro 200 cm. :-) Ale jak říkám, děj o ničem. Aby člověk dal nějáké hvězdičky, nezbývá mu nic než si všímat drobných detailů. ()
Vynikající Pešek a totálně idiotské zakončení příběhu. ()
Reklama