Hodina pravdy - Série 1 (2004) (série)
Masakr na Columbine High School
Massacre at Columbine High
Masaker na strednej škole Columbine
Obsahy(1)
Připravovali se pečlivě, trénovali a svůj výcvik a ideologické proklamace natáčeli na video. Jednoho dne pak na své spolužáky začali střílet. A americká policie v tom ty děti nechala - necítila se na takové situace dobře vycvičená. Tato dokumentární rekonstrukce vznikla na základě videonahrávek, oficiálních dokumentů a očitých svědectví událostí, které se odehrály před a v průběhu masakru na americké střední škole Colombine 28. dubna 1998.
V Littletownu poblíž Denveru v Coloredu začaly nabývat konkrétních obrysů vražedné představy sedmnáctiletého Erika. On a jeho přítel, známý jako "Vodka" nebo také "Véčko", měli v úmyslu spáchat neuvěřitelně brutální zločin. Z deníku Erika Harrise: „Někdy v dubnu příštího roku se já a "Véčko" pomstíme, a tak trochu urychlíme přírodní výběr. Musíme se naučit dělat časované bomby, pak jich nastražíme stovky; k silnicím, mostům, budovám a pumpám; jen ať to způsobí zkázu a chaos. Bude to jako nepokoje v Los Angeles, jako bombový útok v Oklahoma City, jako druhá světová válka, Vietnam, všechno dohromady. Chci, aby si mě svět navždycky pamatoval." O rok později, 20. dubna 1999, spáchali Erik Haris a další student střední školy Columbine Dylen Kleebold nejstrašnější masovou vraždu na střední škole v dějinách Ameriky. Zabili 12 studentů a jednoho učitele, zranili 23 dalších lidí. Nakonec zabili sami sebe.
Tato dokumentární rekonstrukce zaznamenává vývoj událostí onoho úterního dopoledne v kritické hodině mezi 11:00 a 12:08 hod. Celá léta zůstával hrůzný masakr nevysvětlen. Nedávno však byly zveřejněny nové informace o útoku a událostech, které mu předcházely. Tyto strašlivé podrobnosti umožnily zrekonstruovat onen šílený vír náhod, který skončil tak nesmyslným zabíjením. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
V USA sa tieto "akcie" na školách dejú bežne. Myslím, že je to do veľkej miery spôsobené tým, že mnohí študenti sa cítia odstrčení a neprijatí do kolektívu, častokrát aj šikanovaní a to len preto, lebo nie sú športovci, svalovci, alebo ich rodičia nie sú boháči. V školách tak existuje výrazná segregácia, ktorá môže u psychicky labilnejších jedincov vyvolať skrat, ktorý veľakrát končí samovraždou. V extrémnych prípadoch ako bol aj tento to končí takto. Ľahká dostupnosť zbraní a nezáujem rodičov a okolia tomu ešte napomáha. 75 %!! ()
Tak z tohohle mě úplně mrazilo a musim říct, že to u mě vede k určitýmu přehodnocení vztahu k filmům s brutálním násilím - je až úchylný, že se v nich tolik režisérů vyžívá. A zvlást šílený je to u počítačovejch her. Pak to v chorejch mozcích vede k tomu, co se stalo na Columbine. A společnost to víceméně toleruje v neomezenym množství a děcka se tim "baví" už hodně malý. Strašný. A v Americe ještě podpořený tou zbranovou politikou... Z těch nenávistnejch real videí se mi zvedal žaludek. Ale úplně nejšílenější moment pro mě asi byl, jak otec Erica volal na policii a bylo mu jasny, že je v ty střelbě zapletenej. Nevim, být těma rodičema, vědět, co doma roste za ....... a neudělat všechno pro to, abych něčemu takovýmu zabránil, ještě potkávat příbuzný obětí - asi bych se musel zbláznit nebo rovnou následovat svý ratolesti. No a rozum zůstává stát i nad prací policie! Žel se vždycky čeká až na něco takovýho, aby se postupy, zákony apod. změnily. Jediny, co se da vytknout je to, že chybělo právě větší rozebrání těch věcí za tim ( policie, škola, doktoři, rodina ), což by mohlo být velmi poučný. Ovšem to nic na účinku dokumentu nemění. Brrrrrrrrr ()
Rozhodně nejrealističtější a nejzajímavější, ale zároveň nejděsivější dokumentární rekonstrukce, kterou jsem kdy viděl. Skoro po celou dobu sledování jsem obrazovku sledoval jen s otevřenou pusou a nevěřícně koukal, co se tam vlastně děje. Prostě jsem se nestačil divit a dokonce jsem se i trochu děsil, co přijde v dalších minutách. Ale je pravda, že to nejděsivější zde neuvidíme, krve je tu minimum a to nejhorší je skryto divákovu zraku. A to je jen dobře. Navíc mne i zamrazilo, když se v této dokumentární rekonstrukci objevily záběry s obličeji skutečných vrahů z amatérských videonahrávek, kteří poté zabíjeli. Jsou tu přidány i realistické záběry ze školních kamer, a i to dodává autenticitu. Prostě je to dokumentární rekonstrukce o těžko pochopitelném činu. A já za provedení i celkové vyznění dokumentu dávám pět hvězdiček. ()
Velmi silná a podnětná dokumentární rekonstrukce o tragických událostech, které se do podvědomí veřejnosti zapsaly jako Masakr v Columbine. Eric Harris a Dylan Klebold. Obyčejně vypadající kluci, kteří se rozhodli pro šílený plán. Takoví jako oni, můžou chodit na každou školu, do každé třídy, a mezi skupinkami vycházejících ze škol, si jich ani nevšimnete. Jak můžete vědět, že zrovna ti, co sedí, nebo procházejí právě kolem Vás, se k něčemu takovému nechystají? Nikdy Vás nenapadne, neuvažujete nad tím, co by byli schopni udělat. Ale proč vlastně? Je to nenávist k lidem a společnosti? Nebo touha, aby se konečně vryli všem do paměti, aby na ně svět nezapomněl, aby se o nich mluvilo, jako o těch, kteří "zabíjeli", kteří to "dokázali", jako by říkali: "Tady jsme, podívejte, co jsme vytvořili, nezastavíte nás!" Každý máme třeba někdy chuť někoho postřílet, ty hlučné, směšné, bezvýznamné a povrchní hloučky lidí, které každý den vídáme. Máme svoje představy. Jim to nestačilo. Jaký to pro ně asi musel být pocit, když procházeli školou se zbraněmi v rukou, jako bohové a stříleli. Jen tak, na koho se jim zamanulo. A všichni okolo jen křičeli a panikařili. Kvůli nim. Lidé se budou neustále ptát proč, i když ví, že odpověď nikdy nedostanou. "Dylane, co to děláš?" - "Prostě zabíjím lidi." ()
-"Dylane, co to děláš?" - "Prostě zabíjím lidi." Rekonstrukce brutálního činu dvou amerických středoškoláků, který se již nesmazatelně zapsal do novodobých dějin. Minutu za minutou, výstřel za výstřelem, sledujeme k čemu na Columbine došlo od 11:08 do 12:08. "Hluché" momenty (vrazi se nečinně procházejí po škole) jsou vyplněny výpověďmi přímých účastníků, případně blízkých příbuzných obětí. Nově zveřejněné infromace umožnily tvůrcům vskutku detailní rekonstrukci a o nic jiného jim očividně ani nešlo. Třeba snaha o pochopení příčin chování Harrise a Kleebolda je minimální. Ty nejbrutálnější momenty nevidíme (fotografie zavražděného se jménem je výmluvná dostatečně), dokážu si však dosti živě představit, o kolik syrovější a o kolik méně příjemné by bylo sledování zpracování stejné látky "osvědčeným" Paulem Greengrassem, který již dvakrát atakoval hranici únosného (Krvavá neděle, Let číslo 93). Nebylo by také marné detailněji rozpracovat pozadí celé záležitosti: Nečinnost policistů, kvanta zbraní v držení dvou nezletilců, zodpovědnost psychologů... A myslím tím zpracování seriózní, věrohodné, nezaujaté, nikoliv mooreovsky bulvární a ideologicky zkreslené. ()
Galerie (13)
Photo © Cineflix
Zajímavosti (10)
- Jeden z hlavních faktorů střelby byl lék Zoloft, který bral Eric Harris. Zoloft je antidepresivum pro mladistvé a děti. V minulosti byl Zoloft za své účinky kritizován. Měl mít na vině vraždu prarodičů, kterou spáchal 12letý chlapec. (SidVicious)
- Dylen Kleebold se narodil 11. září 1981, tedy přesně 20 let předtím, než se udál teroristický útok na Světové obchodní centrum. (Dinsberg)
- Proč si Dylen Kleebold a Eric Harris vybrali právě 20. duben 1999 není dodnes jasné. Spekulovalo se o spojitosti s datem narození Hitlera, avšak tyto domněnky se ukázaly jako mylné. (Dinsberg)
Reklama