Hodina pravdy - Série 1 (2004) (série)
Masakr na Columbine High School
Massacre at Columbine High
Masaker na strednej škole Columbine
Obsahy(1)
Připravovali se pečlivě, trénovali a svůj výcvik a ideologické proklamace natáčeli na video. Jednoho dne pak na své spolužáky začali střílet. A americká policie v tom ty děti nechala - necítila se na takové situace dobře vycvičená. Tato dokumentární rekonstrukce vznikla na základě videonahrávek, oficiálních dokumentů a očitých svědectví událostí, které se odehrály před a v průběhu masakru na americké střední škole Colombine 28. dubna 1998.
V Littletownu poblíž Denveru v Coloredu začaly nabývat konkrétních obrysů vražedné představy sedmnáctiletého Erika. On a jeho přítel, známý jako "Vodka" nebo také "Véčko", měli v úmyslu spáchat neuvěřitelně brutální zločin. Z deníku Erika Harrise: „Někdy v dubnu příštího roku se já a "Véčko" pomstíme, a tak trochu urychlíme přírodní výběr. Musíme se naučit dělat časované bomby, pak jich nastražíme stovky; k silnicím, mostům, budovám a pumpám; jen ať to způsobí zkázu a chaos. Bude to jako nepokoje v Los Angeles, jako bombový útok v Oklahoma City, jako druhá světová válka, Vietnam, všechno dohromady. Chci, aby si mě svět navždycky pamatoval." O rok později, 20. dubna 1999, spáchali Erik Haris a další student střední školy Columbine Dylen Kleebold nejstrašnější masovou vraždu na střední škole v dějinách Ameriky. Zabili 12 studentů a jednoho učitele, zranili 23 dalších lidí. Nakonec zabili sami sebe.
Tato dokumentární rekonstrukce zaznamenává vývoj událostí onoho úterního dopoledne v kritické hodině mezi 11:00 a 12:08 hod. Celá léta zůstával hrůzný masakr nevysvětlen. Nedávno však byly zveřejněny nové informace o útoku a událostech, které mu předcházely. Tyto strašlivé podrobnosti umožnily zrekonstruovat onen šílený vír náhod, který skončil tak nesmyslným zabíjením. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Opravdu zajímavý dokument, ze kterého není Evropanovy do smíchu jako při sledování Mooreova dokumentu Bowling for Columbine. Opravdu mi bylo líto obětí, opravdu jsem si ťukal na čelo, že v USA mají stejně použitelné policisty jako my... A opravdu jsem měl dojem, že sleduju dva sociopaty (díky záběrům co si sami natočili),co jsou totálně "fucked-up". Rozhodně by pro mne nemuseli věc zfilmovat (například v Mattyho komentáři zmíněným Greengrassem), nevim jestli bych to rozdýchal. ()
Přestože se jedná pouze o dokumetnární rekonstrukci, ve které to nejhorší nevidíme, je Masakr na střední škole Columbine opravdu velmi drsnou výpovědí. Citlivé střídání záběrů z videokamer, televizního zpravodajství a samotné rekonstrukce je posupně doplňován výpovědí svědků této hrůzné události. Hlas vypravěče nás klidně - bez emocí - vede oným osudným dnem a snaží se najít důvody smrti tolika dětí. Díky citace z deníků a dokonce i videodeníků, které tu zbyly po obou útočnících, dostává dílo mnohem hlubší rozsah. Zajímavý je též způsob, kterým se po téměř každém výstřelu okamžitě dozvídáme kdo byl zraněn nebo - bohužel - zabit. ()
Stop. Veľmi silné, skľučujúce. To, čo by ste nikdy nechceli zažiť, ale kvôli tomu dokumentu ste tam s nimi a každý výstrel vás bolí, každá sekunda, keď sa to stopne a vidite meno a jeho fotku človeka, ktorý zomrel. 50 minút a každá minuta trvá ako večnosť. Možno to nakoniec nie je chýba tých dvoch, ale systému a Americkej "demokracie". Neskutočný dokument, skvelá rekonštrukcia. Moore sa tejto teme veľmi nevenoval, zatial čo Morissey a Gilbert s tým pracujú veľmi opatrne a vedia skvelé vyžmykať emocie. Nie len formálne, ale obsahovo fakt silné... ()
40% - Rekonstrukce nechvalně známé události s několika svědectvími vybraných účastníků. Je to asi otázka vkusu, ale mně příliš nesedí míchání dokumentu a hraného filmu tohoto typu, kdy jedno druhé nedoplňuje, ale pouze opakuje. Tato podívaná na mě působila prvoplánově, chybí mi v ní více úhlů pohledu na věc - a nejen optického pohledu, u kterého autoři bohužel zůstali. Film nemá jasnou myšlenku, nebo cíl -stejně, jako ji nemělo ono krveprolití. Proto se v mých očích jedná o rekonstrukci, a nikoli o filmový počin, který by mě zaujal. Opatrná, nic neříkající rekonstrukce, jež lehce obviní pasivitu policie, z jejíž strany zde nezazní jediný hlas. Dvě hvězdičky za decentnost a optickou působivost. ()
-"Dylane, co to děláš?" - "Prostě zabíjím lidi." Rekonstrukce brutálního činu dvou amerických středoškoláků, který se již nesmazatelně zapsal do novodobých dějin. Minutu za minutou, výstřel za výstřelem, sledujeme k čemu na Columbine došlo od 11:08 do 12:08. "Hluché" momenty (vrazi se nečinně procházejí po škole) jsou vyplněny výpověďmi přímých účastníků, případně blízkých příbuzných obětí. Nově zveřejněné infromace umožnily tvůrcům vskutku detailní rekonstrukci a o nic jiného jim očividně ani nešlo. Třeba snaha o pochopení příčin chování Harrise a Kleebolda je minimální. Ty nejbrutálnější momenty nevidíme (fotografie zavražděného se jménem je výmluvná dostatečně), dokážu si však dosti živě představit, o kolik syrovější a o kolik méně příjemné by bylo sledování zpracování stejné látky "osvědčeným" Paulem Greengrassem, který již dvakrát atakoval hranici únosného (Krvavá neděle, Let číslo 93). Nebylo by také marné detailněji rozpracovat pozadí celé záležitosti: Nečinnost policistů, kvanta zbraní v držení dvou nezletilců, zodpovědnost psychologů... A myslím tím zpracování seriózní, věrohodné, nezaujaté, nikoliv mooreovsky bulvární a ideologicky zkreslené. ()
Galerie (13)
Photo © Cineflix
Zajímavosti (10)
- Dylen Kleebold se narodil 11. září 1981, tedy přesně 20 let předtím, než se udál teroristický útok na Světové obchodní centrum. (Dinsberg)
- Oba dva střelci byli rasově založení. Ačkoliv nezabíjeli jen lidi odlišné barvy pleti, tak oběť, Isiaha Schoelse, si vybrali právě kvůli jeho barvě pleti. (SidVicious)
- Proč si Dylen Kleebold a Eric Harris vybrali právě 20. duben 1999 není dodnes jasné. Spekulovalo se o spojitosti s datem narození Hitlera, avšak tyto domněnky se ukázaly jako mylné. (Dinsberg)
Reklama