Režie:
Ki-duk KimScénář:
Ki-duk KimKamera:
Jong-moo SungHudba:
Hyung-woo NohHrají:
Jeong-woo Ha, Hyeon-ah Seong, Ji-yeon Park, Ji-seok Seo, Kyeo-woon Jeong, Sin-cheol Kang, Seok-hyeon Jo, Seong-min Kim, Hyeon-seong Lim, Jeong-hwan Kong (více)Obsahy(1)
Film pojednáva o mileneckém páru, kde dívka najednou začne pochybovat o lásce svého přítele a neváhá podstoupit dokonce plastickou operaci obličeje a úplně pozměnit svůj vzhled, aby byla pro něj pořád atraktivní a neokoukaná. KIM Ki-duk se zabývá opět svým oblíbeným tématem mezilidských vztahů, lásky a lidské přirozenosti, které vyhrotí tentokrát až k tématu změny fyzické podoby (pro zajímavost – v Koreji podstupuje plastickou operaci až polovina mladých lidí ve věku kolem 20 let). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (235)
Několik filmů na podobné téma (zvrácené vztahy v důsledku moderní doby) už jsem měl možnost shlédnout - Kim Ki-Duk u Času předvedl typickou Kim Ki-Dukovinu a budiž mu za to vzdán hold. Kvalitativně něco mírně nad Samaritánkou - na skvosty typu 3-Iron nebo Jaro, léto to ale nemá... Proto hodnotím jak hodnotím. Jsme jenom lidi. 8/10 PS: po druhém shlédnutí si naopak myslím, že Čas je horší než ostatní Kim Ki-Dukovy filmy - vyznívá mírně do ztracena, a to celkové vyznění jsem vždycky u tohoto režiséra bral jako jeho největší devizu. Snižuju tedy hodnocení na 7/10 ()
Hodně dlouho to nevypadalo jako Kimův film, ale závěr to tradičně katapultoval hodně vysoko. Odcházela jsem z kina se spoustou otázek v hlavě a vysvětlení může být tolik. Úžasné byly výtvory v sochařském parku a už dlouho se mi neudělalo u filmu špatně, jako u záběrů z plastické operace. Mě by to tedy odradilo, ale Kimovu hrdinku ne, udělala by pro svou lásku cokoliv. Otázka je, jestli jí za to obdivovat nebo zatracovat. ()
"Jsme jen lidi!" Přesně takhle si hlavní hrdina několikrát ospravedlňuje své chování. Ano, jsme jen lidé a film názorně ukazuje, co vše jsme schopni pro lásku obětovat. Nejen změnu psychickou, ale též i fyzickou a jen z důvodu nového impulsu. Opravdu netradiční snímek(jak jinak u Kima) ale ztvárněný s takovým procítěním a gradací, že vás příběh naprosto vtáhne... Obzvláště se mi líbil "fotbal" s tajemnou dívkou. Mimochodem, pro ty co si toho možná nevšimli, hlavní hrdina byl také jako já velkým Kimovým fanouškem - na PC mu běžel 3 Iron a na zdech měl plakáty filmu Wild animals. Rád bych se někdy podíval do sochařského parku a strávil tam klidně celý den. "Když se znovu otočíme... a vytvoříme oční kontakt, měli bychom se znovu potkat..." ()
"Nechci být hezčí. Chci vypadat jinak." Když zamilovaná Se-hi ve své pomatené hlavince dospěla k názoru, že její partner Či-u se po dvou letech společného soužití již nechce dívat na její obličej, tak jsem tomu celkem nerozuměl. Když si však vyměnila tvář a začala žárlit sama na sebe, tak jsem se začal bavit. Několikrát mne přitom nechtěně rozesmály asijsky neadekvátní reakce zúčastněných, ale příběh samotný, ač není příliš k popukání, tak rozhodně má něco do sebe. ()
Korejský provokatér Ki-duk Kim má zvláštní styl filmování a jeho snímky jsou opravdu těžce přístupné širšímu spektru diváků a i když je jeho snímek "Čas" "jednoduší" a mírnější než jeho předchozí filmy, nejedná se o film pro každého. Nápad se změnou obličeje, kvůli stereotypu ve vztahu je opravdu zajímavý a herci své role zvládli velice dobře a díky tomu, že nejsou dokonalí se jim dá věřit ale hlavní problém, který mi nedovolil dát vyšší hodnocení je v tom, že je film dost jednotvárný a po první půlce se vleče jak důchodce v obchoďáku. I přes standardní filmovou stopáž jsem konec filmu vyhlížel jak námořníci pevninu a ten se zdál být víc a víc vzdálený. Zajímavý nápad nezajímavé zpracování. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (2)
- Na stěně v kanceláři Ji-woo (Jung-woo Ha) je možné během filmu vidět plakát na režisérův předešlý filmový snímek Wild Animals (1996). (Madsbender)
Reklama