Čas

Vlastně ani nevim jestli mam být smutný nebo ne, jestli to byl on nebo to nebyl on... A kdo je vlastně kdo? Trošku matoucí? Velmi vydařené a nevšední dílo, které vám vnutí myšlenku, jestli jsme to stále my, když podstoupíme operaci, která na našem vzhledu něco změní, jestli změní jen náš vzhled nebo i nás uvnitř. V tomto filmu však odpověď nehledejte, ale pro varování se podívejte. 80% (10.03.2010)

Po úžasném 3-iron jsem měl možnost zhlédnout Čas a musím říct, že mé pocity jsou více než rozporuplné. Kim Ki-Duk opět přichází s netradičním zpracováním nejsilnějšího pouta mezi lidmi - láskou - a já si nejsem zcela jistý, jestli jsem pochopil poselství, které se pan režisér snažil vyslat ven mezi diváky. Práce s kamerou je opravdu skvělá, to musím uznat. Sochařský park nepostrádá originalitu a jistou míru kontroverze. Avšak pro mě bylo největším kamenem úrazu sledovat nepříjemně běsnící hlavní představitelku, která měla být trochu mimo, avšak spíše některé její výstupy byly úplně mimo mísu. Zkrátka film, který není pro každého, a u kterého chápu vysoké hodnocení, protože námětově to není až zase tak špatné. Na mě však film zapůsobil průměrným dojmem. (18.06.2011)

Jednoznačné plus snímku je zajímavý nápad, ale zvláštní motivace postav a jednání bez nějaké vnitřní logiky (jak může B. udělat něco, co provedla A., když byl kvůli tomu B. nešťastný? Nechápu…) se u mě naprosto minulo účinkem. Nebo prostě nemám žaludek na takové manipulativní hry, které tu hrdinové předvádějí. Jestli tohle má být analýza partnerských vztahů (případně sonda do ženské duše - jakože hledání vlastního ideálního já, které jí zároveň odcizí sobě i ostatním?), tak se k ní nechci znát. (02.01.2008)

Jak udržet fungující vztah - tím, že se budeme snažit změnit, nebo tím, že se budeme snažit zůstat stejní? Je lepší s časem bojovat nebo se smířit s jeho působením? Změní se společně s tváří člověka i jeho charakter? Kim Ki-duk nezklamal a opět je trošku jiný (méně brutální, více upovídaný a srozumitelnější) a stále stejně naléhavý a zajímavý. (18.10.2006)

Několik filmů na podobné téma (zvrácené vztahy v důsledku moderní doby) už jsem měl možnost shlédnout - Kim Ki-Duk u Času předvedl typickou Kim Ki-Dukovinu a budiž mu za to vzdán hold. Kvalitativně něco mírně nad Samaritánkou - na skvosty typu 3-Iron nebo Jaro, léto to ale nemá... Proto hodnotím jak hodnotím. Jsme jenom lidi. 8/10 PS: po druhém shlédnutí si naopak myslím, že Čas je horší než ostatní Kim Ki-Dukovy filmy - vyznívá mírně do ztracena, a to celkové vyznění jsem vždycky u tohoto režiséra bral jako jeho největší devizu. Snižuju tedy hodnocení na 7/10 (23.11.2006)