Zrcadla

Alexandre Aja se již dokonale etabloval mezi režisérskou elitu. Svými dvěma předchozími hororovými počiny získal respekt nejen mezi fanoušky, ale dokonce i mezi odbornou veřejností. Přesto se však ještě nedá označit za opravdovou režijní hvězdu. K dosažení této kýžené mety mu měl pomoci nový snímek, remake korejského snímku Geoul sokeuro. Slovo remake nelze v tomto případě brát příliš vážně. Aja se totiž rozhodl původním snímkem pouze inspirovat a až na pár společných momentů a samozřejmě základní zápletky spolu nemají příliš společného. Příběh samotný se velmi chytře rozhodl spojit několik žánrů do jednoho. Dostává se nám tu vrchovaté dávky rodinného dramatu, mysteriózní detektivky a duchařského hororu. Nečekejte však žádný maglajz, veškeré žánrové zlomy jsou přirozené a funkční. Zlatým hřebem večera je pak finále, které se předchozímu ději vymyká jak jen to je možné. Aja si chytře pohrává nejen s hlavní postavou, ale také s divákem, přičemž stále zůstává dokonale osobitý a zachovává charakteristické znaky své tvorby. Přestože se jedná o nejvyspělejší Francouzův snímek, kvalitativně za těmi předchozími bohužel zaostává. (21.09.2008)

Zrcadla jsou založený spíše na kvalitě jednotlivých scén než na celku a samozřejmě mě příjemně potěšila závěrečná pointa. Navíc chápu, že někoho pohled na zrcadla může vystrašit, ale to se mě netýká. Já si na všechny zrcadla už dávno nalepil fotky Johnnyho Deepa, abych si pohledem do zrcadla zbytečně nesnižoval sebevědomí. (25.04.2010)

Módní vlna remaků asijských duchařin (možná že už doznívající) sebou konečně donesla i kousek, za který není nutno ihned Hollywood posílat do horoucích pekel. A co na tom, že Alexandre je vlastně pořád Francouz, který točí s fazonou sobě vlastní. U výjevů z říše zrcadel totiž tuhne krev a i bez nich mu stačí parádní kamera, mistrovský zvuk a skvěle hrající Kiefer, k tomu, aby ten, kdo znechuceně plive do tváří všem zámořským skautíkům, mluvil o Alexandrovi se vším respektem. A ano, až mu scénárista, se kterým jednou bude točit, vychytá i ty poslední mouchy (v tomto případě výpadek tempa ve třetí čtvrtině), zapíše se Alexandre do análů tak jasně, až jej budou ještě příští generace s radostí citovat. Takhle slušné čtyři zásahy do naleštěného zrcadla. PS: Pointa je nehorázně vtipná. :) (19.10.2008)

Zrcadla patří do mé TOPky nejlepších hororů. V ponurém, atmosférickém prostředí vyhořelého obchodního domu se rozehrává napínavý a strašidelný příběh, jehož děsivou podstatu bude muset vyřešit Ben Carson. Stopy vedou až do dávné minulosti a Ben bude muset čelit hrůzám, jaké si ani nedokázal představit. Takto ve zkratce by mohl znít obsah Zrcadel. Jenže "za nimi" se skrývá mnohem víc. Mirrors jsou vizuálním zpracováním naprosto fenomenální, stejně jako obsahově. Spousta mrazivých a brutálních scén (Amy Smart v koupelně a "krvavá" lázeň, která na ni čeká, či scéna v úvodu filmu). Kiefer je opět perfektní a příjemně jej doplňuje krásná Paula Patton. K tomu působivá hudba, která spolu s originálními úvodními titulky vytváří skvělý úvod. A ten závěr...:) (07.03.2012)

Nevím, jestli jsem ten "pravej ořechovej" na okomentování Zrcadel, jelikož moje IQ zjevně není v jedný přímce s jinou hororovou hlavou (třeba tou vaší). Ta má je totiž v záporných hodnotách. Co do vylekání mojí duše, je to super (hafan!) ale když vezmu v potaz, že mě fascinuje i nápis ecnalubmA na kapotě sanitky, ale v zrcátku už ji přičtete jako Ambulance, není se čemu divit, že nápor na mé myšlení bylo festovní. Sutherland hraje dobře, dokonce i jeho odraz v zrcadle je fajn, ale nemůžu se zbavit pocitu, že Aja má sakra navíc. A nemyslím si, že bych měl problém podívat se na sebe po konci filmu do zrcadla. Zrůda tam bude tak jako tak.... (20.09.2009)