Ergo Proxy

Koukám, že se tu všichni snaží zvítězit v délce komentáře. Otázkou je: Může za to děj seriálu? Otázky, na které naráží? Přirozená soutěživost uživatelů? Prostředí, ve kterém vyrůstáme? Zvrácenost našeho stvořitele, nebo stvořitele našeho stvořitele? Přesně takovéhle kvantum myšlenek se mi míhalo v hlavě jak na běžícím pásu. Neřekl bych, že by na nich bylo něco špatného. Určitě jsem si v hlavě urovnal pár tezí a několik novinek jsem se naučil, ale všeho moc škodí. Kór, když si začnu připadat víc jako ve škole, než jako v příběhu. Nicméně to je má chyba, protože myšlení se hold musí občas utlumit. Na druhou stranu, pokud nemáte rádi nějakého intelektuála, můžete mu tímhle uškvařit mozek. Jinak ta nevyváženost je příšerná... jednou je díl geniální a jindy bych se přestal dívat z dílu na díl. Na druhou variantu tu všichni nadávají, tak nemá smysl přidvat do kotle. Kdo neviděl, měl by vyzkoušet první díl, protože je perfektní reklamou na pokračování. Mě nadchnul už jen ten drobný nápad, že existuje vir Cogito, který u robotů jaksi... probouzí duši. Je to u biologických komponent možné? Jaký je pak rozdíl mezi člověkem a robotem? Má smysl, že mají lidé duši? Mají vůbec lidé duši, nebo jednají na základě jedniček a nul? Píšu tenhle komentář vůbec já? Welcome to my hell! (08.03.2009)

Skončil jsem u 15. epizody, takže nevím, jestli se to ještě k něčemu dokope, ale protože mě to pak úplně přestalo zajímat, tak je mi to jedno. Začne to slibně, většina epizod má skvělou atmosféru a docela dlouho jsem i čekal na to, co z toho vyleze. Stejně tak jsem doufal, že to bude psychologické, když už je to tu tak zařazené a když se to celou dobu tváří filozoficky. Jenže už po třech epizodách se to začalo motat v kruzích, některé epizody působí úplně mimo celek a když už to má něco odhalit, trvá klidně i čtyři epizody, než se definitivně řekne, že to tak je. Dějově mi to vlastně přijde prosté a utahané, ale "ozvláštněné" tou (pro anime typickou) přehnanou překombinovaností, tady asi i pěkně samoúčelnou. Mělo to být divné, je to trochu divné, ale v tom špatném slova smyslu. Jde si to svojí cestou a nemá to problém do rozjetého děje jen tak strčit epizodu, ve které Vincent Law soutěží v japonském Chcete být milionářem? (která se mi ale líbila docela dost, jelikož konečně něco odhalovala), ale ta nahodilost je časem až repetitivní a dokázala mě pak odradit od dalšího sledování. To a ještě postava autorava Pinot, malé holčičky, která je s každým dílem čím dál tím víc otravná a její opodstatnění v seriálu vůbec nefunguje - má být vtipnou postavou, ale jakýkoli humor se do zde vybudované atmosféry vůbec nehod, takže to svojí přítomností jen zbytečně rozmělňuje. 3* (05.07.2023)

Ergo Proxy je směsí toho nejlepšího i toho horšího, co může anime nabídnout. Největším kladem je velice efektní animace a sountrack, který k témné atmosféře seriálu perfektně pasuje. Velkou devízou seriálu jsou určitě i skvělé charaktery. Především Pinot (ze začátku jsem ji nesnášel, ale ke konci nejoblíbenější postava :) ), ale i k Lil a Vincentovi jsem cítil velké sympatie. Jedinné, co lze seriálu vytknout, je místy chaotický a příliž komplikovaný styl vyprávění. Totéž platí pro přesycenost tajemně, či moudře znějícími výroky postav, které mnohdy působí jako nepovedený pokus dát seriálu vyšší smysl. A nebo jsem je jen vždycky nepochopil... kdo ví, ale určitě nejsem sám. Ale dost hanění, jedná se o špičkovou záležitost, na kterou vzpomínám velice rád a často. Ergo proxy má prostě NĚCO, co šíleným způsobem funguje. Ani po dlouhém přemýšlení jsem nedokázal přijít na to, co přesně to je. Zřejmě to bude výtečná režie. Každopádně má to za následek to, že i když ději nerozumíte na 100 %, tak jste napjatí z každého následujícího okamžiku. Pamatuju si, že při posledním díle mi vzrušením skoro celou dobu splašeně bilo srdce. Takový adrenalin ve mě snad žádný seriál nevyvolal. Poslední díl jsem zkoukl asi tak 10x, než jsem se dostatečně nabažil dokonalosti každé jednotlivé scény. A proto po zralé úvaze dávám 5*. KDybych měl být objektivní, dám 4*... původně jsem je taky dal. Ale prostě už nemůžu přehlížet fakt, že mě pořád Ergo Proxy fascinuje a na jeho charaktery vzpomínám skoro nejradši ze všech anime. (08.10.2008)

zatím nudná podívaná s hnusným a protivným hlavním hrdinou a krásnou nicméně rozmazlenou a sobeckou hrdinkou. fakt nechápu systém japonského kreslení se zavřenýma očima a děsně mě to rozčiluje. po 4. dílu jen samé keci, minimum dobré akce a hrdina Vincent Law, který svou ubohostí nemůže klesou o moc níž. nesáším takovéhle chlapy. ubohé naříkající nicky. ještě jedna otázka? proč má na sobě pořád ten neuvěřitelně odporný oblek ve který vypadá jak tlustý prase? A to nemohli nakrreslit hezčího hrdinu jako třeba v Ecobanu?Po dévátém díle: mám nového favorita :-) Daedalus. Ten jeho jízlivý pohled a hlásek. K zulíbání. Závěr: Poslední díly rozhodně nepřinesly takovou extázi jak tady někteří popisují. Navíc mi u posledního dílu v půlce naskočily špatné titulky, takže jsem musela přepnout na americkou verzi abych aspon věděla o co běží. Pointa a výsledek mi ale stále chybí (a není to těma titulkama). Spousta dílů byla k ničemu nebo divná, závěrečné vysvětlení pro mě neuspokojivé. => průměr (19.02.2012)

První dva díly jsem viděla snad 3x po sobě. Tak hutný a napínavý začátek seriálu se moc často nevidí. Děj se pak ustálí a přejde do roviny jakéhosi roadtripu. Tato cesta za hledáním sebe sama hlavním protagonistům poodkryje nejen tajemství bytostí zvaných proxy, ale i popožene celý svět do záhuby či nového počátku. Každý díl je samotnou kapitolou se skvělým koncem či pointou na závěr. Poslední díly se zase slejou dohromady a vykvetou v neuvěřitelné finále. A i to ovšem přímo neodpoví na všechny otázky a nerozmotá všechna tajemství, kterých se autoři dotkli. Což nabízí množství prostoru pro vlastní úvahy a hledání metafor a narážek v psychologii, filozofii a náboženství. Pro mě srdcovka, doporučuji všem. (07.01.2012)