Drsňák

Vida, i v Německu umí natočit syrové a přitom cool drama z ulice. Drsňák několikrát napnul mé nervy k prasknutí, aniž by situace příliš hrotil nebo sahal po přehnané stylizaci. Scény jako ta s masožravou kytkou jsou jednoduše husté a jejich snaha o „hustotu“ nepřebíjí vše ostatní, jak tomu je například u Liljy-4ever. Nepříjemnou reálnost lidí a prostředí, před kterými si většina z nás úzkostlivě chrání kůži, narušuje jenom pár logických kiksů (v Německu k výběru z účtu vážně není třeba PIN?) a neměnný výraz Davida Krosse, který je příliš drsný, aby byl vážně drsný. 75% Zajímavé komentáře: Falko, wipeout, PanthercOY (15.06.2009)

Tohle bylo zlé. Námět více než zajímavý, ale forma? To, co se dalo rozvinout, zmizelo, to, co tam vůbec nemuselo být, bylo roztaženo do nesmyslné šíře. Představitel Michaela byl sice poměrně zajímavý, ale tento film nezachrání už nic. Za námět hvězdičku, za prostředí a herce druhou, ale jinak velice slabé. (21.06.2007)

V Drsňákovi vidím ne geniální, ale hodně dobrý film, kterému napomáhá hlavně technické zpracování. Autentické záběry, kterých docílili pomocí digitální ruční kamery, a do šediva situovaného zabarvení snímku. Detlev Buck natočil zajímavý film o drogách, který nesledujeme prostřednictvím uživatele drog, ale úplně obyčejného kluka. Nad to se dočkáme řady napínavě pojatých scén, které vás svým realismem donutí ani nemuknout. Upřímně, v Německu bych radši nebydlel :) (30.05.2007)

Průměrný film, který bych jako kriminální moc neoznačoval, jde spíš o drama patnáctiletého chlapce,který se v novém prostředí obávané berlénské čtvrti dostane do spárů party výrostků, jejichž vydírání jej dovede k tomu, že se nechá zneužít partou arabských a tureckých překupníků drog. Zajímavá je sonda do jeho vlastní domácnosti, kde matka poté, co opustila manžela, se stává promiskuitní děvkou a na syna nemá moc času... Syrovost filmu je zdůrazněna černobílou kamerou jen občas střiženou v náznacích barvy . (19.04.2021)

Dobrých námětů pro film není nikdy dost a psychologicky laděný příběh nosné postavy Michaela Polischka, je střižen podle osvědčené šablony filmu o pouličních ganzích městských periferií, který by se mohl odehrát kdekoli třeba i v Praze, ale film nepostrádá zacílení problému dnešní doby, to jest trend drogy, násilí a brutalita. Na tomto filmu hlavně oceňuji skvělou volbu hlavní postavy a připočítáme-li k tomu všemu, že ve filmu je stejně vždycky všechno jinak, než v životě, tak docela dobrý. Co mi připomnělo nedávno tenhle film, že tuhle nějaká paní na Žižkově povídala v trafice, máte ještě ZKAŽENOU MLÁDEŽ (film), ale jděte, spustil hřmotně lidový vyznavač filosofie všedního dne, chlapík v ozónu pachu cibule. Taková kravina, to si paní vůbec nekupujte, odpověděl cibuláč. Takže nůďo, kdeže jsou časy Žen za pultem a Mužů na radnici. Z tohoto postřehu je patrné, že už chyběla jenom milicionářská košile a pádný obušek. (31.10.2009)