Laitakaupungin valot
Lichter der Vorstadt
Les Lumières du faubourg
Svetlá v súmraku
Lights in the Dusk
Lights in the Dusk
Lights in the Dusk
Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
Janne Hyytiäinen, Maria Järvenhelmi, Maria Heiskanen, Ilkka Koivula, Sergej Doudko, Andrei Gennadiev, Arturas Pozdniakovas, Matti Onnismaa, Sulevi Peltola (více)Obsahy(1)
Život nočního hlídače Koistinena se odvíjí v nudném koloběhu, který díky jeho čestnosti, dobrotě a soucitu občas naruší snad jen předem prohraná rvačka v zájmu spravedlnosti. Jednotvárná práce, osamělý domov a pivo u stánku po návratu ze služby jsou jeho každodenní rutinou. Jednoho dne ale Koistinen potkává ženu, která vplyne do jeho života s takovou přirozeností jako by jim setkání bylo souzené a vše náhle vypadá nadějněji. Dlouho ale netuší, že se mu stane osudnější, než by si sám dokázal představit. Namísto osudové lásky ho však čekají jen zločinecké intriky. Přes všechnu nespravedlnost si však Koistinen zachovává svou čest i naději. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Film, který jsem fakticky viděla dvakrát, ale ve své paměti ho mám sotva jednou. V dobré víře jsem si jej vybrala na filmovce v programu a až po několika minutách mi došlo, že jsem si jej před pár měsíci pouštěla doma. Nepamatovala jsem si z něj (kromě vzhledu hlavní postavy) zhola nic, asi to dělá to nijaké herectví, že jsou Světla v soumraku pro mne tak neuchopitelná. ()
Hlavní hrdina jakoby do našeho světa ani nepatřil. Rozhodně mu nerozumí, ani do něj nezapadá. Jinak je to další z Kaurismäkiho zvláštních outsiderů, kteří toho mnoho nenamluví, ale rozhodně dost vykouří. Podivný mix melodramatu a filmu noir je sice svébytný a originální, ale obě předchozí části Kaurismäkiho volné trilogie mi přišly lepší. ()
Další geniální film Aki Kaurismäkiho, tentokrát o osamělosti. Jak moc je hořká (moje) osamělost jsem si uvědomila při projekci v kině, kdy si přede mě sedl pár - a právě, že se k sobě nemohli chovat jako všechny ostatní páry, že společnost ještě stále staví bariéry - nikdy jsem ještě neviděla, že by se k sobě někdo choval tak něžně a tak láskyplně. Snad proto byl zážitek z již beztak vynikajícího filmu (chladná severská depresivní kamera, minimalistické výkony, psychologicky propracované postavy...) o to silnější. ()
Typický Kaurismäkiho štýl, v tomto prípade však zahľadený do seba až moc...a žiaľ táto forma zahľadenosti ma aj napriek akademickej precíznosti a diváckej nepodliezavosti napokon neoslovila. Síce to je fakt krásne, škandinávsky iné, no tento krajne mechanický účel ony minimalistické prostriedky z môjho pohľadu neposvätil... ()
Po filmu Juha teprve druhé setkání. Opět nádherně groteskní a tragické zároveň. Záměrná jednoduchost, zobrazující charakterovou odlišnost zúčastněných, monotónní až robotický Koistinenův projev a zdánlivě absurdní dialogy. I to je v mých očích ta správná filmová cesta, v podání Kaurismäkiho rozhodně. Nabízí zde vynikající obraz antihrdiny, který jakoby předem počítal a souhlasil se vším, co se kolem něj děje, stává se z něj živý obraz i zrcadlo svého okolí, v němž se mísí zrada a lidská pomoc. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (1)
- Finsko zamýšlelo nominovat film na Oscara, režisér Kaurismaki však účast z protestu vůči americké politice na Blízkém východě odmítl. (Hans.)
Související novinky
Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově
Únorové a březnové pondělky budou v kině Dlabačov ve znamení filmů od finského režiséra, jednoho z nejvýznamnějších evropských filmových tvůrců Akiho Kaurismäkiho. Těšit se můžete na jeho režijní… (více)
Švankmajer letos na Oscary nedosáhne
Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)
Reklama