Taxidermia

Inu, příznivci filmových úletů, intelektuálních experimentů a depresivní dekadence mohou jásat, já jen krčím rameny a říkám: z větší části jde Taxidermia kolem mě. Snímek je rozčleněn do tří částí a jen prostřední by v mých očích obstála i samostatně jako bizarní satira na sportovní přípravu sportovců podřizujících svému úspěch opravdu vše. Přestože Pálfi si dal opravdu záležet, aby provokoval a vyždímal z estetiky hnusu maximum, neubránil jsem se v některých fázích nudě a jako celek mě film po obsahové stránce zklamal - příliš samoúčelná, manýristická záležitost... Celkový dojem: 40 %. (20.02.2013)

Taxidermii je těžké nejen hodnotit, ale také komentovat. Tohle jsem od Maďarů rozhodně nečekal. Byl to pro mě velký šok, že maďarská distribuce dokázala stvořit něco tak komicky nechutného. Nechutného vtom slova smyslu, že zde nešlo jen o pouhopouhou brutalitu, ale také např. o masivní žranicové závody, které vyústili v hromadné zvracení do předem stanovené blicí zóny. Celkem tři příběhy okořeněné pořádnou dávkou nechutnosti všeho typu s mírnou komickou vložkou. (12.05.2013)

Nad hodnocením jsem dlouho váhala, já na prasárničky a nechutnosti fakt nejsem, ale Taxidermia je velmi zajímavý film a ocenění si zaslouží. I když mi občas bylo na blití, bez toho by to asi nebylo ono. Jedná se o hodně kontroverzní záležitost, která svádí jak k obdivu, tak k pohrdání a odporu. Jednou ale opravdu stačí. (09.08.2007)

György Pálfi má zřejmě velice úchylný smysl pro humor. Po neuvěřitelně bizarní komedii Škyt přišel totiž s filmem, který je po všech stránkách o něco dál. Jak v ujetosti, tak v kvalitě. Pokud nejste slabé povahy, rozhodně vám doporučuju tohle vidět! O tom se nedá moc psát, to se zkrátka musí zažít! Kdo neviděl, stejně neuvěří. (27.03.2007)

Po zhlédnutí tohoto filmu se mi nabízí otázka, jak mám tohle sakra hodnotit. Jsem z toho velmi rozporuplný. Jediné čím jsem si po tomto filmu jistý je to, že s hororem to nemá naprosto nic společného. Film je rozdělen na 3 časově oddělené příběhy, jak si také můžete přečíst v samotném obsahu a abych se alespoň o kousek pohnul z místa, tak je rozeberu jednotlivě. Ta první je v podstatě o jednom magorovi mezi jehož koníčky patří pálení svého těla ohněm, chrlení ohně z penisu, masturbace při sledování čůrajících žen a mimo jiné taky sexuální uspokojování se s ostatky prasete. Posledně zmíněný koníček značně ovlivní jeho předčasné skonání. Na filmu mě dosti zaráží to, že si tak nějak nemohu úplně vybavit jiný film, ve kterém by ukazovali mužská i ženská přirození tak jako tady. Tato první část však trvá asi dvacet minut. Poté co jeden šikovný pán doběhne do dílny pro kleště, aby asi na 3x přeťal pupeční šňůru jsme přeneseni do docela nudné etapy. Alespoň co se tedy mého vkusu týče. Spartakiáda, soutěž jedlíků, tvrdá pravidla, zvracení, pro vítězství je každý ochoten jít daleko za svoje hranice. Tahle část se mi tedy nelíbila asi přibližně vůbec. Přetrpěl jsem ji. Následuje poslední část, kde generačně nejmladší člen prapodivné rodinky. Vzhled magora od podívání. Vycpává zvířata. Poté co mu jeho tlustého otce sežerou kočky vycpe prapodivným způsobem sám sebe, a věřtě mi že jsem z filmu naprosto nepochopil jak to udělal, a zvěční se tak. Docela mě na snímku zaujala veškerá práce s kamerou a jednotlivé přechody. Bohužel asi nepatřím mezi vás osvícené a nějakou zázračnou genialitu v snímku nestíhám pozorovat. Přesto bylo ve filmu něco, co si získalo moji pozornost. Jen pevně věřím, že za tím nestojí ty úchylárny, na kterých je film prakticky vybudován. Zatím dávám 3*, ale zdůrazňuji to slovo ZATÍM, protože o tomto filmu budu asi chvíli přemýšlet a hodnocení se může s odstupem času vydat směrem nahoru i dolů. (15.01.2012)