Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zima 1944. Poručík Anochin se zotavuje po těžkém zranění. Sžíraný nenávistí k nepříteli touží po návratu na frontu. Je však se skupinou německých zajatců odvelen do odlehlé vsi Polumgla, kde má zajistit výstavbu translační věže a zároveň i stravu a přístřeší pro svěřené zajatce. Ve vsi narazí na neochotu a nenávist. Časem však ženy, jejichž muži jsou na frontě, nepohrdnou výpomocí v domě či doprovodem na lov medvědů. Teď už sytí, teple oblečení a respektovaní zajatci vztyčují v zasněžené tajze dřevěnou věž. Hrany konfliktu se uhlazují, soužití lidí v oboustranné nouzi nabývá humánních dimenzí. Ve společném úsilí o přežití si sotva uvědomují, jak krutý režim rozhoduje o jejich osudech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (81)

Phobia 

všechny recenze uživatele

Velmi komorně, střízlivě pojatý (proti)válečný film, který bez zbytečného sentimentu a nejspíš i vcelku realisticky vykresluje, jak hrstka ruských vojáků a německých zajatců staví "strategicky důležitou" věž v mrazivém prostředí sibiřské tajgy u vesničky Polumgla. Zdejší obyvatelé, ženy, starci a děti, mají z hostů samozřejmě pramalou radost. Film poněkud sráží naprostá předvídatelnost děje; snad jen ta úspěšná vesnická zaříkávačka pro mě byla mírným překvapením (anžto se vymykala běžné realitě:-)). Vytknout by se dala i určitá mozaikovitost, jsme postrkováni od jedné postavy k druhé a vlastně nikoho nepoznáme hlouběji, nikoho si neoblíbíme. Možná proto očekávaný závěr působí emočně vlažně - divákovi je z té situace smutno, vnímá absolutní nesmyslnost všeho toho snažení a vůbec války, ovšem slzička neukápne. Nicméně jde o solidní snímek, zvláště ta izolovaná atmosféra ukrutného mrazu se povedla. 71% ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

A.A. se snaží po svém vyrovnat s temnými místy sovětskoválečné minulosti (ano, bolševický SSSR nikdy nepodepsal tzv. Ženevskou konvenci - více si každý dohledej dál / jako základní zdroj informací třeba viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlo%C4%8Diny_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu_za_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky - a proto docházelo během válečného dění (bohužel však NEJEN během něj!) k nelidskostem a zvěrstvům, s nimiž se narozdíl od německé strany ta ruská z historického i politického hlediska dodnes ne zcela vypořádala) a číní tak v notné míře poeticky (ach ta ruská duše, že, nu tak) až místy mysteriozně a je to po čistě vizuální stránce filmově krásné, přes všechno to strádání a zmar a smrt lehce parusski insitně romantické, s notnou dávkou vyjadřovacích klišé jak z dob tak o třicet let zpátky, ale já mu to vše rád odpouštím, protože čistě takto filmově tu ruskou duši mám rád a ryze filmařsky je to prostě dobré. Tak da zdravstvujet sojuz něrušimych a... . . . Nemůžu dál, to už by se igitátor zase dostal příliš daleko za smysl stručného ryze filmového komentáře... - - - - - (Poprvé viděno 10.2.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 671., komentář zde jako čtyřiapadesátý - 11.2.2013) ()

Reklama

Davson 

všechny recenze uživatele

Zajatci mlhy je film hodně podobný Grbavici - v obou případech jsou hrdinové daleko od války, až se téměř zdá, že se jich už netýká, aby závěrem, ve své podstatě brutálním, ale podaným se samozřejmou lehkostí, připomněl, že válce nelze jen tak uniknut. Ani 12 let od konce války v případě Grbavice, ani několik tisíc kilometrů od fronty v případě Zajatců mlhy. Samotný film ve mně nezanechal hlubší dojem. Může za to nedotažený scénář: postavy zůstávají ploché, málo výrazné a neznámé i na konci filmu a jednotlivé mikropříběhy, jež vznikají během vzájemného pobytů zajatců a žen, jsou spíše jen náměty, které zůstaly nedořečené a nerozpracované. Přítomnost jakéhosi čarodějnictví je IMHO naprostý omyl. Zmiňovaný závěr mě pak zcela logicky nechal zcela chladným a netečným. Přesto ale nejsou Zajatci mlhy ztracený případ, kamera snímá velice obstojně, asi největším kladem je hudba (bohužel použitá velmi málo), nicméně téma okázale zastínilo čistou filmařskou práci. Což platí i pro, v úvodu zmiňovanou, Grbavici. ()

Easykk 

všechny recenze uživatele

V jednom nejmenovaném americkém státě v nejmenované americké rodině s nejmenovaným americkým psem: CRRRRNK....CRRRRNK....,,Haló?" Ježišmarja Kelly to jseš ty?? ,,No jasně ty vEMenO, že jsem to já, kdo by to asi byl??" Tady Betty, neuvěříš co jsem dnes našla v programu! ,,To mi trhni bulvou, ale nevim!!?" Twilight! ,,Cože?? Takže dámská jízda večer??" Jasný, neberu si kalhotky, minule sem měnila dvoje, tak nechci aby se to opakovalo!! ,,Jasná věc, já ozářim nějakej ten polystyrén, a užijem si Robert(k)a!!".....Film začal.....,,Ježiš Kelly, já se snad picnu, todle sem ještě neviděla, to musí být ten nový díl!!!" Ani to neřikej, uplně se mi z toho zařízly téčka a to je ani nemam!....V polovině.....,,Ty Betty to je ňáký divný, jakože tam pořád mluvěj upírsky to jo, ale ten Edward se nějak změnil, voni mu snad vytáhli ten patyzón z prdele a teď ho nemůžu poznat!! ,,To teda, a vypadá to jako kdyby ho tam narvali Belle cooo!" A proč tam je pořád sníh?? to jsou jako někde schovaný jo?? A ani baseball nehrajou, ty Kelly to snad neni možný, já mám pocit jako kdyby to nebyl Twilight, čekni to v programu radši ještě!!!...... V jednom nejmenovaném americkém státě v nejmenované americké rodině s nejmenovaným americkým psem Bounsem našla FBI chvíli po půlnoci dvě mrtvé dívky, obličeje měly zkroucené v šílené grimasy, všude byla voda, neměly kalhotky a jedna z nich v ruce držela program s prstem zapíchlém na řádku programu s názvem Twilight a vrchní vyštřovatel povídá: Normálně bych toho distributora, co takhle blbě nazval ten ruskej film, zažaloval, tohle je dneska už dvaapadesátá smrt hrůzou z nedostatku patyzónu!! ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Ruská produkcia bude asi ešte ďalšie desaťročia orientované na vojenskú tématiku, nikto sa tomu asi nediví. Tu síce nemáme veľa bojových scén a cieľ je iný, nakoniec ale ide o dramatickú nudu s filozofickým jadrom. Je veľkým pozitívom, že sa spoločná rusko-nemecká práca snaží poukázať, že vo vojne je každý len človekom bez ohľadu na národnosť. Všetko sú to len bábky, ktoré musia fungovať na povel. Nemajú slobodu výberu. Škoda ale, že to bolo celé poňaté takým pre mňa až príliš intímnym prejavom. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama