데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(více)Recenze (131)
Při koukání jsem nevěděl nic o tom, kdo byl režisér apod., ale zřetelně mi to připomínalo mix tří věcí: nádech stylu Infernal Affairs, náladu hongkongského filmu Fulltime Killer, a korejský přístup k vyprávění a zobrazování děje. Smíchejte dohromady tři skvělé věci a výsledek nemusí být nejlepší, ale scénář si s tím poradil natolik, že to celé funguje víc než skvěle. Není to tak dobré jako součet všech svých částí, je to jen super. ()
Kombinace korejských herců a režie s holandskými exteriéry nesla velmi chutné ovoce a ve svém žánru film exceluje. Louky plné sedmikrásek působily mnohdy strašně kýčovitě, ale sladký příběh zasazený do tohoto prostředí získával časem čím dál více hořkou příchuť. Pochválit je třeba vynikající hudební doprovod. Chápu nižší hodnocení mnohých uživatelů, protože scénárista musel vypotřebovat hodně materiálu, aby to slepil dohromady a dosáhl kýženého efektu, jenže ten byl ve výsledku natolik odzbrojující, že s hodnocením prostě nemůžu jít dolů. Scéna setkání u dveří, kdy je obraz rozdělen na tři části, byla dokonalá. Korejci opakovaně prokazují úžasný cit pro tyhle emočně vypjaté momenty, jsou v tomto ohledu daleko napřed před většinou amerických režisérů. Jen mě mrzí, že jsem viděl kratší verzi snímku. ()
Krásne po všetkých stránkach. Podobným filmom človek s radosťou odpustí aj "úsmevný" scenáristický lapsus identifikácie zločinca v aute na základe žánrovej klasifikácie hudby, ktorú vyšetrovateľ podľa vyobrazeného počuť nemohol ... ;-) . DC verzia z trojuholníka charakterov rozvádza ďalej najmä ženskú hrdinku. ()
Dobře se na to kouká, prostředí pěkné, kytičky taky. Hudba moc příjemná. Jenomže tohle mi tak nějak kazí příběh, který patří spíše k průměru (navíc byly chvíle, kdy jsem vysloveně koukala, kde co lítá, než abych dávala pozor, co se děje na obrazovce, protože mě to prostě v tu chvíli nezajímalo, nezaujalo). Ale jestli máte rádi klišé, které se skládá ze "zbraně" a "srdce", jen do toho. Navíc Woo-sung Jung je sympaťák. ()
Scénář: Jae-young Kwak .. Upozorňuji, že jsem měl možnost vidět a hodnotím pouze DIRECTORS CUT VERZI. | | Fantasticky natočená romantizující podívaná s pitomoučkým a kýčovitým příběhem. Výsledný produkt od tvůrce Volavky se scénářem korejského guru romantického žánru je tak složitým zklamáním. Audio vizuálně je snímek naprosto úžasný – hudba, střih, ale zvláště kamerová práce dua Wai Keung Lau, Man-Ching Ng je excelentní a snadno by se dala použít jako studijní materiál - často se mění úhel záběru, švenky, oblety, podhledy, různé filtry a vůbec, vše je velmi dynamické a pestré. Škoda, že takovou pestrost nemá už důraz na příběh, který je režisérem roztahaný do tří linii, které postupně zaplétá dohromady a jednotlivé scénky samoúčelně natahuje na mnoho minut. Poslední třetina už jela v obvyklejších kolejích, polohu kriminálního dramatu zvládá Lau mnohem lépe a zvedá vše do lehčího nadprůměru. ()
Reklama