Star Trek

Obsahovo naplnene az na okraj /mozno paradoxne trocha na skodu az cez neho/. Z hladiska dramaturgie mi totiz davkovanie toho mnozstva informacii, ktore okolo vas letia jedna za druhou, prislo na niektorych miestach problematicke, t.j. niektore veci mohli byt podane strucnejsie (porod), niektore naopak trocha viac (Kirkovo cheatovanie), pretoze spatnou rekonstrukciou si ich sice doplnite, ovsem skor intuitivne ako funkcnym logickym dosadenim (samozrejme v ramci akceptacie predkladaneho univerza zo svojimi pravidlami). A aj zamena blackhole za warmhole bila dost do oci. Z hladiska stylu ovsem JJ potvrdil svoje silne stranky -> pre divaka atraktivne prepajanie az spajani televizneho a filmoveho stylu rozpravania a snimania, kombinacie stareho s novym. Hoc nepopieram ze v MI:III to malo na mna silnejsi efekt. 7/10 (08.05.2009)

Poté, co jsem přežila dvojnásobné sledování tohoto filmu s českým dabingem, tak už snad přežiju cokoli. Zvláště ti přízvukoví lidé jsou tak, tak děsiví... Ale zase jsem si vyvinula zábavu upozorňovat během filmu tatínka na všechno, kvůli čemu si internetoví obyvatelé dělají z Abramse srandu, čímž mu sice možná trošičku kazím divácký zážitek (o což se tvůrci mimochodem snaží rovněž, předpokládám), ale zase ho to třeba naučit držet se osvědčených sci-fi, která se aspoň snaží předstírat, že používají mozek. Jinak největší vcítění jako tradičně prožívám do toho Scottyho ufounka, asi proto, že jako jediný není model a má expresivní obličej, a potom ještě do Spocka, když se dívá na Winonu, protože maminka... --- A teď jsem se ještě cvičně zkoušela dívat na některé pasáže úplně beze zvuku a pomohlo mi to uvědomit si, jak silně mi lezou na nervy filmy, které používají detaily jenom k tomu, aby ukázaly, který obličej zrovna mluví. Když třeba utíkají z jeskyně a Spock chytne svoji mámu za ruku, proč tam nejsou detaily těch rukou. Ale ne, detaily nikoho nezajímají, místo toho tam máme celek úplně neznámého a anonymního týpka, kterého rozdrtí padající socha, protože to přece všechny zajímá víc. (20.09.2014)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. A já mám smíšené pocity: Na jednu stranu dobrá a napínavá zábava, má oblíbená sci - fi série, pěkné jiskření mezi mladými hrdiny. Na stranu druhou, logických děr a nesmyslů je tu plno, obzvláště bych si dával bacha na vrtáky do středu planet, na červenou hmotu bezpečnou ve velkém a nebezpečnou v miniaturním množství a na ty, kteří nechávají zachraňovat svět vesmírnou lodí pod vedením čerstvých kadetů a jejich individualistických akcí. A hudba, ta jakkoliv je pěkná, tak je z části melodicky vykradená z jiných skladeb (např. při závěrečných titulcích zní jasně téma z Fantomase). Star Trek se tak stává - jen - cukrátkem pro diváky. Trailer: http://www.csfd.cz/film/222972-star-trek/videa/ (18.09.2009)

Úvodní retro mi zase tolik nesedlo a ze všech těch warpů a sci-fi keců mi létala hlava kolem, ale jakmile se Giacchino s Abramsem zavrtali do hlavní linky naplno (jeden monumentální hudbou, druhý bezchybnou režií), nestačil jsem zírat, kolik emocí, vynikajících akčních scén (jdoucích ruku v ruce s famózními triky) a koulí Star Trek s novým kabátem nabral. Abrams znovu potvrdil, že má na dobrý casting nos, a Pine s Quintem se svým předchůdcům minimálně vyrovnají. Ne, nebudou z nich tak uctívaní borci, ale to je dáno dobou a současným postavením série. Nikoliv tím, že by byli v jakémkoliv smyslu "horší". Zápletka nepřekračuje tradice seriálů či ostatních filmů, ale o tu tady prakticky nejde. Abramsův film je hlavně o posádce, o Kirkovi a Spockovi, a o vztazích. Nějaký pokérovaný Romulan si může létat vesmírem jak chce, ale mě stejně nejvíc bavilo, když si to dva největší frajeři vesmírné flotily vyříkávali z očí do očí a Simon Pegg do toho s Karlem Urbanem neodolatelně hláškovali. Tohle rozhodně není Star Trek, jak ho znal můj táta. Tohle je Star Trek, jak ho chci znát já. (22.04.2009)

Nevím, jak se to Abramsovi povedlo, ale člověka (mě), netknutého startrekovským universem, dokázal pevně připoutat do sedačky a donutil ho vzpomenout na doby velkých vesmírných příběhů, vyprávěných taťkou Lucasem. Dokonce jsem mu bez mrknutí oka schramstnul s navijákem i to dobře maskované prostředí americké střední a všudypřítomný nerdí humor. Nedokážu si představit, jak si mohl pochutnat někdo prostředí znalý. Hallelujah! (27.09.2009)