Příběhy ze Zeměmoří

Celovečeráky se rapidně liší od seriálů, kde se na ploše cca 120 minut musí odvyprávět „komplexní“ a ucelený příběh s uvěřitelnými postavami, se kterými není problém se sžít a vlastně je i radost projít si s nimi celé dobrodružství. Ač dávám přednost rozsáhlejším sériím a filmy moc nevyhledávám, tak zde jsem byl rád za výjimku. Na chvíli se vžít do kůže mladého Arrena a projít si s ním strastiplnou cestu na jejíž konci leží záchrana kouzelného světa Zeměmoří bylo velice příjemné a „přirozené“. Lehce se pak hodnotí podobné kousky vysoce, když se hledá těžko nějaká chybka. Ta má spočívá v nevyužitém potenciálu fantasy prvku, který celý snímek odstartuje. Snad mohla úloha draků, proroctví a čarodějů dostat větší prostor, abych se nebránil absolutnímu počtu hvězd. Kdo ví, takhle třeba příště… (24.07.2007)

Přijde mi, pokud beru studio Ghibli jako celek, že Howlem jen nabírali dech na to, co bych já nazval veledílem. Jsem pořád pod vlivy prvních dojmů, ale myslím, že jsem našel nový, pro mě nejlepší snímek z jejich produkce. Nejsem znalec předlohy, a netuším, jestli je to tak lepší nebo horší, ale celý svět mi učaroval. To je koneckonců jeden z atributů, který mě dostal nejvíc: zcela nádherně vykreslený svět. To, co se v Mononoke a Spirited Away povětšinou omezuje na několik prázdných statických maleb na pozadí a několik různorodých interiérů, zde exploduje v cosi, co by v hrané podobě vyžadovalo opravdu neobvyklé kulisy - které by ovšem bez zainvestovaných miliónů dolarů nikdy nepůsobily tak, jako zde. Přijde mi skoro, jako by Ursula svět napsala tak, aby se dal zfilmovat jako animovaný. Uznávám, že Zeměmoří na mě působilo o to víc, že jsem odjakživa fanoušek fantasy, takže moje tvrzení o tom, že příběh byl dokonalý, je podbarvené neobjektivností. Ale co nadělám. Z hlediska myšlenky mu myslím také nejde nic vytknout, a z hlediska atmosféry je určitě dílo mnohem temnější, než jsme u Ghibli zvyklí; a to mám taky radši. Od začátku do konce, 2 hodiny, jsem jen hltal svět, nasával příběh a obdivoval film. (08.07.2007)

Snímek Gedo senki si mne v prvé řadě získal realistickým podáním svého světa. Už dlouho jsem v animovaném filmu neslyšel tak krásně a přesvědčivě šumět trávu nebo praskat oheň (detaily, ale o nich to je) a přístavní město doslova dýchá životem. Samotnou předlohu Ursuly Le Guinové jsem četl před příliš dlouhou dobou na to, abych ji mohl porovnávat s filmem, což by obvykle neměl být účel. Nicméně Goro Mijazaki příběh načrtl natolik letmo (dle mého soudu záměrně), že přímo vzbuzuje zvědavost se do něj prostřednictvím literární podoby ponořit hlouběji. A tento rys velmi oceňuji. Nedejte proto na odsudečné komentáře, Příběhy Zeměmoří jsou dobrý film. Možná jiný než se očekávalo, ale o to jsou právě zajímavější. *** a 1/2 (30.01.2008)

Syn pokračuje v šlapajách svojho otca? V prípade Gedo senki to tak celkom neplatí. Videl som oba (4.6.2015) Gorove filmy a musím povedať, že má do istej miery vlastný štýl. Tento počin, o ktorom tu píšem je vynikajúco animovaný a hlavne krajina je krásna. Takto výborne graficky, vizuálne zvládnuť film v roku 2006 (áno u Ghibli je toto povinnosťou aj u starších počinov) tak to si myslím, že sa podarilo. Príbeh nie je vôbec nejaký extra zamotaný či prepracovaný. Jednoduchá príbehová linka je prepletená rôznymi poetickými odkazmi. Ako keby nám príbeh hovoril, že každý má svoje vnútorné "Ja", ktoré vypustí len niekedy a len niekedy ho môžu ostatní vidieť. Pri tomto filme sa treba jednoznačne sústrediť na neho a nie na ostatné, ktoré ste videli. Tento film by vtedy neobstál a nenašli by ste jeho krásu. Príbeh odsýpa pomaly a všetko čo sa v ňom deje má svoje vlastné miesto. Každá scéna navodzuje tú istú atmosféru a ponára diváka hlbšie do deja tohto filmu. Žiadna scéna diváka neruší a ten sa potom môže nechať unášať týmto príbehom. Ako som spomínal príbeh nie je zložitý je skôr s tých jednoduchších, ale také používal niekedy aj jeho otec. Film hovorí dosť o tom, že všetko má svoje miesto a iba tak môže byť rovnováha vo svete. Film hovorí, že smrť je súčasťou života. Nie sú to žiadne veci, ktoré bežný smrteľník nevie, ale sú dôležitou súčasťou našich životov. Zakončenie je veľmi schopné a podarené. Vlastne pre koniec tohto filmu sa oplatí ho celý pozerať, lebo všetko je na konci vysvetlené a divák pochopí, že nešlo o obyčajný film bez ducha, ale divák pochopí, že tento film má dušu. (04.06.2015)

Jako kdybych se díval na pátý díl fantasy seriálu bez toho, že bych viděl ty předchozí. Chvílemi zmatečné a především první polovina dost zdlouhavá. Výtvarná stránka je zajímavá ale nic mimořádného. Klasická fantasy báchorka, která neurazí, ale není ničím výjimečná. Obávám se, že za týden si už nebudu pamatovat, že jsem to viděl. (01.10.2016)