Příběhy ze Zeměmoří

Ani zdaleka tak špatné, jak sem si podle některých komentářů představoval. Jako předlohou nedotknutý jsem ale měl trochu problém orientovat se v motivech snad všech zúčastněných postav a dlouho sem si k nim hledal cestu. Ale když už se mi to povedlo, tak mě děj vtáhl velmi rychle a závěr byl pro mě velmi napínavou záležitostí, kdy jsem chvílemi ani nedýchal. Někomu možná může vadit oproti jiným filmům studia Ghibli občas až příliš uvolněné tempo a nebo v určitých pasážích nedotažená grafická stránka, ale to pro mě není až tak podstatné. Za takový debut by se nemusel stydět žádný režisér. (24.10.2013)

Přijde mi, že se táta Miyazaki věnoval až příliš výrobě svých filmů a zanedbal výchovu snyka. Ten se tak stihl podívat i na kreslené filmy od Disneye, a teď si moc nedovede vytvořit vlastní styl, protože lítá mezi těmito dvěma světy. Hayaovo pozitivní lidské prostředí nahradil větším množstvím zlých postav, několika nešvary moderní společnosti, a ač má stejné prostředky na animaci, schází tam ten kouzelnej nádech. Převzal některé dobré charaktery a moc svého nepřinesl, ale šikanovat ho za jeho geny nemůžu. Fantasy je to pěkné a jen utvrzuje můj názor, že Hayao je bůh :) (19.08.2009)

Mladý princ Arren zabije svého otce, a i když netuší kdo v této chvíli ovládal jeho tělo, je nucen uprchnout z domu. Na své pouti potká čaroděje Krahujce, a společně se na čas usadí u bývalé čarodějovy známé Tenar a její chovankyně Theru. Ale všeobecná pohoda netrvá dlouho - zemi hrozí nebezpečí a temný čaroděj touží po otevření brány mezi životem a smrtí - a mimo jiné po pomstě Krahujcovi. "Rodinka" se musí semknout dohromady, a každý má své pevné místo v boji za záchranu světa ... Nejdříve jak jsem se k tomuto vůbec dostal - na imdb jsem si prohlížel profil Hayaa Miyazakiho, a zjistil jsem, že má syna, který taktéž tvoří, a v podobném ranku jako jeho otec - a to jsem si samozřejmě nemohl ujít. Na Příbězích ze Zeměmoří je znát Miyazakiho škola, ale do filmů Hayaa mají daleko. Sice nemohu říct, že bych se nějak nudil, ale příběh ke konci už byl hodně pomotený (jako by chtěl Goro do posledních dvaceti minut nacpat všechny nápady, které ještě měl). Ale i přesto jde o moc hezkou pohádku, a doufám, že Goro půjde dál ve šlépějích svého otce... (09.04.2009)

Jak vidím, mám co dohánět. Ze Zeměmoří jsem přečetl tři díly a zrovna čtvrtý se mi dostane do ruky jako animák. A po technické stránce velmi kvalitní (Japonci jsou prostě precizní). Líbily se mi dlouhé záběry na krajiny za doprovodu působivé hudby (Tamiya Terashima). Většina filmu se nese v pomalejším, medidativním tempu, kdy postavy často dlouze přemýšlí a kamera při tom snímá krajinu, oblohu, oblaka, či poletující motýly. A draci, samozřejmě - objeví se jen na chvíli, ale mají ode mne hvězdu! Některé scény jsou příjemně ponuré, i když Japonci tíhnou často k větší strašidelnosti. Celkově jsem čekal hororovější příběh (což samozřejmě Le Guinová nemá) a velkolepější souboje. I tak jsem byl nakonec spokojen. Čarodějové, draci, dobro a zlo, souboj a poetické záběry východu slunce... (08.04.2013)

Přijde mi, pokud beru studio Ghibli jako celek, že Howlem jen nabírali dech na to, co bych já nazval veledílem. Jsem pořád pod vlivy prvních dojmů, ale myslím, že jsem našel nový, pro mě nejlepší snímek z jejich produkce. Nejsem znalec předlohy, a netuším, jestli je to tak lepší nebo horší, ale celý svět mi učaroval. To je koneckonců jeden z atributů, který mě dostal nejvíc: zcela nádherně vykreslený svět. To, co se v Mononoke a Spirited Away povětšinou omezuje na několik prázdných statických maleb na pozadí a několik různorodých interiérů, zde exploduje v cosi, co by v hrané podobě vyžadovalo opravdu neobvyklé kulisy - které by ovšem bez zainvestovaných miliónů dolarů nikdy nepůsobily tak, jako zde. Přijde mi skoro, jako by Ursula svět napsala tak, aby se dal zfilmovat jako animovaný. Uznávám, že Zeměmoří na mě působilo o to víc, že jsem odjakživa fanoušek fantasy, takže moje tvrzení o tom, že příběh byl dokonalý, je podbarvené neobjektivností. Ale co nadělám. Z hlediska myšlenky mu myslím také nejde nic vytknout, a z hlediska atmosféry je určitě dílo mnohem temnější, než jsme u Ghibli zvyklí; a to mám taky radši. Od začátku do konce, 2 hodiny, jsem jen hltal svět, nasával příběh a obdivoval film. (08.07.2007)