Medvídek

Spíše než o komedii jde o mírně nadprůměrné drama o rodinných vztazích kolem nás. Pro čtyřicátníka velmi blízký film, dobře odpozorovaný ze života. Krásné jsou scény milování plné porozumnění a měnící se během filmu na scény plné neporozumnění. S radostnou hudbou od Petra Ijiče (Čajkovského) jsou řešeny rodinné vztahy jako od Josefa Visiaronoviče (Stalina). Bohužel tady např. chybí výrazná katarze jako je tomu třeba v Americké kráse (nebo u toho Stalina), Medvídek vyšumí tak nějak do prázdna. Herecky mne zaujali Trojan a především Geislerová. Závěr? Herci jsou výborní, režie je skvělá, ale scénář rozhodně není dokonalý... Trailer: http://www.csfd.cz/film/223123-medvidek/videa/ (08.03.2009)

Mistr Hřebejk by měl asi uvážlivě vybírat do čeho strčí tlapku. Nerozumím tomu co Hřebejka vedlo k podobné ztrátě kvality a vydal se s Medvídkem do srmdutých vod průměru až podprůměru českého filmu. Vydat se cestou kvantity na úkor kvality nevěstí nikdy nic dobrého. Medvídek dobrý film opravdu není ani náhodou. Sice se Jarchovského pero občas vytasí s hodně kvalitním dialogem či monologem, ale sledovat tohle tragikomické plácání postaviček, kdy se rochní ve vlastní typické české průměrnosti (Macháček, Luknár, Vilhelmová a Geislerová), nebo naopak ve výjímečnosti (Trojan) je hlavně v první třetině nudné. Z postav jsem si nejvíce oblíbil Menzela s Křesadlovou, kteří dávají zbytku dosti výrazně na zadek. Nepochopil jsem nutnost postavy Kláry Issové. Nechopím diváka, kterému musí být popiskem oznámeno, že se teď nacházíme v Římě a teď zase pro změnu v Praze. Po Medvídkovi přišel ještě horší Nestyda. Od té doby Hřebejk potřebuje na jeden kvalitní snímek, 3-4 špatné. 50% (16.05.2018)

Osvědčené autorské duo, luxusní herecká sestava, rozpad několika vztahů i přátelství, přesto to tak úplně neladí. Jak se zadrhlo několik manželství, zadrhlo se i lehké Jarchovského psaní i Hřebejkův laskavý (a zároveň hořký) směr vyprávění. Až moc se snažíme, aby to bylo „ze života“, jenže občasnou vyprázděnost děje a plochost postav přehlédnout nelze. Intimní přemítání o ženách a mužích středního věku totiž občas neví, kam chce směřovat. Ivan Trojan a jeho broučínek a džemíček jsou výborné. Jen samotný Ivan je nevyužitý, jen odvykládává, co dostal na papíře a není to ono. Stejně jsem to cítil u Aničky Geislerové, která je nevýrazná, vychází z toho ovšem lépe, než otravná Vilhelmová. Jakoby je Hřebejk nikterak nevedl. Ztotožnění je tak obtížné. Ve výsledku divák tak nějak zdvořile řekne, že to bylo fajn (je to přeci Hřebejk), ale v ústech máme pachuť, že to nikterak nepobavilo, nepohladilo, ani nějakým nečekaným zvratem nepřekvapilo. To způsobí, že za několik dní si z filmu téměř nic nevybavíte, mnohým situacím chybí pointa, žádná replika ve vás neutkví tak silně, jak by si tvůrci přáli. (02.04.2017)

Žádné agresivní rozrývání vztahů, žádná velkohubost, žádná manýra. Hřebejk šokuje už jenom tím, s jakou pokorou k látce přistupuje, jak si je vědom toho, že mu nemusí vyjít všechno a v neposlední řadě tím, že mu právě Medvídek vyšel. Paradoxem je, že mu nejvíc ubližuje právě jeden z režisérových trademarků - jeho oblíbené "rodiče sedí u jídla a rozebírají své chyby". Dvojice Menzel-Křesadlová sice potenciál má, ale jejich intermezzo je v důsledku naprosto mimo a do té doby vystavěnou atmosféru sráží o pořádný kus dolů. Jarchovského scénář naštěstí nespěchá, ale zároveň nepřetahuje, dává všem postavám dostatek prostoru na to, aby závěrečná katarze do puntíku fungovala a nechává zapomenout na umělé momenty typu "běžné odpoledne nešťastné vdané ženy". Pořád je to sice jenom zamyšlená tragikomická vztahovka, ale pospojovaná tak šikovně, že se autoři znovu stávají konkurenceschopnými. (08.03.2009)

Hřebejk natočil námětem nesporně ambiciózní film, který konečně vybočuje z řady typicky jarchovsko-hřebejkovských počinů. Působí však pouze jako sestřih nejdůležitějších, nikoli nutně tedy i nejlepších, momentů mnohem rozsáhlejší látky. Ve své podstatě Medvídka potkal stejný osud jako Zdivočelou zemi. Až na nepřehlednutelný detail, že nebyl sestříhán z materiálu mnohadílného seriálu, ale byl takto rovnou natočen. Ne, že by chyběla návaznost či že by postavy nikam nesměřovali. Směřují... Jenže zbytečně skokově. Každá dostane svých pět minut na výsluní a honem se jde na další. Obvzláště Romanova linka je touto formou vyprávění zcela zabita. Medvídek je dobrý snímek, kterému by prospěla buď výrazně delší stopáž nebo méně postav. Rovněž zbytečné snahy o vtipné hlášky výsledku nepřidávají, byť fungují. (25.09.2007)