Reklama

Reklama

Perverzní průvodce filmem

(festivalový název)
  • Velká Británie The Pervert's Guide to Cinema
Velká Británie / Rakousko / Nizozemsko, 2006, 150 min (Alternativní 153 min)

Režie:

Sophie Fiennes

Scénář:

Slavoj Žižek

Kamera:

Remko Schnorr

Hudba:

Brian Eno

Hrají:

Slavoj Žižek
(další profese)

Obsahy(1)

Konspirační psychoanalýza z úst filozofa, kulturního teoretika a neúspěšného kandidáta na prezidenta Slovinska – Slavoje Žižeka, který vidí i v dětských filmech s květinami odhalené vagíny. Hovoříc zábavným neanglickým přízvukem provází diváky dějinami americké kinematografie, aby je přesvědčil o světovém spiknutí falocentrismu. Svoji psychoanalytickou pozici ilustruje výklady jak významných děl světové kinematografie, tak produktů populární kultury. Ukázky z filmů Ch. Chaplina, bratří Marxů, I. Bergmana, A. Hitchcocka, A. Tarkovského, D. Lynche, bratří Wachowských a mnoha dalších střídají jeho komentáře, úvahy a zábavné postřehy, které nám sugestivně předkládá přímo z autentických lokací, nebo aspoň z prostředí naaranžovaných v duchu právě probíraného filmu. Za vším je možné najít pohlavní orgány... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (74)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Během filmu jsem stále netušila, k čemu je tedy film dobrý (pro diváka). A zda je vůbec dobrý, nebo ho jen manipuluje tam, kam režisér chce, aby naplnil kasu. Nakonec to Slavoj Žižek prozradí a celkem mě jeho vysvětlení uspokojilo. Perverzní průvodce filmem je jedno velké dobrodružství. Zabývá se většinou filmy, které jsem neviděla, protože se jim z nějakého důvodu vyhýbám. Tarkovskij, Lynch, Bergman. Možná jsem do jejich sledování ještě nedospěla nebo je to otázka mého ega, superega, ID či jiných psychoanalytických oblastí (?) Film doporučuji všem, kteří se chtějí zamyslet nad tím, na co vlastně koukají/nekoukají a proč tomu tak je. Velmi dobrá analýza. ()

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Slavoj Žižek je kokot. Dvě a půl hodiny kecá o tom samém, což by příliš nevadilo, kdyby se ovšem pod pojmem ,,to samé" neskrývala hromádka takových nesmyslů. Tedy, abych mu úplně nekřivdil, tak občas je nějaká myšlenka hodna hlubokého zamyšlení, ale většinu stopáže opakuje to samé, co si přečetl v geniálních dílech Freuda a když náhodou přidá něco, co pochází z jeho hlavy, tak je to většinou absolutní kokotina. Od dokumentu jsem očekával něco naprosto jiného. Člověku, který už má ledacos nakoukáno a nekouká pouze na hollywoodské výplachy, se může zdát jaksi bezpředmětné pitvat se ve filmech, které kinematografii povznáší, nebo se to o nich alespoň povídá. Čekal jsem, že budu seznámen s dalšími filmy, které by mi rozšířily moje kinematografické obzory. Nestalo se, když nebudu počítat starší kousky, ve kterých zrovna není Chaplin a opomenu Čaroděje ze země koz, jednu Lynchovku, kterou mám vidět v plánu a jednu Kubrickovku, kterou mám v plánu též, tak mohu prohlásit, že jsem viděl vše. Dále musím dokumentu vytknout jeho příšerně nudnou a brutálně uspávací formu, kterou považuji za absolutně největší kámen úrazu celého dokumentu. Dokonce více nesnesitelnou než příšerný slovanský přízvuk Slavoje Žižeka, z kterého mi málem praskly ušní bubínky a vytekl mozek. Dále musím dodat, že Lynche naprosto nesnáším, neboť je to také kokot. Viděl jsem pět jeho sraček a nejlépe jsem ohodnotil Lost Highway. Lynch je naprosto mimo realitu. Tvoří filmy určené výhradně sadistům a další podobné verbeži. Bohužel, David Lynch je rozhodně Žižekův největší oblíbenec a v dokumentu dostává více prostoru, než by bylo zdrávo. Docela mě to překvapuje, protože Žižek svojí vybroušenou angličtinou říká něco ve smyslu, že filmaři točí děsné sračky a jejich úkolem je zakrýt to, že je film sračkou. Podle mého úsudku je tohle přesně Lynchův postup. Před každým filmem si jistě odskočí na houby a vytvoří absolutní sračku, kterou zamaskuje tak, jak málokterý jiný filmař. Nacpe do ní tři hromady metafor a dalších zbytečných kokotin. Poté přicházejí na scénu Žižeci a další fousatí kokoti, kteří obyčejně nemají na práci nic lepšího, než se v podobných filmech velmi důkladně pitvat, honit si u nich péro, nacházet v nich věci, které snad ani samotnými autory nebyly zamýšleny a zdokonalovat tak tyto filmy v očích ,,náročných diváků", nebo nenáročných diváků, kteří si z neznámých důvodů na ,,náročné diváky" pouze hrají. Docela by mě zajímalo, co Žižek nitrožilně přijímá, protože to zaujetí, se kterým o vybraných sračkách hovoří nepůsobí ani trošku přirozeně a už vůbec ne zdravě. Jsem toho názoru, že je naprosto zbytečné komplikovat filmy a dělají to pouze kreténi. Pokud je film debilní, tak v mých očích debilním zůstane, i když se to tvůrci pokusí sebevíce zamaskovat. Je zajímavé, že třeba takový Kubrick, jehož filmy mají hlavu, patu a dokonce i nějakou myšlenku a poselství, tvoří filmy, které jsou odvyprávěny zcela jednoduchou formou a rozumí jim každý. Troufám si říct, že je to proto, že mají co říct. A co takový Stalker od Tarkovského? Také nic přehnaně složitého k pochopení. Lynch by měl být za jeho filmy opravdu lynčován. Tady ovšem nehodnotím Lynche, nýbrž Žižekův dokument, za který by autor zasloužil lynčování také. Když je takoýá borec, který všude byl, všechno zná a všichni kolem něj jsou kokoti, tak by svůj dokument mohl udělat tak, aby se na něj dalo alespoň trošičku kouknout. Ale k dnešnímu dni tu svítí 83 %, takže jsem kokotem třeba já. Spíše jsem však toho názoru, že se zdejší celkové hodnocení každého filmu odvíjí od prvních několika mála hodnocení. Osobně to zde mám odzkoušeno. Něco mi říká, že se první zdejší hodnotitelé pitvají ve filmech moc rádi. Za sebe dávám odpad, protože mi dokument přišel absolutně nudný a plný blbých keců. () (méně) (více)

Reklama

Deverant 

všechny recenze uživatele

Slavoj Žižek je určitě jeden z nejzajímavějších filosofů dvou posledních dekád, a navrch akademická pop-star (točí se o něm/s ním filmy a je mu věnován International Journal of Žižek Studies, což se žijícím autorům zpravidla nepoštěstí). The Pervert's Guide to the Cinema je fascinující a notně bizarní jízda filmem jako klíčem k moderně. Ta bizarnost spočívá v tom, s jakou rychlostí Žižek servíruje své myšlenky, což pro nepoučeného diváka (takového, který zná Lacana/Žižkova Lacana jen podle jména) musí být mnohdy matoucí. Žižek se nezřídka vědomě dopouští nadinterpretací, což ale patří k jeho provokujícímu myšlení (stejně jako výroky typu „Ano, jsem leninista.“) a, samozřejmě, i každá taková interpretace je relevantní (nebo zminitelná) prostě z instituce interpretovatelnosti jako takové. A zásadní otázka, která se přes(nebo možná právě skrze něj) Hegela, který nenápadně prolíná celým „výkladem“ a tak posouvá ho jiným směrem, neustále vznáší ve vzduchu je: vykládá Žižek film pomocí psychoanalýzy, nebo psychoanalýzu pomocí filmu? ()

Happens 

všechny recenze uživatele

Objevily se zde názory, kdy se Žížek snaží mluvit za ženy a dle názorů žen v mém okolí, mu to moc nejde. Často příliš Freudovsky překrucuje snímek tak, aby zapadl do jeho vzorců. Ale vyslovil neskutečně zajímavé myšlenky. Otevřel mi obzor ohledně rozšiřování schopnosti vnímat realitu prostřednictvím filmu, kde forma, jakou je realita prezentována, má vlastní realitu a byť je to celé klam (film že jo), tak není možné snažit se odkrýt lež a najít pravdu, realita by se rozpadla, ale je nutné hledat pravdu v té lži. ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

Trochu mi to připomínalo Monthy Pythony, tydle "vědce" uměl dobře Cleese, ale nebylo to tak vtipné jako Monthy Pythoni. Všechny ty "vědecký" výklady zásadně beru s rezervou a zásadně se řídím "heslem", které zaznělo v jednom filmu Woodyho Allena, myslim, že to bylo nějak takhle: neposlouchej, co ti lidi říkaj, ale dívej se, jak při tom vypadají, tak se dovíš, jaký je skutečně život...no a když jsem pozoroval tohodle "nadšence" bylo mi jasné, že měl Woody (ostatně jako vždy) pravdu. Takhle to bohužel chodí, takhle vypadá život. Musí se to prostě brát s rezervou všechno... ()

Galerie (14)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama