Paprika

Satoši Kon vytvořil animačně, obsahově a dramaturgicky do nejmenšího detailu propracovaný stroj, který ční vysoko nad ostatními celovečerními anime, nejen ze stejného roku. Jeho sofistikovaně povrchní thriller, který zaplaví a na hodinu a půl plně zaměstná mysl i zrak, v mnoha ohledech představuje i vrchol Konovy tvorby. Jeho předchozí díla nachází dílčí ozvěny v mnoha dějových i stylových motivech Papriky a není nemístné ji proto označit za vyústění jeho dosavadní tvůrčí dráhy. Můžeme pouze litovat, že zůstane jeho posledním dokončeným dílem. ___ Více v recenzi na Rejže.cz. (24.02.2013)

Zběsilá fantasmagorie s pěknou grafikou, která se vzpírá jakémukoli racionálnímu chápání. Nic proti tomu, osobně jsem při sledování popíjel víno a ke konci už jsem se skoro propil do stavu, kdy by se mi Paprika mohla líbit... ale o tom to přece být nemá. A nakonec jsem si tak nějak uvědomil, že to hlavní, co jsem si z tohoto šíleného filmu odnesl, je intenzivní stesk po Cestě po fantazie, kterou mi tahle pakárna v mnohém připomněla a kterou ještě víc než dřív považuji za nejhezčí anime, co jsem zatím viděl. Paprika je proti tomu jen šílenost, kterou pustím zítra z hlavy - a bude mi to nekonečně jedno. (23.11.2013)

Další krásná ukázka toho, že Japonci prostě umí natočit vážný a zajímavý film, který má myšlenkový přesah, a to všechno s tím, že se jedná o snímek animovaný. Nikdo jiný to nedokáže tak dobře jako oni, jako kdyby ve světě stále panovalo přesvědčení, že animace je hlavně pro děti. Japonci tu vlajku nesou statečně a pevně a naštěstí se k nim přidávají další. (07.07.2015)

Tak trochu animovaný kreslený Počátek lehce střihlý Cronenbergovým ExistenZ. Zatímco mě oba výše uvedené tituly přes odlišný styl a obsah shodně nadchly, u Papriky jsem zůstal chladný. Jen málokterý východoasijský snímek mě osloví a emočně správně naladí. Pocházím zkrátka z jiného kulturního okruhu a cítím to jinak. Paprika má celkem jednoduchý námět - děj se točí kolem ukradeného přístroje na výzkum lidských snů, ale těžkopádné a zmatené zpracování, které podtrhuje vizuální přeplácanost plná křiklavých barviček. Ta jedna* je vlastně jen za potenciál, který by se podle mého dal využít mnohem účinněji a s nesrovnatelně větším přesahem. Celkový dojem: 25 %. (14.12.2013)

Paprika má v podstatě docela ohraný příběh - je vynalezen přístroj, který by mohl představovat revoluci ve vědeckém poznání, jenže je následně ukraden člověkem, který s ním nemá příliš mírumilovné plány. To vše už zde bylo mnohokráte, přičemž ani totožnost pachatele a jeho motivace nejsou příliš překvapivé, ovšem u Papriky se uplatňují dvě skutečnosti, které ji společně činí výjimečnou. Jednak onen přístroj slouží ke vstupování do cizích snů a ani nemusíte hrát Psychonauts, abyste si dokázali představit, jaký potenciál mají sny, ty leckdy bizarní pokrouceniny skutečnosti, ve správných rukou. A jednak na režisérskou stoličku usedl Satoši Kon, jenž v Perfect Blue a Sennen džojú ukázal, že je mistrem prolínání (ne)realit a (ne)realit a jeho ruce by pro práci se sny měly být více než pravé. Paprikou to dokázal. Vizuálně je naprosto úchvatná a nejde jen o technickou stránku a styl (který se mi velice zamlouvá), ale především o fantastické výjevy, jež zobrazuje - bizarní průvod, skoky do obrazu, scéna, kdy Paprika vyletí v podobě víly ze systému tunelů a uvidí... etc., etc. Nádhera! „Sliby“ z traileru byly do mrtě splněny. Totéž platí i o hudbě, která je dosti netradiční, což oceňuji, a především opravdu dobrá. Po druhém zhlédnutí považuji Papriku (aneb Cestu do fantazie Satošiho Kona) za jeden z nejlepších filmů vůbec. Sugoi! 10/10 (22.04.2007)