Paprika

Už při geniální titulkové scéně jsem věděl, že Paprika se mi bude líbit (mimochodem, ty Prázdniny mi bleskly hlavou hned :)). Snová jízda, která celkem povedeně popisuje opravdové snění či noční můry. Všechno na sebe navazuje, všechno má myšlenku. A ta hudba... parádní. Tempo ke konci mě přikovalo festově. Netušil jsem, že mě někdy nějaké animované Japonsko takhle vtáhne. Cesta do fantazie k tomu měla blízko, ale Paprika jí převálcovala. (25.09.2010)

Realita je mrtvá, ať žijí sny... někteří z nás to ví už dávno, ty ostatní o tom přesvědčí Paprika, když je unese na vlnách podvědomí do psychedelie ve které všechno je možné a "skutečnost" je jen velmi abstraktní slovo které nemá žádnou váhu. Důležité je jen jak vnímáme okolní svět a jak si vnitřně přetváříme ve své hlavě, nikoli to jaký "skutečně" je. _V Paprice není ani tak důležitá základní dějová kostra která je vlastně velice jednoduchá, i když složitě podaná, ale spíše to co se děje nad rámec příběhu... a co se děje v hlavě diváka při jejím sledování. Podobně jako Ghost in the Shell to myšlenkově není film pro všechny, i když každý se dokáže bavit extatickou visuální podobou film a fantasmagorickými výjevy prolínajících se snů, ale všichni kteří se rádi nechávájí unášet svou myslí na místa daleko za hranicemi běžného světa v ní mohou zahlédnout kousek onoho svatého grálu mezi filmy který hledají. _Definitivně součást mé "anime top 5" 10/10 (07.06.2008)

Mám dojem, že kdyby šlo o americký film a ne uznávané anime, padala by tu mnohem nižší hodnocení. Zamotané reality jak od P.K.Dicka střídané barvitou fantazií (úžasný moderní průvod, kde nechybí pochodující semafory, matrjošky, deštníky, socha svobody ani slečny s mobilním telefonem místo hlavy). Z mého pohledu těžce stravitelný film, který hodnotím "tak vysoko" jen proto, že měl rozumnou stopáž, protože i tak už jsem se ke konci dost nudila. (25.09.2009)

Filmy na téma protínání skutečnosti a snů mám velmi rád a ačkoli jsem byl tedy čerstvě po dosledování poněkud zmatený, když se mi to pak druhý den v hlavě rozleželo, musel jsem uznat, že tohle byla opravdu parádní audiovizuální jízda velkou smrští nápadů s vydařeným - i když trochu upozaděným - příběhem. Co je také dobré zmínit, je méně výrazný styl manga, než tomu u anime bývá obvyklé, pročež bych se nebál film doporučit ani těm, kteří tomuto žánru/stylu zrovna neholdují. Skvělé. 9/10 (14.01.2010)

Paprika má v podstatě docela ohraný příběh - je vynalezen přístroj, který by mohl představovat revoluci ve vědeckém poznání, jenže je následně ukraden člověkem, který s ním nemá příliš mírumilovné plány. To vše už zde bylo mnohokráte, přičemž ani totožnost pachatele a jeho motivace nejsou příliš překvapivé, ovšem u Papriky se uplatňují dvě skutečnosti, které ji společně činí výjimečnou. Jednak onen přístroj slouží ke vstupování do cizích snů a ani nemusíte hrát Psychonauts, abyste si dokázali představit, jaký potenciál mají sny, ty leckdy bizarní pokrouceniny skutečnosti, ve správných rukou. A jednak na režisérskou stoličku usedl Satoši Kon, jenž v Perfect Blue a Sennen džojú ukázal, že je mistrem prolínání (ne)realit a (ne)realit a jeho ruce by pro práci se sny měly být více než pravé. Paprikou to dokázal. Vizuálně je naprosto úchvatná a nejde jen o technickou stránku a styl (který se mi velice zamlouvá), ale především o fantastické výjevy, jež zobrazuje - bizarní průvod, skoky do obrazu, scéna, kdy Paprika vyletí v podobě víly ze systému tunelů a uvidí... etc., etc. Nádhera! „Sliby“ z traileru byly do mrtě splněny. Totéž platí i o hudbě, která je dosti netradiční, což oceňuji, a především opravdu dobrá. Po druhém zhlédnutí považuji Papriku (aneb Cestu do fantazie Satošiho Kona) za jeden z nejlepších filmů vůbec. Sugoi! 10/10 (22.04.2007)