Once

Papírově jeden ze silných zážitků letošního roku, ale papírové předpoklady zůstaly zcela nenaplněny. Všechny podmínky pro správnou projekci romantického snímku jsem dodržel, ale výsledný dojem nebyl o nic lepší než z průměrných amerických limonád, čímž bych tento věru křehký film nechtěl přirovnávat k Hollywoodlandu. Díky skvěle vygradovanému finále a procítěným písničkám jsem přeci jen kousek té něhy a romantiky z plátna zachytil, ale nebylo toho mnoho. Příběh ani herecké výkony nenadchnou a některé dialogy jsou svojí jednoduchostí do nebe volající. Aspoň že tvůrci přišli s mnoha dobrými nápady a motiv vysavače považuji za jeden z nejkrásnějších prvků v této Irské romanci. The Frames by prostě měli zůstat u muziky, která jim jde věru lépe, než filmování. (20.11.2007)

Češka za tento film dostala Oskara, jenže je film tak dobrý jako muzika samotná? No, rozhodně je slabší, průměrnější a lidštější. Muzika ho jen nenápadně vyvyšuje o rázný bod kupředu. Jinak je to nudná fikce v životě dvouch lidí, kteří se potkali a ještě se od sebe neodloučili. No a to jejich setkání dokonce ocenili Oskarem. Řekl bych, že právem. Hudba je to opravdu hezká, taková klasická anglická, jen ještě taková silnější a s chytlavým hlasem Glena Hansarda. Nedokážu pochopit, jak je možný, že kdykoliv vidim na filmovém plátně Ira, má smysl pro humor, je zábavný a celkově příjemný i když ujetý člověk. Asi na tom všem něco bude, že Irové jsou zvláštní národ. Každopádně film si u mě zájem nezískal. To jediné, co tam stojí za řeč je právě hudba a vlastně taky to, že Irglová je Češka, což je nečekaný, ale k tomu tam taky občas mluví česky a je to docela příjemné slyšet češtinu v anglicky mluvícím filmu. Každopádně průměr, ale rozhodně příjemný. --- Falling slowly... (01.05.2008)

Toto je příběh, jako by ho napsal sám život. Já dokonce věřím, že ho z větší části, až na některé "roztomilé" detaily a značnou idealizaci, i život napsal. Nebo nějaký podobný. Život mnohdy píše tuctové příběhy. V našich končinách skoro pořád. Proto chodíme do kina. Na věci, které život nenapsal. Příběh Once, bych si asi užil a procítil, jen kdybych si s Irglovou či Hansardem byl blízký. Ale upřímně - jsou to cizí lidé, třebaže působí sympaticky. Nic zlého jim nepřeju, ale tenhle film mě úspaval. Ani písně, které v něm zazněly, nejsou můj styl. A herci mi před kamerou připadali napjatí, neuvolnění. Pak se těžko hodnotí kladně. (25.08.2008)

║Rozpočet $150,000║Tržby USA $9,439,923║Tržby Celosvetovo $20,710,513║ Jasný príklad toho, keď aj v jednoduchom príbehu natočenom relatívne bez scenára sa dá vyťažiť zaujímavý príbeh zo života pouličného muzikanta. Miestamy na nezávislý film to je až prekvapivo spracované nápaditými scénkami, a v rámci amatérskom to je až moc trefne zostrihané a vďaka minutáži to nemá šancu nudiť a pesničkový doprovod je len milým spríjemneným životnej všednosti. /70%/ (21.03.2008)

Miluju filmové umění. Existuje ale ještě něco, co je pro můj život ještě důležitější. Je to hudba. Velmi mi pomáhá v těch nejtěžších chvílích, také hřeje a těší v těch dobrých. A tak nemám jinou možnost, než Once prostě milovat. Film sám o sobě stojí na jednoduchém ale krásném příběhu. Důležité však je, že všechny filmové postupy se zde podřizují hudbě. Snímek je důkazem toho, že když se sejde velký talent, kytara a klavír, může vzniknout něco tak přirozeně krásného, jako hudba k filmu Once bez diskuzí je. Nejsilnější scénou filmu pro mě je ta, kdy si jdou oba hlavní představitelé jen tak zahrát do obchodu s hudebními nástroji, přičemž vyluzují takovou krásu, že mi naskakuje husí kůže, jen na to vzpomenu. I přesto, že to samozřjemě měli nacvičené, působí těchto pár minut velice přirozeně, což je dokladem toho, že pravé umění je čisté. Nedá se napodobit, ano očůrat, musí Musí prostě vyvěrat. A to je zde krásně vidět. (14.03.2008)