VOD (1)
Obsahy(1)
On je pouliční muzikant a občas si přivydělává v dílně svého otce. Jeho snem je živit se hudbou, ale to se mu vůbec nedaří. Ona je talentovaná pianistka z Čech, která odešla do Irska kvůli obživě a prodává na ulici růže. Když se ti dva náhodou potkají, zjistí, že jejich společná hudba má neobyčejnou sílu a podaří se jim získat nejen peníze na pronájem studia, kde natočí společnou desku, ale také přízeň a obdiv všech, kteří se na jejím vzniku podílejí. Oba si ale velmi záhy uvědomí, že takového člověka, jakým je ten druhý, se jim podaří v životě potkat jen jednou. Jeho nově nabytá svoboda a její minulé závazky tak oba postaví před rozhodnutí, co jsou pro sebe schopní obětovat a jestli vůbec mají možnost zůstat spolu. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (834)
Scénář: John Carney .. Po jedné za Glena, za Falling Slowly, za přirozenost, za lehkost, za opravdovost, za Markétku !! Hmm, to už je sice obhajoba na šest hvězd, ale jedenkrát za čas si tento milý, neviditelný bonus prostě něco tak neskutečně zdařilého zaslouží.. "miluji tebe" 100%. ()
Papírově jeden ze silných zážitků letošního roku, ale papírové předpoklady zůstaly zcela nenaplněny. Všechny podmínky pro správnou projekci romantického snímku jsem dodržel, ale výsledný dojem nebyl o nic lepší než z průměrných amerických limonád, čímž bych tento věru křehký film nechtěl přirovnávat k Hollywoodlandu. Díky skvěle vygradovanému finále a procítěným písničkám jsem přeci jen kousek té něhy a romantiky z plátna zachytil, ale nebylo toho mnoho. Příběh ani herecké výkony nenadchnou a některé dialogy jsou svojí jednoduchostí do nebe volající. Aspoň že tvůrci přišli s mnoha dobrými nápady a motiv vysavače považuji za jeden z nejkrásnějších prvků v této Irské romanci. The Frames by prostě měli zůstat u muziky, která jim jde věru lépe, než filmování. ()
S Once mám vyrovnanou bilanci - nic jsem od tohohle filmového kousku nečekal a nic jsem od něj taky nedostal. Snad mě jen překvapilo, i když jsem v zásadě něco takového předpokládal, jak moc je ten film ve srovnání s nadšenými komentáři banální, malý a amatérský. Spokojenost s Once z převážné (drtivé?) míry souvisí se schopností ocenit a přijmout hudební složku filmu, na které je film založený. Scénář je minimalistický, dialogy triviální, herecké výkony v mnoha případech, jak to slušně nazvat, prkenné. Nejde o to, že film využívá neherců, jde o to, že tito neherci nemají ani minimální předpoklady k herecké práci - a platí to mimo jiné i pro Irglovou v hlavní roli. Shodou okolností jsem těsně před Once viděl Zloděje kol, kde se v převážné většině rolí objevovali neherci včetně představitele hlavní postavy, ale rozdíl v kvalitě byl propastný. Hudba ve filmu mě míjí velkým obloukem, a tak zůstala jen ta filmová stránka, která je pro mě obtížně stravitelná. Milostná story je obehraná, jednoduchá a i v té jednoduchosti si zahrává s kýčem. Jako je možné založit pověst filmu na skvělé výpravě a špičkových tricích, je možné jej založit i na nezávislosti, všednosti a "čistotě". Once je snímek, kde je v zásadě možné použít jakékoliv hodnocení podle přístupu k použité hudbě a tématu. Mých 25 % celkového dojmu je pochopitelně jedním z extrémů a protipólem k nadšeným nekritickým komentářům a pětihvězdičkovým nadílkám. Objektivní pravda bývá někde mezi, nemůžu se nicméně zbavit dojmu, že Once je výrazně nadhodnoceným kouskem. ()
(1001) Tomuhle filmu rozumím špatně. Hudebně bych film pochválila maximálně z toho hlediska, že má Glen v pokoji na dveřích plakát Ramones, jinak mě tenhle typ emocionální-nebo-co-to-je muziky nebere. A zbytek byl příliš umělý na to, abych viděla něco jiného než neherce nehrát. Křehký příběh se pro mě nedostavil. ()
Hear the sirens call me home... Irský zázrak kolonizuje srdce diváků po celém světě. Příběh, kterým žijete. Příběh, který žijete. Příběh, který zpívá slovanská víla Markéta Irglová a irsky ryšavý písničkář Glen Hansard. Prostý, ale mezi strunami skvostných písniček The Frames napnutý skvost s ryzími charaktery. Průzračná čistota jímá v kytarovém hřmění i něžném pianu, drtí v pohledu i zaváhání. V tom, co zůstává nevyřčeno, i v tom, co je řečeno, ale ztraceno- bez překladu. Zrádně se vzpírá škatulkám muzikálu i hudebního filmu, tahle vokálně-instrumentální romance, kde jiskra přeskočí někde mezi první a druhou slokou prvního společného muzicírování. Síla Once je i v atributech vzdálených od notové osnovy. Buduje atmosféru zcela mimoděčně, nezáměrně,díky dublinskému geniu loci, který spojuje poutníky a město v jeden poetický vesmír. Pak přijde konec. Jako ležet v ledovém horské říčce, nechat sebou proudit molekuly vody a cítit, jak voda odplavuje všechen balast, všechny zbytečné nánosy, všechno umělé, všechno, co tíží. A najednou se po celém těle rozlévá nádherné, všeobjímající teplo...... Málokdy se mi přihodí, že se mi zároveň do očí kradou slzy a na rty úsměv... ONCE upon a time. (I napodruhé:) 85% ()
Galerie (27)
Zajímavosti (35)
- Hlavní postavy filmu nemají žádná jména. I v titulcích jsou uvedeny jako „chlap“ a „dívka“. (griph)
- Film vznikl s rozpočtem 180 000 Eur přímo v ulicích Dublinu, v autentických interiérech a s neherci. V lednu roku 2012 pak autoři získali diváckou cenu na jednom z nejprestižnějších světových festivalů v americkém Sundace. (JARDAHONDA)
Reklama