Urideului haenbokhan sigan

Tenhle film neni smutny, je prekrasny, ciry jako kristal, ktery jen jednim ladnym pohybem otevre veskerou bolest, kterou v sobe clovek hluboko schovava a potlacuje. I tu, o ktere sam ani netusi. Neni to film, kvuli kteremu by se melo brecet, je to film, ktery otevre srdce a popusti uzdu emocim kazdeho jednotlivce zvlast. Donuti cloveka premyslet o sobe samem, a ten pak breci kvuli tomu, co sam citi uvnitr sebe proto, ze brecet chce, proto, ze se citi jako ten nejvetsi mizera pod sluncem a micha vlastni pocity zoufalosti se sebelitosti a vycitanim si vseho, na co si v ten moment vzpomene. Our Happy Time je stejne silnym zazitkem jako byl pred rokem April Snow, ktery se svou syrovosti zarizl do srdce podobne jako posledni slza Urideului haengbokhan shigan zastavila na okamzik cely svet. 10/10 (30.12.2006)

Herci jsou opravdu sympatičtí a hlavní Korejka navíc velice půvabná. Bohužel mi to ale přišlo dosti rozvláčné. Korejské vězení se zdálo jako celkem pohodový kemp obydlený samými dobráky a rozvíjení vztahu dvou ústředních postav mě zcela nevtáhlo. Nejlepší byly rozhodně scény ze smutného dětství hlavního hrdiny. Ty mě dojaly nejvíce. A překvapil mě ten silný křesťanský motiv. V Korejském filmu to působí trochu divně. (02.02.2013)

Život není legrace – tuhle pravdu vzali jihokorejští filmaři opět příliš vážně a ze zaručeně zabírajících ingrediencí připravili romanci, která se od začátku nijak netají tím, že vám chce vyrvat srdce. Což je bohužel to jediné, co chce a co dokáže. Co v případě některých lidí dokáže. Že správným člověkem nejsem, mi došlo během první z přibližně dvou tuctů scén, jež mají být dojemné, ale nedojmou-li vás, nejsou schopny nabídnout nějakou alternativní kratochvíli. Celý film je samozřejmě velmi dobře natočen. Kamera, nasvícení – v každém okamžiku výborné, herci sice své emoce nevylévají zrovna decentně, přesto jsou skvělí atd., ale všechno to mohlo být zužitkováno jinde a rozumněji, přinášeje dlouhodobější „užitek“. Dvě hodiny (měl jsem mimořádně silné nutkání zastavit přehrávání už po jedné) zabité pro jedno vyfabulované zabití. Škoda času. Pokud jej ovšem nechcete mermomocí trávit sledováním jenom a pouze pěkných obrázků. Když kýč, tak zahradní trpaslík anebo A Moment to Remember. 65% Zajímavé komentáře: May, tombac, Aidan, MegatroN, masr (21.11.2009)

Ty vodopády prožitků, jež uvěznily během sledování tohoto křehkého drahokamu vaši mysl do bolestných, přitom nádherných a nadnášejících okovů, snad ani nejde slovy vylíčit... Však to zkuste po filmu, při němž jste se cítili zároveň šťastní jako blechy a proviněni, slzy zkrápěly vaše tváře u zdánlivě banálních situací, hladina vašeho soucitu s hrdiny stoupala s ubíhajícím dějem strmě vzhůru, vzájemné pouto se stávalo silnějším a silnějším... Ach, nejde to... prostě to nejde. Mírou katarze a dojetí při závěrečných titulcích neskutečný film také přinutí člověka zamyslet se nad humánností a ospravedlnění onoho krutého úkonu, jenž má taková vnitřně krásná a civilizovaná země, jakou Jižní Korea bezesporu je, doposud zakotven ve svém zákoníku. 10/10 (10.01.2007)

Zajímavé drama, které ale (u mě) doplatilo na přílišnou délku. Kdyby to bylo trochu zhuštěnější, tak bych tomu asi dal i 4****, takle jsem se občas i nudil. A ani jeden z hlavních hrdinů si mě moc nezískal, což také nepomohlo. Stejně jako to křesťanství. Skoro se za sebe stydím, když to má 89%, ale mě to prostě moc nesedlo:) (15.02.2009)