Iron Man

Tak jsem si řekla, že si ukrátím čekání na Age of Ultron nastudováním sólových filmů postav. Thora už mám za sebou a to hodně bolelo. Je pravda, že tady mám aspoň dojem, že si tvůrci výrobu filmu vcelku užili. Pan Downey přece jenom je okouzlující, prvně jde on a až za ním svaly, oproti velkému množství ostatních "herců" v podobném postavení. Nicméně už jsem konečně vyřešila své dilema: Starka jako postavu nemám ráda. V Avengers je ještě docela príma sledovat jeho podvratné fungování v týmu a interakci s ostatními postavami, ale tady, kde jde jenom o něj, jsem se hodně brzy přejedla. A to se mi první Iron Man líbil z celé trilogie nejvíc - protože tady je to přece jenom ještě dojemný příběh o tom, jak pyšný princ prohlédne zdi paláce a začne konat dobro. Do kolen sice chodím už z jiné ligy příběhů, ale je to takové roztomilé, že se aspoň snaží. V těch dalších filmech se už jedná o mnohem vyšší level zvrhlosti. A když tady používám slovo zvrhlost, myslím to jako špatná zvrhlost, ne jako když jsem z nějaké dekadence nadšená a chválím ji. (24.11.2014)

Tak letošní druhá pětihvězda. Áno áno, mrdej tučňáka do hlavy, ty buzno... :) Ach já malověrný. Když jsem na to šel do kina, myslel jsem, že to bude šílenej blábol, jako ostatně poslední dobou všechny akční SF filmy z Hollywoodu. Ale šel jsem tam. Nakonec jsem se celý dvě hodiny královsky bavil. Neříkám, některý momenty jsou tu mírně řečeno mimo (pád první verze Ironmana po výpadku paliva, zásah nové verze Ironmana střelou z tanku a následný pád atp.), ale o tom to ani vlastně není. Samotná postava Tony Starka je tak neuvěřitelně krásně rozporuplná, tak dokonale šíleně géniovsky zahraná, že na takovéto nedokonalosti dává zapomenout. A svým způsobem se režisér i docela dobře pokusil zabudovat jeho příběh do naší doby a povedlo se mu to přinejmenším zezačátku dost realisticky. (06.06.2008)

Asi tak jako Tony Stark musel pro své věznitele zkonstruovat zbraň, já jsem nucen sepsat tenhle komentář. Lze pochválit něco na filmu, kde dostává na frak nejen fyzika či tělesná fyziologie (koho to ostatně může v rámci žánru překvapit že), ale i logika v jednání (ano, každý záporák má samozřejmě na svém počítači všechny doklady o své konspirativní činnosti, a to tak dokonale schované, že je najde i sekretářka - nebuďme zlí, měla návod)? Asi nedá. A přidejme k tomu, že technicky řada scén připomíná spíš parodie (například honička s F-22 místy jakoby vypadla z prvních Žhavých výstřelů). A ještě jeden balík, a to, že film občas úrovní dialogů, oslavou Ameriky a životního stylu nebezpečně připomíná Majkla Báje. Tož tak. (18.09.2010)

Scénář: Mark Fergus, Hawk Ostby, Art Marcum, Matt Holloway .. Jon Favreau snesl zlaté vejce, překopal nejednu scestnou prognózu tolika „filmových znalců“ (tímto zvláště zdravím dvorního experta pana Beguivina ;-)) a především pobavil. Iron Man se skutečně skvěle ro(dí)zjíždí, uprostřed lehce zvolní a ke konci ještě sklouzne do nejzajetějších žánrových klišé, ale utahuje si po celou dobu jak z nich, tak ze sebe sama, takže očička se přivírají a odpustí i tu slabší závěrečnou metalickou ruční bitku. Je totiž o dost lepší, když Iron Man otevře hubu, než když sevře pěsti. Obojí sice jiskří, jenže dialogy - oproti dobře vyvedené, přesto nijak ohromující akci - mnohem výrazněji. Robert Downey Jr. jako cynický zbrojní génius-sukničkář je bezesporu excelentní volbou a totéž bych si dovolil říct i o obsazení Gwyneth Paltrow. Celkově jsem někde mezi tou čtverkou (scénář a podařené naroubování na problémy 21 století) a trojkou (je tam pořád dost stupidity). K již vyřčenému zvolání „žádám víc“ bych se vlastně také mohl připojit, ale vzhledem k výdělkům si v hodnocení trochu nadsadím - s tím, že se všeho žádaného nejspíš v druhém díle dočkám(e) . Určitě za něj zase rád zaplatím. 75%. (05.05.2008)

Hračička Favreau a herecký génius Robert Downey Jr. stvořili comics, který asi nesedne těm, kteří očekávají od každého popcornově laděného filmu podle papírových sešitů jízdu á la X-Men 3, ale naprosto uspokojí ty, pro něž je božím dárkem jakýkoliv náznak béčkové poetiky (kování Mark I, prakticky celá část v Afghánistánu) a nekontrolovatelná nálož vtípků, z nichž nadšení pro právě odváděnou práci čiší na sto honů. Mezi Starkem a Pepper Potts to navíc setsakramentsky jiskří a kdybyste se mě v tuhle chvíli zeptali, jaké společnosti bych chtěl šéfovat, řekl bych bez přemýšlení Stark Industries. A to si piště, že bych nechtěl mít na dvěřích napsáno Obadiah Stane, ale Tony... (29.04.2008)