Iron Man

"Najděte si omluvu, abyste mohli tyhle věci použít a já vám zaručuju, že darebáci už nikdy nevylezou z jeskyně." Nemám rád zbrojaře, protože nemají rádi mír a ten mám docela rád já. Ale pokud by to pomohlo, tak bych všem zbrojařům dopřál doživotní afghánskou léčbu v jeskyni. Pomohla Tonymu, pomůže i jim. A pak by těch pohádek o proměně byznysmenů s mrtvolami v pacifisty mohlo bejt víc. Asi by nebyly tak zábavný jako Tonyho experimenty v dílně za asistence robotickýho hasiče, ale ekoteroristi by konečně měli dost času na spočítání uhlíkový stopy mýho prdu, která právě zničila veškerou vegetaci na Saturnu. (22.09.2021)

Železňák není žádné směšné béčko, ale do kvalitního počinu mu ještě pěkných pár kilometrů schází. Scénář by v rámci žánru nebyl ještě tak zlý, ale ty dialogy, ty tedy vážně ne. Nečekám od přímočaré popcornové zábavy druhého Shakespeara, ale co je moc, to je moc. Mohla to zachránit nadsázka. Jenže na tu se tak nějak zapomnělo a těch pár rodinných vtípků to nevytrhne. O pořádné akci nemůže být ani řeč (a je smutné, že i tohle je několikrát lepší), o efekty přeci nejde (ale ujdou, když už jsem je zmínil) a tak to celé stojí pouze na "Rambo like" Downeym, který se více ohání svým charismatem než, že by nějak moc hrál (krom toho on stejně je sám sebou, když to vezmeme do důsledků). Ovšem to jeho charisma je natolik enormní, že utáhne celou stopáž. O tom, že by se Iron Man stal nadčasovou klasikou jako "jeho" Black Sabbathovská verze, či dokonce vlajkovou lodí žánru, si můžou tvůrci nechat leda tak sladce zdát, ale bez větší újmy se to vidět dá. Jednou. (04.05.2008)

Tak letošní druhá pětihvězda. Áno áno, mrdej tučňáka do hlavy, ty buzno... :) Ach já malověrný. Když jsem na to šel do kina, myslel jsem, že to bude šílenej blábol, jako ostatně poslední dobou všechny akční SF filmy z Hollywoodu. Ale šel jsem tam. Nakonec jsem se celý dvě hodiny královsky bavil. Neříkám, některý momenty jsou tu mírně řečeno mimo (pád první verze Ironmana po výpadku paliva, zásah nové verze Ironmana střelou z tanku a následný pád atp.), ale o tom to ani vlastně není. Samotná postava Tony Starka je tak neuvěřitelně krásně rozporuplná, tak dokonale šíleně géniovsky zahraná, že na takovéto nedokonalosti dává zapomenout. A svým způsobem se režisér i docela dobře pokusil zabudovat jeho příběh do naší doby a povedlo se mu to přinejmenším zezačátku dost realisticky. (06.06.2008)

Tak jsem si řekla, že si ukrátím čekání na Age of Ultron nastudováním sólových filmů postav. Thora už mám za sebou a to hodně bolelo. Je pravda, že tady mám aspoň dojem, že si tvůrci výrobu filmu vcelku užili. Pan Downey přece jenom je okouzlující, prvně jde on a až za ním svaly, oproti velkému množství ostatních "herců" v podobném postavení. Nicméně už jsem konečně vyřešila své dilema: Starka jako postavu nemám ráda. V Avengers je ještě docela príma sledovat jeho podvratné fungování v týmu a interakci s ostatními postavami, ale tady, kde jde jenom o něj, jsem se hodně brzy přejedla. A to se mi první Iron Man líbil z celé trilogie nejvíc - protože tady je to přece jenom ještě dojemný příběh o tom, jak pyšný princ prohlédne zdi paláce a začne konat dobro. Do kolen sice chodím už z jiné ligy příběhů, ale je to takové roztomilé, že se aspoň snaží. V těch dalších filmech se už jedná o mnohem vyšší level zvrhlosti. A když tady používám slovo zvrhlost, myslím to jako špatná zvrhlost, ne jako když jsem z nějaké dekadence nadšená a chválím ji. (24.11.2014)