10 000 př. n. l.

Dějepis a zeměpis v kostce. Dredy jako z dvacátého století, mamuti jako z 200 000 let před Kristem jenom několikrát větší. Sem tam přiběhne přerostlé emu chytající podobu dinosaurů z druhohor a tygžík vyžlík podruhé v dějinách filmu prokáže své dobré srdce a postaví se za hlavního hrdinu. Společně s ním putujeme za průvodem Hunů či Mongolů Čingischánovy doby ze zasněžených Himalájí přímo do hustého amazonského pralesa, po jehož opuštění nás čeká nekonečná Sahara a podivná řeka plná plachetnic podobných opeře v Sydney nebo (při větší fantazii) těm španělským ze 16. století. Nenajdeme na nich ale žádného Hernanda Corteze nebo Francisca Pizzara, nýbrž ony Huny (Mongoly) oblečené v barevných látkách odněkud z Orientu, jejichž hlavní město připomíná jakési Maye, Aztéky a Inky v jednom (ačkoliv tygří sfinga kdesi uprostřed města by nás mohla svádět k zařazení spíš do Egypta). Jedno se ale Emmerichovi nechat musí. Kamerové záběry z leteckého pohledu vypadají úchvatně a hudba se mu taky povedla. Škoda jen, že se místo historie radši nezaměřil na sci-fi. A neodpustil si ty příšerný děsivý konce plný ožívajících mrtvol a velkých hrdinů. (19.03.2008)

Paradoxní je, že největší devizou filmu je modelka, která se svým vzezřením do filmu vůbec nehodí, ale oku lahodí stokrát víc než všechny digitální blbiny, na kterých Emmerich staví svou onanistickou šou o prvním hrdinovi, pěti proroctvích, zmutovaných šplhajících krůtách, vděčných šavlozubých tygrech, klusajících mamutech (snažil jsem se ty jména zapamatovat, ale nešlo to) a zafačovaném imperátorovi, jehož pokrevní goauldský bratr nepochybně otravoval před pár lety ve Star Gate. Místy silně gay, místy úsměvné, ale ve výsledku spíš neškodné než nějak výjimečně urážlivé. Chybí mi hlášky (kdyby alespoň ti křováci občas zahlásili), postrádám základní logiku (dostat se do vězení a ven je tak jednoduché, až jsem myslel, že je to nějaká sofistikovaná parodie, toužím zabít Omara Sharifa za jeho nesnesitelně znuděný voiceover a se slzou na rohovce vzpomínám na Den nezávislosti. (15.03.2008)

Rolande, Ronalde ty megalomane, udělej něco normálního, protože tohle se ti teda moc nepovedlo…Film jsem dával nadvakrát, poslední půlhodinu jsem si odbyl trochu později než první část, dost jsem se nudil. Dějově je příběh plytký, hrozný scénář a i herecká kvalita je mizerná. Modroočka je fajn, ale jen vizuálně. Triky mě překvapily a zdály se mi vcelku povedené, zvlášť šavlozubý tygr. Kamerově a vizuálně není filmu moc co vytýkat, ale ve všech dalších ohledech je to už horší. Těch pár menších vtipků je rozhodně navíc a iritovaly mě. Hodně slabých 5/10* (29.04.2008)

Guláš! I když vlastně né. V guláši jsou samé dobroty, tady to byl takový maglajs, kde tvůrci smíchali prostě vše, co jim přišlo pod pero. Vyspělé Egypťany, pralidi, šavlozubé tygry nebo mamuty, jenž pomáhali stavět pyramidy. Rovněž jsem nevycházela z údivu, že dredovci dokázali v tuhé zimě přejít velehory zasypané sněhem. Pak se jako mávnutím kouzelné hůlky pana Pottera, dostali do deštného pralesa, plného pětimetrových, bojových slepic odkud byl už jen co by kamenem do savany. Tam se k trestné výpravě připojili všichni křováci a zbytek přes Saharu došli pěšky. Jako i žánr fantasy má snad své hranice a takové nesmyslnosti, splácané dohromady by nedokázalo zachránit ani ... ani nic. Nicméně jsem byla zvědavá jestli Ten, co mluví se šavlozubým dokáže zachránit nejen svou vyvolenou, ale i všechen lid a nakonec ho vyvést z otroctví. Uff ... Divím se, že do toho ještě nepřimíchali zrod Olympijských her, jelikož ten hod oštěpem směrem k Všemocnému, byl excelentní! Kam se hrabe Železný ... (15.02.2015)

Tak já samozřejmě vím, že to byla hrozná slátanina, ale pro mě dost zábavná, s hromadou pěkných zvířátek v čele s kvantem mamutů a co mě hlavně dostalo, ta krásná výprava a kmeny domorodců - jestli to, co měli na sobě, lze nazvat kostýmy, tak byly dokonalé. Na Emmericha to šlo, čekala jsem něco daleko horšího. (22.03.2008)