Beowulf

Rozhodne oveľa lepší počin ako Polárny expres (aj keď oba filmy sú zamerané na iného diváka). Niekde síce animácia nie je najlepšia, ale sú aj scény - kde vyrazí dych. Atmosféra, hudba a dospelosť snímku sú veľkými plusmi. Finálny súboj s drakom je jedno z najlepších filmových vyvrcholení vôbec (škoda, že podobných scén nie je vo filme viac). (23.02.2008)

Akční úseky připomínají lehce nadprůměrné intro počítačové hry (ačkoli i tady by se tvůrci mohli hodně přiučit, třeba u intra spřízněného Zaklínače), postavy jsou nelidsky bachraté, koně se valí jako osudy a chvíle, kdy má z animace vyzařovat emoce, se vysloveně míjejí účinkem. Což je vlastně škoda, protože jinak je Beowulf docela pěknou a překvapivě ne úplně klišovitou hrdinskou epikou – tedy souzeno měřítky Hollywoodu. Disponuje slušnou hudbou a místy i dobrou atmosférou, ale animace absolutně selhává, co se týče oživení světa "mimo záběry". Beowulf je film s děsivě úzkým záběrem, který žije jen v malém výseku kamery, jinak připomíná indiferentní cosi, čemu fatálně chybí přesvědčivost. (10.06.2009)

„I am Ripper... Tearer... Slasher... Gouger. I am the Teeth in the Darkness, the Talons in the Night. Mine is Strength... and Lust... and Power! I am Beowulf!“ Zemeckisovo zpracování legendárního staroanglického eposu o líbezném chvástalovi se sklony k egoismu vás může zklamat ve třech aspektech. Za prvé, forma. Technika motion capture může na někoho působit stejně palčivě jako řev z Hrothgarových síní na Grendela (mimochodem, fešný trol), ale může mít někdo autorovi za zlé, když chce rozverně kejklit s kamerou, „herce“ nechat přirozeně sejít věkem a hlavně dát zelenou vynalézavosti, novátorství a uměleckým choutkám? Za druhé, rodinná pouta zcela mimo děj předlohy. Hříchy otců s pozlacenou sirénou, z chvilkové touhy vzniknuvší ratolesti a na konci Wiglaf stojící v přílivu - čekajíc, zdali se krev přelije z mozku ke genitáliím. Tady se Tarantinův kolega Avary vyřádil, nicméně se špetkou tolerance k bájivosti lze vše akceptovat. Nakonec, je to mýtus.. A za třetí, častá to tady stížnost, tomu švédskému Rayi Winstoneovi z fitka není vidět nádobíčko! Omyl! Pokud máte citlivý prst na tlačítkách STOP a PLAY, tak při souboji v síni s Grendelem máte šanci. Nic, o čem by se zpívalo po staletí v písních, ale na draky to zjevně stačí.. (17.07.2014)

Již tomu bylo hodně let, co jsme čekali na tak dokonalou fantasy nakládačku, kterou nám teď naservíroval Robert Zemeckis. Bezchybní herci v čele s věčně opilým Hopkinsem a ultradrsným Ray Winstonem táhnou za dunění opulentní herociké hudby celý testosteronový film až k pomyslnému vrcholu Olympu. Skvěle vystavěné, napsané a zrežírované. Jasná trefa do srdce každého fantasy fanouška, kterému při vzpomínce na Conana zkane nejedna nostalgická slza,...ALE ono je to animované, a to doslova děsně! Kdyby Robert neblbnul a natočil to klasickým způsobem (a že se to dalo!), mohl by si teď s Jacksonem potřást rukou. Takový příběh a takové provedení! Dokud se to nenaučíte, tak se raději na to vykašlete. (10.12.2007)

Kdyby tak celý film vypadal a útočil na emoce a smysly stejně silně jako závěrečná desetiminutovka. Báseň o Beowulfovi má silný děj, Zemeckis to jakž takž zvládá, ale to zpracování je čirá onanie... ty odlety kamery, ty oči, které začínají a končí na povrchu rohovky. Hrozně mě to rušilo a vytrhávalo z děje... nebýt Winstonea, tak je to imho poloviční... stejný případ jako Třístovka... jeden herec to však nespasí a ta technologie (zvlašť co se týče zpracování ženských obličejů a náročnejších emočních pochodů) má OBROVSKÉ rezervy. (11.12.2007)