Michael Clayton

Mocná korporace, škodlivá látka, stovky žalob, miliardy lítají vzduchem. Mnohokrát přežvýkané téma, ale co do formy podání a herců to snad ani nešlo lépe. Clooney mi na stará kolena začíná být sympatický za kamerou i před ní, Tom Wilkinson skvěle graduje svůj úvodní monolog a Tilda Swinton si přeříkává před zrcadlem a žádá o "ty jiné možnosti". Atmosféra, gradace děje, studené prostředí a Howardova perfektní hudba se krásně kloubí dohromady. Není to dokonalé, pochybuji, že v někom z tohohle prostředí by se mohlo hnout svědomí, ale film jsem si užil a to tak že hodně. P.S. Obsahuje nejchladnější vraždu filmového plátna. (23.01.2008)

Nejvyšší rating Claytonovi nedám, na to je až příliš chladný a odstupem natočený, ale jinak je to veskrze profesionálně natočené a působivé dílko o zlořádu v právnických a podnikatelských kruzích, o síle peněz a neukojených ambicích jedné bezkrupulózní manažerky. Film, který má hlavu a patu, přesvědčivou motivaci svých postav, výborné herecké obsazení a tomu odpovídající špičkové výkony, zkrátka a dobře film světové úrovně. Vůbec není náhodou, že jedním z producentů byl režisér legendárního thrilleru Tři dny Kondora. Až příště budou chtít čeští filmaři páchat pokusy o thriller, jako byli Hranaři, měli by se aspoň zkusit podívat na něco od své zámořské konkurence, aby z toho zase nevznikla trapná parodie. Celkový dojem: 80 %. (11.12.2011)

„Nie som kúzelník. Som upratovač.“ Tomuto filmu som sa roky vyhýbal a urobil som dobre. Iste, je to George Clooney a ZASA rozohráva jednu zo svojich veľkých filmových hier, ktorá z neho prestáva robiť obyčajného hollywoodskeho herca a robí mužnú, silnú, charizmatickú, šedivejúcu osobnosť. Na strane druhej, všetko to politikárčenie, zákulisné hry, zrady, prehry a ja neviem, čo všetko ešte, ma nudilo a dve hodiny som nechápal, čo sa rieši (pritom „podobné“ filmy, napr. ŽALOBA s Travoltom alebo ERIN BROCKOVICH s Juliou Roberts mali „zrozumiteľný“ scenár). Režisér Gilroy a producenti Steven Soderbergh, Anthony Minghella a Sydney Pollack (ktorý si vo filme aj zahral väčšiu rolu) dali dokopy zrelý, rozvážny pomalý skoro-triler o tom, že ak sa živíte svinstvom, STÁLE existuje šanca, ako sa pozrieť raz do zrkadla a nepovracať sa. Čo je pozícia, v ktorej je Clooney v podstate bezkonkurenčný a je to jeden z mála žijúcich hercov, ktorého filmovým postavám verím, že v určitej chvíli radšej umrú (alebo pôjdu do väzenia), než že by prekročili hranicu. Samotnému filmu som veľa neveril a dosť dlho som uvažoval nad hodnotením 40% (a Wilkinson s tými svojimi smiešne šialenými žvástami bol otravný). (27.05.2011)

Michael Clayton mi nabídl naprosto odlišnou podívanou, než jsem od něj původně očekával. Žádné soudní pře, žádná nablýskaná kriminální story s šokujícím finálním rozuzlením, nýbrž dokonale civilní a precizní drama s přímo heroickými hereckými výkony. Nemluvím ani tak o Georgi Clooneym, který si odvádí opět svůj klasicky vysoký standart a coby neústupný vyjednavač tušící velký podvod je více než přesvědčivý, ale především o vyšinutém Tomu Wilkinsonovi a jeho únavných monolozích a advokátce Tildě Swinton, která si v sobě snad stále nese kus té zlé královny z Narnie. A byť jsem byl zpočátku dost skeptický a zápletka mi připadala dost přitažená za vlasy, tak pomalu se rozplétající scénář mě postupně dokonale vtáhnul a závěrečnou část už jsem si vyloženě užíval. Tony Gilroy natočil sice nenápadný, ale velmi rafinovaný snímek, který v krátkodobém rozmezí patří k pilířům svého žánru.. (29.08.2012)

The Truth Can Be Adjusted.... Neuronová delikatesa vypreparovaná časovými přemety, plastickou sondou do nitra mumifikovaných právníků v saku od Armaniho a skvostnými hereckými výkony (v šedém vlku Clooneyem se probouzí člověk, Wilkinson emotivně otáčí kormidlem a Tilda Swinton stvořila svou postavu z ledu a železa) které nemávají oscarovými exhibicemi, ale oddaně a přitom s gráciíí slouží Gilroyovu snímku. A díky jeho preciznímu scénáři lze pocítit ten nejdelší chuťový ocas. který sebou bude mrskat ještě pěkných pár dnů. Po čertech sofistikovaná a uhrančivá cesta do zatracení/vykoupení. Ráda o ní přemýšlím, ráda o ní mluvím, ráda se k ní vracím. Napodruhé mnohem lepší, protože to, co si poprvé zpětně přehráváme a dosazujeme, nahmátáváme již od prvních minut-s požitkem nad tou mazaností a přesně zapadajícím soukolím. A i když je tam stádo čtyřnohých coby deus ex machina, nelze než opakovat větu Michaela Claytona ve finální scéně: I want more ! (22.01.2008)