Michael Clayton

Michael Clayton, film bez jediné slabiny či chybičky. Přestože je vyprávění přímé, možná poněkud strohé a divák si musí většinu distribuovaných informací dále odvodit a domyslet, jedná se o natolik chytrou a promyšlenou podívanou, která si je své sofistikovanosti vědoma. Zpětné rekonstruování fabule dává jednotlivým scénám zcela nový význam, který je napoprvé takřka nemožné pochopit. Celkové chladné vyznění filmu je možné přenést i do psychického rozpoložení hlavního hrdiny, který se cítí být vnitřně rozervaným (podobný typ postavy-samotáře jako v Lítám v tom). Just drive (19.01.2010)

Michael Clayton - další film, který jako by k nám přicestoval časem z dob minulých. Dovedu si totiž docela dobře představit, že by jej někdy během sedmdesátých let natočil Sidney Pollack (mimochodem skvělý nápad, obsadit ho sem) nebo jeho jmenovec Lumet, a to nejlépe s Robertem Redfordem či Genem Hackmanem v hlavní roli. Ale zpátky do přítomnosti. Máme tu sice prostý, několikrát viděný, čtený i slyšený příběh, který je ovšem skvěle napsaný, disponuje výbornými dialogy a tak nejednoznačnými postavami, že je radost se na něj dívat. Režie Tonyho Gilroye patří k těm pomalejším (on taky Michael Clayton není žádná akčňárna, díky bohu za to), ale přichází se spoustou nápadů a řada scén (koně, Arthurův byt, jízda taxíkem) je nezapomenutelná. K tomu decentně, ale atmosféricky hraje James Newton Howard... Čtyři a půl. (10.12.2011)

V rozhovorech o filmu (v bonus sekci DVD) Tom Wilkinson doufá, že divací z filmu "roztají v křesle". Já k němu byl přimražen, ale to ho doufám neurazí. MICHAEL CLAYTON je inteligentní, ale především originální "právnický" thriller. Přívlastek "právnický" pak patří do velmi silných uvozovek a slouží spíš jen pro orientaci, tak se nenechte zmást, žádné soudní síně vás tu nečekají, ale jen velmi dobrý, přehledný a mírně děsivý scénář. Komentář pro George Clooneyho by pak byl zbytečný, tohle je jeden z nejlpších herců dneška. Tohle jsem měl vidět v kině! (22.02.2009)

WOW! Takýchto inteligentných, brilantne napísaných, precízne zrežírovaných (záverečná polhodina je taká napínavá, že z toho puká obrazovka televízora) a bravúrne zahraných (Tilda je proste skvelá!) právnických thrillerov nie je nikdy dosť. Aj sám Sidney by mohol byť hrdý, keby niečo takéto natočil. P. S.: Komu sa scéna s koňmi zdá ako deus ex machina, ten úplne nepochopil celú jednu rovinu rozprávania (so synovou fantasy hrou, knižkou, ilustráciami v nej, Arthurovou fascináciou príbehom... je v tom trochu mystiky, čo je v tomto inak dosť chladnom filme veľmi zaujímavý, hrejivý prvok). (05.09.2008)

Michael Clayton, nebo-li „nejsložitější“ film nominovaný za rok 2007 na Oscara, je tak trochu divný kus. Jako jeden z mála sonduje mezi právníky s vkusem a není načichlý melodramatickou ideologií zlehčování, ani neotravuje komplexem rozjuchaných advokátů (právníci v Claytonovi jsou melancholičtí a chudí...). Tony Gilroy shledal, že režiséři by mu jeho script akorát zprznili (není se čemu divit, v rukou populisty by se film značně zjednodušil), proto si svoji právničinu sestavil raději osobně. A dobře udělal. Tony nezapře povolání scénáristy a celé dvě hodiny straní statické dějovosti na úkor dynamické dějovosti. A dobře dělá. Těžko říct, jestli je Michael Clayton určen spíš k dekonstrukci, nebo k prožívání, ale v závěru zanechává v člověku ten známý - zato nevšední - vnitřní neklid, že měl do činění s čímsi... nevšedním. (09.02.2008)