Biyeolhan geori

Já to říkám pořád - krutá rasa! To taliánští mafiáni se někde v kuchyni za bublání boloňské omáčky hezky čistě odstřelí, nebo si elegantně proříznou hrdla na veřejném záchodku, my se tady, pěkně prosím, fackujeme a v Koreji se jednoduše umlátí klackama, nejlépe v bahně, jak vánoční kapři... Tolik na úvod, jinak bych snímku dala pracovní název "I mistr gangster se někdy utne", ale vlastně by se tak mohl jmenovat každý takto žánrově vyhraněný film, neboť gangsterská curriculum vitae se velmi nápadně podobají, jen relax po práci se mění podle nátury té které země. Tak v Koreji například si po namáhavé vyvražďovačce jdou odfrknout do karaoke klubu, kde procítěným zpěvem uleví své černé duši, nebo polonazí, s tangama na hlavě, vypustí páru při tanci. Také zde mají mnohem skromnější cíle, pochopila jsem, že nejvyšší metou členů místních gangů je najít si bydlení, chudáci... Ale teď vážně - přes mé veškeré zlehčování výše jsem se nenudila ani minutu přesto, že průřezy jepičím životem mafiána jsou v podstatě neměnné, liší se jen priority, míry zrady a hloubky výčitek - "Jaké to je, bodnout? Je to na hovno"... "Dirty Carnival" nabízí to nejlepší z žánru a k bezchybné zvukové složce přihazuje skvělý mix hudby podle situací, časem poznáte i s přivřenými víčky, že v romantických pasážích (nejslabšímu článku filmu, mimochodem) zní jímavé smyčce, při obchodních jednáních veselá skočná, při akci rejdovák, ve vážných momentech vznosný waltz a v uvolněných chvílích francouzský akordeon - a všechno to dohromady úžasně ladí! A to nemluvím o originální zápletce, přesné kameře bez příkras a poctivých hereckých výkonech, z nichž nejvíc zaujal korejský Tom Hardy - Jin Ku. A ani můj smysl pro zadostiučinění nepřišel zkrátka, protože ten, co přežil, do smrti smrťoucí veselej nebude, jak praví klasik ...:-) (09.03.2013)

S jasnou upomienkou nielen v doslovnom preklade nazvu na Scorseseho Mean streets, film postupne predostiera rozmach a nasledny pad maleho kriminalnika. Vysledkom je silna gangsterska drama s vyborne napisanou ustrednou postavou (anti)hrdinu. Z kazdeho zaberu je citit pevnu ruku rezisera, ktory nam ponuka imho najlepsi "kontaktny suboj" tohto roka a vdaka soundtracku s vyrazne jazzovym nadychom (mimo bojovych sekvencii, ktore naopak sprevadza prierazny a rytmicky pop mne evokujuci znamu kladivkouvu scenu z Oldoboya) je snimka zahalena do opojneho nostalgicke oparu chandlerovsky skazeneho sveta, v ktorom len malokedy nase sny pridu k naplneniu na dlhsi casovy usek. Nebyt malo presvedcivej romantickej linky, bolo by to bezchybne. 90%. (26.10.2006)

Sleeping Dogs without Martial Arts / Undercover cops - je zde téměř vše, co k pravému, nefalšovanému filmu o gangsterech patří; Boje o území s nepřátelským gangem, hromadné bitky, nekompromisní závěr a řeči o rodině. Vztahy se vyvijej po celou dobu, postupné vystužení pozice nejvyššího gangstera má spád, obnáší tvrdé pády na hubu (či ránu pálkou do hlavy, řeznou od nože), ale taky tok financí s luxusníma oblekama, rostoucím egem a pořádná zodpovědnost. První hodinka je pomalejší, jakmile se však stane ten moment s prokurátorem, tempo začne narůstat, veškeré prvky se vykreslují naplno, při některých momentech mi běhal mráz po zádech a do toho bonbonek v podobě několika brutálních soubojů proti přesile. Jen v jediné scéně se objeví střelná zbraň - dnes jsou však v módě kusy dřeva s hřebíkama, nože a pálky, choreografie je slušná, občas se objeví slušnej kop, či nějakej dobrej chvat, bitky jsou dynamické, přehledné a prostě se na to nekouká příjemně. Audiovizuální žranice, herecky i scénáristicky zmáknuto na stoprocent. Film mi nepřišel vůbec zdlouhavej a při některých momentech, mi napětí kolovalo v žilách. Přesto mi zde přeci jen chybí určitý ikonický moment, ze kterýho by se mi postavil. Aj tak si ale myslim, že A Dirty Carnival patří mezi špičky svého žánru. New World už na mě čeká! (19.02.2018)

Ako bolo v časti príbehu povedané, inšpirácia inými filmami svojho druhu je jasná, ale táto gangsterka si ide predsa len svojou vlastnou cestou a stavia si svoje vlastné pravidlá. Pohľad do novodobého sveta kórejskej mafie mi prišiel natoľko reálny, že by som sa nečudoval, keby Ha Yu ako režisér a scenárista zakomponoval do filmu paralelnú líniu postavy režiséra, ktorý chodil za priateľom-gangstrom len aby jeho film a príbeh vyznel čo najautentickejšie, práve podľa vlastnej slúsenosti. Herci na jednotku, gradácia príbehu veľmi pomalá, ale o to intenzívnejšia a v závere sa to prejavilo stopercentne. Slabou stránkou bola kamera, ktorá striedala rôzne typy prestrihov a bola dosť statická, a jednoznačne hudobná zložka, ktorá nepodporila film tak, ako je to v tomto type filmov zvykom. 80%. (21.06.2010)

Je to jako když stojíte v zoo před klecí plné roztomilých opiček. Něco hezkého si o nich předem přečtete, na základě toho si jednu z nich oblíbíte a se zájmem ji začínáte pozorovat. Potom však nějaký debil bouchne před klecí petardu a opičky se během okamžiku s vřeštěním mezi sebou promísí, začnou se chovat jako idioti a vy v tom maglajzu marně přemýšlíte, která to vlastně měla byla ta vaše oblíbená. "Drsné" války jihokorejských gangů o moč, kdy nejbrutálnější z brutálních hledí jen na to, aby náhodou, proboha!, někoho nezabili a pauzy mezi bitkami si vyplňují ryze "chlapskými" jízdami v podobě karaoke párty ve slipech, to je opravdu skoro to nejsyrovější, co jsem v životě viděl. Tedy hned po dokumentu o pářících rituálech kočkodanů na National Geographic. A srovnávat tuto ťamanskou sračku se Scorsesem zní jako prohlášení nezletilého gaye, že Hery Potrat je úplně skoro jako Barbar Conan. (29.06.2011)