Biyeolhan geori

,,I KDYBYSME MĚLI ZEMŘÍT HLADEM, NESMÍME NIKDY ZKLAMAT JEDEN DRUHÉHO“..... /// Bejt členem gangu (gangsterů), to není jako chodit někam do kroužku. Vyprávění o tom co bylo a jak bylo s (několika) perfektníma pouličníma rvačkama. Sleduju životní osudy a příběh hrdiny, kterej chce zažít vopravdovej byznys. Jenomže mu nikdo neřekl, že věku dona Vita Corleona se dožívaj jen vyvolení. Proč je to tak dlouhý? Protože vono vydrápat se na vrchol chvilku trvá. A taky to musí bejt srozumitelný a hlavně – pořádnej filmař na filmu o mafiánech nikdy na čas nehleděl. (Že Sergio?) Byung-doo se probodává vejš (ne holky, kluci na to maj nože...) a vlastně se zdánlivě nic neděje. Zajímavej příběh, dobrá filmařina a tempo mafiánskejch filmů, který mi nemusí kvůli ohromnýmu vypravěčskýmu záběru vždycky sednout. A fakt v tom nehledejte nic proti Korejcům. Ani si nevzpomínám, na aspoň takhle solidní gangsterku ze současnosti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem velkej fanda každýho, kdo ,,kope“ za mafii. 2.) Miluju karaoke bary. (Spíš to karaoke...) 3.) Thx za titule ,,Xatrix“ a ,,Unbre“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (15.02.2012)

Korejci si hráli na Itálii respektive Malou Itálii, ale na rozdíl od Divokého západu jim to vůbec nevyšlo. Problém je hlavně v tom, že ačkoliv se snažili udělat gangsterku se vším všudy, neodpustili si některé věci, které jsou pro jejich filmy tohoto žánru tolik typické. Jinak si neumím vysvětlit, proč snad ve všech snímcím z té hrstky, kterou jsem měl možnost vidět, mají mafiáni potřebu vyřizovat si účty ručně, baseballovými pálkami nebo v nejlepším případě noži (tady jako bonus kropáčem pomrkali na Husity). Tvůrci zde tohle absurdno navíc umocňují lokacemi, kdy se jedna z těchto (davových!) bitek odehrává někde pod mostem, takže rádoby drsné mafiánské praktiky daleko spíš připomínají potyčky mezi znesvářenými hooligans. Zatímco v Americe se hraje poker a všichni zúčastnění při něm celou dobu vypadají opravdu nebezpečně, Asiati pojídají koláčky na čas a svou sounáležitost s Rodinou vyjadřují večerní dávkou karaoke. Na chvilku bych se rád zastavil u hudby - u přistěhovaleckých Siciliánů totiž působí svižné motivy jejich rodné zěmě přirozeně, Korejcům to ovšem bylo málo a k Itálii přibalili i Balkán, což občas vytváří dojem špatně vykradeného Bregoviče. A nakonec, mladý In-seong Jo rozhodně není ani Pacino, ani De Niro, a překvapivě ani Pesci. (12.11.2011)

Asi spíše zklamání.. Čekal jsem něco na styl jako je Ajjeossi či Dalkomhan Insaeng a ono je to spíše Gangsterské dráma téměř bez akce, jelikož hlavní hrdina se prát moc neuměl,i přesto jsem se nenudil,poněvadž film má poutavý příběh a slušné dialogy, ale kdo vyhledává akci jako já, klidně by to mohl vynechat. (27.05.2013)

Ve své podstatě mnohokrát vyprávěný příběh vzestupu jednoho gangstera. Potěšilo mě toho hodně, protkání romantickou linkou (střevíc!), realistické souboje (to fakt v Koreji nemají kriminálníci pistole?), zábavné pohlížení gangsterů sami na sebe.. jen si nejsem jistý, jestli režisérova linie nedostala ke konci až příliš prostoru. (03.12.2007)

A Dirty Carnival se snaží působit realisticky a na "bojové úrovni" se mu to z mého pohledu daří, nevidíme tu žádné choreograficky načančané bitky, ale prostě bezmyšlenkovité kruté mlaty. Hůř už jsem pobral vlastně všechno ostatní. Motivy rozpolceného gangstera mi nebyly tak zcela jasné, z jednoho pohledu cíťa , z druhého vypočítavý hajzlík ..klasika u antihrdinů, ano, nicméně celá tahle obehraná písnička na mě tady působila strašně ploše..asi je to spíš mnou, hledám ve všem emoce, tady jsem je nenašel. Nevím nic o gangsterech a o korejských ještě míň:), ale že by po sobě vůbec nestříleli ? Nu, asi raději zpívají karaoke. Z hlediska formálního podání je A Dirty Carnival velmi podobný klasickým ( a tady musím říct i lepším) mafiánským filmům západní polokoule, ale to co mohl Východ přidat - silnější emoce, nepřidal. (28.11.2011)