Na cestě

Z románu Na cestě od Jacka Kerouaca jsem přečetl jen pár stránek, ale i tak to co jsem si přečetl se mi líbilo a já se začal těšit na tento film.Je dobré si předem uvědomit co od filmu čekáte.Já bohužel čekal příběh ze života mladých nevybouřených lidí, kteří řeší svoje problémy tím, že se vydají na cestu.Tak z půlky jsem se trefil.Celý film je o tom jak skupina neurčitého počtu mladých lidí cestuje napříč Amerikou křížem krážem a potkávají u toho spousty zajímavých postav(Amy Adams,Viggo Mortensen,Steve Buscemi nebo Terrence Howard) a jejich neustálým motivem je zůstat na cestě a užívat alkohol, drogy a lásku ve velkém.Jelikož se bojí zůstat na jednom místě, protože to by pro ně znamenalo ztrátu svobody, kterou cítí, když jsou na cestě.Garrett Hedlund jako Dean je perfektní a člověk se ani nediví ostatním, že s ním vyráží na cesty.Sam Riley je oproti němu dosti nevýrazný, ale to je taky dáno, že hraje úplně jinou charakterovou postavu.A nesmím zapomenou na Kristen Stewart, která mě přesvědčila, že umí hrát a dokonce hodně dobře, když nehraje trapnou postavu.A taky jí to tady sluší a to, ať má šaty, nebo je nemá.Filmu hodně na zajímavosti ubírá délka a ne úplně záživné vyprávění, které ne vždy správně graduje.I tak, ale mohu říci, že konec je parádní a správně emočně nabitý.Na cestě není špatný film, jen si k němu každý musí najít svou cestu a neztratit se na ní. (01.02.2013)

Knižní předloha společně s hereckým obsazením vytvořila neuvěřitelně nadějný potenciál pro zachycení nereálně reálného života nevýrazného pisálka. A jak dokonale mohla tato kombinace vypadat ve snech, tak dokonale byla promarněna. Napálená stopáž s táhnoucími se záběry navozuje atmosféru sice retro-podmaňující, na straně druhé i ale až k uzoufání pomalou a stagnující. Význam protagonistů se střídá jak současné módní trendy a bez znalosti knižního veledíla se nezasvěcený divák může v ději mírně ztrácet. Jak ve smyslu na které postavy se zaměřit, tak i v příběhu samotném, který se scenáristicky nevydařil a zamotává se do nepřehledné smyčky. Což o to, že ta smyčka je plná komických excesů, o těžkých životních ranách a drogové jízdě obecně, když je to po půl hodině stále jedno a to samé dokola. Je mi tedy tak trochu líto především dua Amy & Viggo, jejichž role mi v tomto snímku připadají vyloženě zbytečné. Spontánně tedy zklamání a palec dolů, s odstupem času se ale dojem nevytratil tak rychle, jak bych očekával, takže vyloženě tragédii Salles nevytvořil *smířlivé gesto*. Nejlepší soundtrack z filmu: Main Theme. 60 % (04.05.2014)

Adaptace ve stylu nacpeme do filmu co nejvíc útržků z knihy, aniž bychom se nějak výrazně starali o jejich propojení do smysluplného celku, ony do sebe ty ikonické epizodky nějak zapadnou. Inu, nezapadnou. Herci do rolí padnou jako ulití, zvlášť Hedlund hraje Deana přesně na tom pomezí šílenství a neodolatelnosti, jak je potřeba. Salles mnoho scén dokázal natočit přesně tak, jak jsem si je při čtení představoval, minimálně konec se povedl náramně, stejně tak některé dílčí epizodky z cest. Ale ta atmosféra tam prostě není. Ty těžko zprostředkovatelné pocity volnosti, existenciální tíha mladých lidí žijících jinak, než jim diktuje společnost, hledání životního uspokojení, tedy přesně to, co mi kniha přinášela dá se říct každým slovem, jsem hledal marně, protože ono k dobré adaptaci nestačí naházet za sebe momentky z knihy. Zvláště z knihy tak těžko uchopitelné. Film se pak zákonitě stane jen repetetivním sledem obrazů bez ujasněné vnitřní struktury, což při délce 140 minut zákonitě vede k nudě. I pro čtenáře. Salles nedokázal předlohu přizpůsobit pro film a člověka to zamrzí o to víc, když si uvědomí, že při daném obsazení a kvalitách předlohy mohl vzniknout generační kult. 60 % (05.02.2013)

Některé knihy by měly zůstat nezfilmovány. Sallesovo dílo je nekoherentní, nudné a utahané. A to přitom jeho Motocyklové deníky považuji za výborný film. Současní hipsteři si ale budou libovat. Takové zhnusené pocity u převodu skvělé knihy na filmové plátno jsem měl naposled u Norského dřeva...a to byl opravdu velký nepodarek. (25.12.2012)

Na cestě po všech příslibech končí jako slušně natočená a odvyprávěná road movie, která není chudá na osobité herecké výkony, trochu té erotiky a zaobírání se otázkami vlastní identity. Výsledný efekt na diváka po projekci je ovšem ne zrovna optimální a více než celý filmy v hlavě zůstanou fragmenty. [65%] (27.10.2012)