Bleach

Dlouho jsem se tomu vyhejbal, částečně protože mě odradil počet dílů, ovšem po načnutí první série jsem dokoukal první tři za týden a žeru to. Občas by si mohli odpustit flashbacky během soubojů a takový to umělý natahování jednoho souboje na tři díly, ale jinak je to bezva anime se sympatickejma postavama. Rukia je kočka :) (27.11.2012)

Pokusím se tu vyjádřit své dojmy ze tří sáhodlouhých seriálů (sice jsem ani jeden neviděla celý, ale shlédnuté díly můžu počítat v desítkách) – Inu Yashi, Naruta a Bleach – každý z nich je dobrý a každý v něčem jiném. Inu Yasha pro mě vyniká svým pestrým prostředím čerpajícím z pohádek a mýtů, je tam spousta nápadů (odkázané meče), skvěle nadesignovaných příšerek a výrazných postav. Arky jsou krátké, přítomno je hodně fillerů, ale tady to nějak neberu jako nevýhodu, seriálu to dodává na odpočinkovosti (můžete klidně zařadit sledovací pauzu) a stravitelnosti. A navíc tu není přetechnikováno, jako v následujících dvou seriálech. Nejlepších je cca prvních padesát dílů, v nichž jsou představeny hlavní charaktery a zápletky, a pak už je to slabší – základní témata jsou vyvářena a vyvářena bez nějakého pořádného výsledku, ale to už jste na seriál zvyklí a díváte se dál. Naruto má zase souvislý, kvalitně vystavěný příběh, avšak jeho vůbec největší devízou jsou sympatické postavy, které mají hodně propracovanou minulost, což v kombinaci se spletitými dějovými kotrmelci plnými osobních konfliktů a skrytých schopností dává dohromady labyrint, ve kterém se dá pohybovat téměř do nekonečna – někomu to možná může připadat unavující, někdo tuto úctyhodnou promakanost zase oceňuje. Bleach je sice propracovaný také, ale tak nějak kontraproduktivně - ne že by ty všelijaké techniky byly nezajímavé, ale jsou podávány jak z rychlíku (v Narutovi je jejich vysvětlování o dost přirozenější, byť ne vždy), a hlavně je jich strašně moc, protože i postav je nadbytečné množství. Kdyby bylo jednotek stráží třeba jen pět, značně by to zlepšilo přehlednost děje a postavy by nebyly tak schématické. Ovšem Bleach má jednu nezanedbatelnou výhodu – výborný drajv. Úvodní část seriálu do dílu 62 se ze začátku zaměřuje jen na pár charakterů, seznamování se s příběhem a prostředím je dobře zvládnuté, u soubojů napjatě čekáte, jak dopadnou – zkrátka tento ark je tak skvěle vygradován, až to bere dech. Ovšem už od cca 50. dílu je znát, jak Bleachi začíná ubližovat množství kapitánů - člověk čeká, jak dopadne hlavní zápletka, ale místo toho autoři v jednom kuse zařazují všelijaké podružné souboje, jen abychom se obeznámili se schopnostmi aktérů. Pozdější díly jsou mnohem slabší, ale i nadále sledovatelné. A ještě hudba – ta je vynikající ve všech třech seriálech. (04.05.2009)

Perfektní začátek, potom o něco méně zábavnější část s Bountama (o které jsem nicméně skoro až dokonce netušil že je to filler) a opět velice dobré navázání na kvalitu prvních dílů. Souboje jsou v podstatě pořád o tom samém, buď se bojuje na meče, nebo na meče a "kouzla". No a občas se tam objeví někdo s nějakým opravdu unikátním mečem (např Byakuya nebo Kurotsuchi). Děj byl na začátku taky výborný ale postupem času se z toho stavá "porázím tohohle aby na mě za rohem čekal 10x silnější tenhle", tudíž už jde hlavně o ty souboje a vizuální stránku. Nadprůměrný, ale určitě ne dokonalý seriál. Přesto jeden z mých nejoblíbenějších. (22.01.2009)

Bleach je anime shounen typu, v ktorom sa kladie veľký dôraz na súboje a bojové schopnosti postáv. Bleach má kvalitné fillery, kvalitnú hudbu (Number one je jedna z mojich najviac obľúbených pesničiek, dodáva mi silu a bojovného ducha), super postavy a gradáciu súbojov na vysokej priam gigantickej úrovni. Príbeh síce je taký no dajme tomu, že predvídateľný, ale určité súčasti sa predvídať nedajú. Určite odporúčam tým, ktorý majú podobné žánre anime prípadne filmov radi. Najobľúbenejšia postava : Nelliel Tu Oderschvank. Vrchol Bleachu je samozrejme jeden jediný súboj a potom stratí anime trocha dych pretože po vrchole ťažko príde ešte niečo lepšie. (14.12.2010)

Ichigo je plný hněvu a nenávisti, pořád jen s někým bojuje, nebo si na někom vylévá svoji zlost, je hrozně sprostý a bije se neustále se svým otcem. Předpokládám, že se tímto seriálem chtěli jeho tvůrci přiblížit pocitům náctiletých a díky tomu, že se jim to povedlo, je tolik oblíbený. Já tyto pocity nesdílím a nedokážu se do nich ani trošku vcítit, takže se mi tento seriál vůbec nelíbí. A navíc mi přijde výchovně špatné ukazovat náctiletým někoho, kdo je takhle sprostý a nerespektuje rodiče, protože to poté berou jako normální věc a jsou mnohdy stejní... (20.01.2012)