The Hours
The Hours
Hodiny
Režie:
Stephen DaldryKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Philip GlassHrají:
Nicole Kidman, Julianne Moore, Meryl Streep, Stephen Dillane, Miranda Richardson, Sophie Wyburd, Lyndsey Marshal, Linda Bassett, Christian Coulson (více)Obsahy(1)
Film Hodiny líčí jeden den v životě tří různých žen obývajících tři různé časoprostory, které sdílejí pocit, že zasvětily svůj život někomu jinému. Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginia Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl, Paní Dallowayovou. V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi každodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová - Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 - chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Tři ženy, které od sebe dělí téměř osm desetiletí a které musí čelit podobným krizím, spojuje jediné literární dílo. Snímek si vysloužil devět nominací na Oscara, včetně kategorie Nejlepší film, a Nicole Kidmanová získala Oscara za ztvárnění Virginie Woolfové. (HBO GO)
(více)Recenze (797)
Prekvapuje ma najma ze malokto z mojho okolia tento film pozna. Vynikajuci snimok, paradne zenske herecke trio. 91% ()
Docela rozporuplná záležitost. Filmařsky precizní, herecky rovněž, příběhově...inu pravděpodobně si to více užijete, pokud jste vnitřně rozervaná žena, hledající své místo ve světě, ideálně v devatenáctém století. Já se místy cítil zcela ztracen. Nevím, co brát metaforicky, co brát doslovně, nevím proč byli všichni homosexuálové a lesby, nevím proč potřebujeme tři časové roviny, když prakticky říkají totéž a upřímě, nejsem si ani zcela jistý, co vlastně říkají. Jediné poselství, které ve The Hours vidím, je "zabijte se než bude pozdě" a to, řekněme si upřímě, je poselství s nímž se ztotožňuje těžko. Jako "trochu divný kus na zpestření volného odpoledne" proč ne...jako seriózní zamyšlení nad smyslem všeho....inu....NE! ()
Toto dielo som prvý krát uzrela ešte na strednej v noci po tom ako sme sa učili o Virginii Woolfovej. Už z počutia ma neskutočne pritiahol jej príbeh a atmosféra, film mi len dotiahol fantáziu. V tomto filme sa Virginia delí o dej spolu s dvomi ďalšími ženami. Každá jedna - skvostná herečka, s nádhernými vnútornými životmi ktoré ale nevedia vydržať v tomto svete. Spleť toľkých pocitov, depresie, existencionálnej krízi, neistoty ženskej mysle vyjadrená silnými slovami, dejom no a predovšetkým jedným z najlepších najpocitovejších soundtrackov Philipa Glassa, ktorý práve urobil tento film tým čo je. Na tento film a na ten pocit po ňom sa proste nedá zabudnúť, je to očista. ()
... odraz. ()
Krásny umelecký film. Skvelé štyri herecké výkony, ktoré v naaranžovaných historických dobách navodili dramatickú, melancholickú, zaujímavú a pre diváka podmaňujúcu atmosféru. Prvé zhliadnutie som si dokonale vychutnával a opájal sa každým záberom. Film je to nadčasový a ako spomína moja kamoška, že je ťažko pochopiť ako funguje ženský mozog, tak režisér krásne a emotívne narábal so všetkým materiálom tak, že sme do týchto zákútí mohli nahliadnuť o čosi bližšie. Nespokojné či nenaplnené vnútra žien sa Daldrymu podarilo famózne preniesť na plátno. Odpustím i pre mňa malú chybičku - neviem prečo deti sestry Virginie volali svoju mamu krstným menom... aj keď je možné, že tomu v realite ozaj tak bolo. Niekto musí zomrieť, aby my ostatní sme boli šťastnejší. ()
Precizní režisérká práce s poutavým vizuálem, skvělým hudebním podkreslením a špičkovým obsazením. Byť mě to napoprvé nestrhlo, neoddiskutovatelně je to vynikající film u kterého věřím, že s dalším shlédnutím to bude ještě větší zážitek. ()
"Má smysl litovat, když nemáte na výběr?" ()
Absolútne perfektný film, ale depku z neho som musel vybehávať minimálne týždeň. Stačilo mi to vidieť raz!!! ()
Nesmírně pohnutlivý a pro mnohé zřejmě nepochopitelný snímek s chytlavou režií a zajímavým scénářem (aby ne, pozn. Cunningham), který mě donutil přemýšlet o tom všem i dlouze po shlédnutí (jenž bude nutné zopakovat), což nabídne málokterý z dnešní produkce. Z tria úžasných žen mi imponovala nejvíce má oblíbená J. Moore a z mužského ansámblu nepochybně Ed Harris, jehož klasický skelný pohled působil dvojnásob. Pochválena budiž i velmi citlivá hudba poháhající mnohdy silně depresivním momentům Hodin. A nějaká ta zdlouhavost? Téměř jsem ji nezaregistroval a nemohla mi ani vadit ve společnosti takových jmen. ()
poriadne urobený film ,kde sa nestačíte dívať ani hodinky...Ženské trio exceluje... ()
Neuvěřitelně skvělý herecký výkony, strhující klavírní hudba, skvělá režie, tak kde je problém? To nevim, ale tenhle film mě vůbec nechitil. Sice jsou příběhy skvěle propleteny, ale ten celek působí jaksi nudně. ()
Tento film ma totálne dostal....krásny úvod, krásny záver, krásne všetko. Neskutočné herecké výkony Julian Moorovej, Eda GHarrisa, Nicole Kidmanovej a Maryl Streepovej, ale aj ostatných, hlboká myšlienka a nádherná hudba. Čo viac si priať. No priznám si čestne, že mi to hodne dlho ležalo v skrini nedotknuté tento film a priznávam zároveň aj, že to bola fatálna chyba odhodlať sa na to až tak neskoro. Bravo. Osobne jeden z najlepších filmov ktoré som kedy videl ()
Výborný - není naprosto co dodat. ()
Nápad jistě dobrý, což už se nedá tak docela říci o výsledku.Možná by to chtělo jen lepší střih, jiného režiséra a rozhodně lepší maskéry-ten nos N.Kidmanové vypadá fakt strašně a je jasně vidět, že je umělý... Asi se mnou většina nebude souhlasit, ale to nevadí.Přidám se tak k Sharkymu a k Monologovi.Možná ale s jedním rozdílem, protože mě neuchvátily ani herecké výkony.Přišly mi takové nějaké nedůvěryhodné.Možná je to ale jen špatně napsanými dialogy. ()
Osobne sa mi najviac páčila Nicole Kidman a najmenej Meryl Streep. Akiste mi nie sú príliš sympatické chronicky neriešené problémy newyorskej paničky. Ale nečítal som knihu, tak mi možno ostalo mnoho náznakov skrytých. ()
mno vlastne, vsechny nitky, aby film daval alespon trochu smysl, se objevuji velmi pozvolna, ale pak se dokonale spletou v jeden svazek v grandioznim konci... na druhou stranu je ve filmu spousta hlubsich myslenek, ale bohuzel jsem byl zabran hlavni dejovou linkou, takze ne vsechny myslenky jsem pochytil a vetsinu jsem jiste nepochopil tak jak byly mysleny... kazdopadne se tam libali zensky, takze parada :D ...mno a hudba byla taky vyborna... ()
Vynikající film po všech stránkách (režie, scénář, casting, herecké výkony). Výsledkem je opravdu hluboký film, který se výborně dotýká některých tabu: manželka a matka, která prostě vůbec nepociťuje uspokojení z role manželky a matky; kořeny psychických deprivací ... paradoxní situace, kdy jeden po něčem touží a nemůže to mít, zatímco jiný to má a vůbec nic to pro něj neznamená... Film de fakto ukazuje spletitosti, paradoxnosti, komplikovanosti a provázanosti lidských životů. Téma "ženské feminity (?!)" je zajímavé samo o sobě, ale pokud někomu nic neříká, myslím, že je možno vidět v tom obecnější téma vlivu očekávání tradičních společenských rolí na psychiku jedince. ()
Samotný příběh mírně zaostává za tím, jak ho herci podávají. Skvělé masky. ()
100% ztotožnění s monologem, na to se snad ani nedá dodívat, dal jsem tomu 3x šanci a 3x u toho usnul... ()
Související novinky
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Superhvězdná britská špionáž
Inteligentních špionážních thrillerů je dnes zoufale málo (opakuji: „inteligentních“), takže když se David Hare, dvakrát nominovaný na Oscara za Hodiny a Předčítače, rozhodne napsat a režírovat… (více)
Tom a Sandra blízko a hlasitě
Ještě takhle před rokem by nám tato kombinace jmen zněla nepatřičně. Tom Hanks ve filmu Stephena Daldryho – v pohodě. Ale po boku Sandry Bullock? Jejda! Všechno se změnilo. Sandra je teď držitelkou… (více)
Čertova švígrmutr
Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)
Příběh tří různých nespokojených žen ve třech různých časových obdobích - Virginia Woolfová v roce 1923, Laura Brownová v roce 1951 a Clarissa Vaughanová v roce 2001. Jejich příběhy jsou ve filmu vyprávěny simultánně, takže jsem v tom měl tak trochu chaos. Prostě se mi ty dějové linie pletly dohromady. Děj začíná tím, že v roce 1941 vleze Virginia do řeky a utopí se. A pak se vracíme zpět. Rok 1923. Virginia Woolfová začíná psát knihu Paní Dallowayová, a to ve svém velkém domě v Richmondu u Londýna. Virginia je šedá jako stěna, trpí depresemi a často se nervově hroutí, dohlíží na ní její služebnictvo a především její manžel a vydavatel Hogarth Press. Na návštěvu k ním dorazí její sestra Vanessa a děti Julian, Quentin a Angelica. Sestry se baví o životě v Londýně, zatímco děcka najdou mrtvého ptáka. A tak mu Virginia s Angelicou uspořádají pohřeb, a Virginia si vedle něj lehne a zakouká se mu smutně do očí. Po návratu dovnitř pokračuje Virginia ve psaní své knihy. Říká, že chtěla nechat svou hlavní hrdinku v knize umřít, ale nakonec tento osud nadělí jiné postavě. Než Vanessa odejde, tak jí Virginia vášnivě políbí a chce, aby u ní sestra s dětmi zůstaly. Po jejich odjezdu uteče Virginia v dešti na vlakové nádraží, kde čeká na vlak do Londýna. Přiběhne za ní Leonard a ti dva se pohádají - bydlení v Richmondu mělo pomoci Virginii utěšit její duševní stav a Leonard se bojí, že Virginia spáchá sebevraždu. Ona říká, že má právo zvolit si svůj osud a raději dá přednost Londýnu, i kdyby to mělo znamenat její smrt. Leonard to smutně připouští, oba se vracejí domů a Virginia začíná opět psát. Leonard se jí ptá, proč musí v její knize někdo zemřít, ona mu odpoví "abychom si my ostatní více vážili života". A prý umře "básník, vizionář". Rok 1951. Laura Brown čeká své druhé dítě a tráví své dny doma s malým synem Richiem. Z reality uniká čtením románu Paní Dallowayová. Laura se po druhé světové válce provdala za Dana, společně žijí americký sen, ale ona je přesto hluboce nešťastná. Laura s Richiem pečou dort k jeho narozeninám, ale nějak jim to splaskne a dort se nepovede. Sousedka Kitty jí požádá, aby nakrmila jejího psa, zatímco bude v nemocnici na zákroku. Kitty jí prozradí, že zákrok souvisí s tím, že nemůže otěhotnět, že to může znamenat trvalou neplodnost a že se necítí jako plnohodnotná žena, dokud není matkou. Kitty se snaží být optimistická, ale Laura cítí její smutek a obejme jí. Dokonce to vygraduje do vášnivého polibku, a Laura pak odejde a snaží se dělat, že k líbání nedošlo. Laura s Richiem upečou další dort a uklidí, a Laura poté zaveze Richieho k chůvě, paní Latch. Richiemu se odloučení moc nelíbí a rozběhne se za autem matky, protože má strach, že se matka už nikdy nevrátí. Laura si vezme pokoj v hotelu, lehne si na postel, vytáhne pár lahviček pilulek a čte si knihu. Chce se prostě zabít. Usne a zdá se jí o tom, že hotelový pokoj je zatopený vodou a ona se topí. Pak se probudí, hladí si těhotné břicho a pláče. Poté vyzvedne Richieho, políbí jej a společně se vrátí domů, aby oslavili narozeniny jejího manžela Dana. Dan během oslavy říká, že snil o domácím štěstí a tato naděje jej držela v chodu během války. Přitom však ignoruje Daninu nespokojenost. Rok 2001. Clarissa Vaughan je literární redaktorka v New Yorku a její křesní jméno je stejné, jako křestní jméno hlavní postavy v knize Paní Dallowayová. Připravuje se na večírek na počest svého přítele a bývalého milence Richarda, což je náladový básník a autor, který trpí onemocněním AIDS. Na večírku má Richard získat významné literární ocenění. Clarissa a Richard spolu chodili na vysoké škole, ale nyní žije Clarissa se svou lesbickou přítelkyní Sally Lester, zároveň se však stará o nemocného Richarda. Richard řekne Clarisse, že zůstal naživu jenom kvůli ní , že cena je pro něj bezvýznamná a že jí dostane spíše za své onemocnění než za svou práci. Richard nazývá Clarissu "paní Dallowayová", protože se rozptyluje od svého života stejně, jako hlavní hrdinka této knihy. Clarissa se vrací domů a tam se setkává s Richardovým milencem Louisem Watersem, který se vrátil kvůli slavnosti. Diskutují o tom, že Richard ve svém díle popisuje jejich skutečné životy atd. Domů se vrátí Clarissina dcera Julia, aby jí pomohla s přípravou večírku, a Clarissa přiznává, že její život se jí zdá triviální a falešný ve srovnání s mladistvým štěstím. Clarissa se vydává vyzvednout Richarda a při tom je ve filmu odhaleno, že on je mladý chlapec z roku 1951! Richard Clarisse odhalí, že už nesnese "hodiny", které zbývají do konce jeho života, a spáchá sebevraždu - vyskočí před ní z okna! Později v noci přijede na návštěvu Richardova matka Laura Brown. Laura se svěřuje s tím, že se rozhodla místo sebevraždy opustit po narození dcery svou rodinu. Zároveň toho však nelituje, protože stejně neměla na výběr. Chápe, že jí nikdo neodpustí, ale ona má vysvětlení: "Byla to smrt, ale já si vybrala život". No a nakonec vidíme Virginii, jak se topí v řece se slovy o letech, lásce a hodinách. Za mě teda celkem nuda, příběh třech typicky nespokojených ženských, které prostě neví, co od života chtějí a když to dostanou, tak se jim to stejně nezamlouvá. () (méně) (více)