Ils

Bohužel jsem očekával od filmu trošku až moc. Tuto předlohu jsem viděl až nějaký čas po amerických Strangers, kteří mě nikterak neuchvátili. V této francouzské předloze se ukazuje, že klíčem pro navození dusné atmosféry rozhodně není zapotřebí mít fůru peněz a z toho plynoucí nákladné triky. Začátek filmu a budování napětí je skvělé, bohužel film neunesl tempo. Pobíhání v lese mi trošku připomínalo Blair Witch. 60% (18.01.2009)

Další pádný důkaz toho, že Francouzi ( jasně nesmím zapomenout na Španěly ) jsou momentálně number one, co se tohoto žánru týče. Ils sice s ničím zásadním, objevným nepřichází, nicméně bere si z doposud v žánru točeného rozhodně to lepší a servíruje to v exkluzivním DeLuxe balení. Kam se hrabe americký snímek The strangers. V konfrontaci s tímto působí jeho „ americký bratříček „ téměř směšně. U takovýchto typů snímků ( co si budeme namlouvat ) je to v prvé řadě o ATMOSFÉŘE a ta se zde podařila tvůrcům vystavět vskutku parádně. Počkejte si na večer, zatáhněte závěsy, sluchátka do uší ( ano ZVUK zde hraje důležitou roli ) a patřičně se zabořte do křesla. O ostatní se již tvůrci postarají sami. Dvojice Xavier Palud, David Moreau si je jednoznačně vědoma toho, že konečný výsledek je v DETAILECH. Každou akci si je potřeba náležitě předpřipravit a hlavní devíza vždy tkví v “ neukázaném “. Násilí v dnešní době již málokoho vyděsí či vyleká. Jak píše uživ. Renton, Ils je vskutku velmi zdařilé žánrové cvičeníčko :o) Nic víc, nic míń. Když už by se člověk malinko začínal nudit ( 10-ti min. pasáž mezi cca 40-50min ) a všechny ty přednosti, které jsem doposud jmenoval ho začínají pomalu ale jistě unavovat, opouští tvůrci obratně barák a oba protagonisty vypouští ven a příběh tak nabírá opět potřebný spád. ANO, určitě se z daného tématu dalo vytřískat VÍCE ( tvůrci v určitých pasážích mohli ( měli ) přitlačit vice na pilu ), přesto si dovolím tvrdit, že v tomto případě výraz: “ za málo peněz hodně muziky “ rozhodně sedí. Body navíc ( v mém případě ) sbírá snímek za samotný konec. S dětmi si musíte hrát. To ví přeci každý správný rodič :o) Výsledné hodnocení: Objektivně za 3*, ale v rámci žánru a s přihlédnutím k sympatické O. Bonamy, pro kterou mám již od snímku MR73 velkou slabost ( ten jsem viděl paradoxně mnohem dříve ), si ty 4* hravě obhájím. (07.12.2010)

Nechápu proč, ale vždycky během hororu zapomenu, že je to podle skutečný události a připomenou mi to až dodatky na konci. O to jsou takovýhle filmy hrůznější a bohužel se takovýhle věci někdy a někde dějou. Co bylo tady ale fakt povedený je, že divák přes půlku filmu vůbec netuší, jestli je to duchařina, sci-fi, nebo kdo ví co ještě, a v závěru to prostě vyplyne na povrch jak nic a člověk ani nemusí bádat po nějakejch složitostech. Asi zkusím trochu víc prozkoumat francouzskou hororovou scénu. (05.03.2012)

Když dlouho nepijete alkohol, tak se pak ožerete i po malém množství. Stejné je to s horory. Dlouho jsem žádný neviděl, a proto jsem měl u tohohle dost strach. Natočené je to velice slušně a režisér strašně dlouho neukáže vraha. Jednu chvíli jsem si myslel, že ho snad neukáže ani jednou za celej film. Ta závěrečná lesní přituhovačka zdaleka nebyla tak dobrá, jak začátek v domě. Celkové vyvrcholení mě ale nezklamalo. Pro mě je tento film dalším důkazem, že francouzi vládnou modernímu hororu. (14.09.2008)

„Ils ne voulaient pas jour avec nous...“  Není nad to, pořídit si velkej dům. To se pak člověk může pořádně vyblbnout s nezvanými návštěvníky při „Máš babu!“. Taky je fajn mít ten barák na samotě u lesa, aby mu přes plot na to honění zbytečně nečuměli sousedi. No jo, Frantíci, bohémové až za hrob. Doslova. Už ten úvod... Na baráku práce jak na kostele, ale borec vesele mastí videohru na noťasu (asi nějakou vyvražďovačku :-), místo aby šel pokosit kopřivy, natřít okenice nebo aspoň naolejovat panty u té stovky dveří uvnitř domu (už by to fakt potřebovaly). A neodloží ten noťas ani při honění partnerky s nemravnými záměry! Diagnóza je jasná – závislost na internetu. Kombinováno s nepraktičností a neschopností improvizace při zápase o holý život. Šlohnou jim auto, téměř face to face, vyhodí pojitky, odříznou telefon, a co udělá borec? Jako ovce na porážku vydusá do patra a v ložnici se vystrašeně tulí k nočnímu stolečku :-D Napadne ho vzít to přes kuchyň, aspoň pro nějaký ten nůž? Ne. Nenapadne. Pak se ale zastydí a pro změnu si začne hrát na Ramba a s pohrabáčem šmejdit po baráku. To fakt nevím, co si od toho sliboval. Když ani netušil, jestli už není uvniř s baterkama rovnou celý skautský oddíl. Takže už od půlky filmu jsem holt držel palce těm sympaticky hravým mládežníkům. I když ten Pepík za igelitem taky nebyl žádnej Einstein. Stál tam jak svatý za dedinů, dokud ho nežďuchla z lešení dolů. Blbec. A to závěrečné honění v lesejčku, kuk za dubem, baf za bukem..., to už byla těžká nuda. A z logiky plot. Mimochodem, ten plot, ten plot... Začnu odspodu a za chviličku mám rozpleté pletivo a díru jako kráva, dost velkou i pro vola, jako byl Lucas... Ale závěr ve sklepení to přece jen vytáhl nad průměr. (02.07.2013)