Ils

Pohovořil bych o tom, proč vychází horor Ils z Immanuela Kanta, ale současně se neobjede bez jeho popírání. Všichni filosofové před Kantem začínali od objektu, předmětem jejich filosofie byl vnější předmět, objekt nebo idea. Právě v objektu začínala jejich filosofie, zatímco Kant dosavadní teze přes „kopernikovský obrat“ obrátil a nabádal, abychom nezačínali poznání objektem, ale subjektem. Kant vyhlásil za aktivní působitel člověka, tedy subjekt, protože to my se obracíme k věcem, subjekt je ten, kdo se táže a získává informace o objektu, který se nám jeví natolik, nakolik jsme schopni ho vidět. Objekt se stává „věcí pro nás“, zatímco objekt samotný je „věcí o sobě“ a vnímat ani poznávat ho nemůžeme. Právě proto vidíme celý náš svět neúplně. Horor Ils onomu odpovídá, protože o objektech a motivátorech zla neví postavy takřka nic. Přesto se zdá, že cosi nesedí. V první řadě oba hlavní hrdinové v pozici subjektů spíše vyčkávají, nejsou těmi aktivními pozorovateli. Naopak objekty jeví až přílišnou snahu navázat na před-kantovskou filozofii, tj. býti oněmi aktivními hybateli. Samozřejmě, horory umísťují perspektivu vypravěče do okolí kladných hrdinů (a někdy přímo do nich samotných), a tím je klamavě aktivizují, protože co je vidět, je zdánlivě aktivní, a co není, je naopak pasivní. Ale věc se má tak, že objekt (tj. vše špatné, ať už je to etikou nepoznamenaný psychopat, matka příroda nebo strašidelný dům) si v hororech často přisvojuje nemalé pole působnosti, přijímá rysy subjektu, a překlápí tím subjekt (hlavní hrdinové, zde před-manželská dvojice) do pasivního objektu. Svět není objekt - on sám je subjektem. Dýchá, žije, reguluje se. (23.12.2008)

"Ils" se sice od začátku odvíjí dost neoriginálně (uvozující vražda - na skok do civilizace - a zase zpátky) ale šlape bez větších obtíží. Co víc, první polovina filmu je výborná. Ne že byste zrovna umdlévali strachy, ale různé pazvuky a skřeky, kombinované s opuštěným domem kdesi v Rumunsku, navozuje ten správný pocit úzkosti a nervozity. Jakmile se ale sklouzne k nudnému nahánění mladého páru po domě a okolí, veškerý strach a očekávání zmizí, nahrazeno občasnými lekačkami a jediné, co vás potom zajímá, je jak to skončí. Pointa není převratná, ale vcelku docela zajímavá. Ils bezpochyby vyčuhuje z šedého hororového průměru, (na tom se také podílí nálepka "podle skutečné události") ale moc dlouho v hlavě nezůstane. (17.04.2008)

Temný poloprázdný dům někde na samotě u lesa, tichá noc, mladý pár, NĚCO se začne dít. ILS se u mě minulo účinkem. Je to až moc dlouho napínaný, aniž by pak rozuzlení stálo za něco - alespoň pro mě je to v zásadních aspektech vážně těžko k uvěření. Prý natočeno podle pravdy, což by mi nevadilo, ale pak by to chtělo o něco reálnější provedení. A to se týká i konce dvou žen hned v úvodu. Vážně, to tajemno a strašidelno na mě moc nezapůsobilo, dobrých momentů bylo jen pár, ale stejně tak těch trapných, prostě u mě pouhý šedý průměr. (22.01.2009)

Jednou v noci začnou mladou dvojici, Clementine a Lucase, tyranizovat neznámí útočníci. Hrůznou noc odstartuje krádež jejich auta, a ačkoliv se dvojice obrátí na policii, ta se nijak neobtěžuje zasáhnout a drzost útočníků roste z minuty na minutu. Nejsilnější zbraní filmu je, že divák zpočátku útočníky nevidí, tím jeho představivost pracuje na plné obrátky. Je vidět vlastně jen rozsvícené baterky, mihající se stíny postav a útočníci mezi sebou komunikují jen vydáváním skřeků. To byl od tvůrců moc šikovný tah, stejně tak je důležité zmínit, že film si zakládá na autenticitě a minimum hudby a dialogů mu jen prospělo. I když mezi dvojicí napadených a útočníky téměř nedojde k žádnému fyzickému kontaktu, tak by se napětí a hutná atmosféra bezmoci dala krájet. A až se ukáže, že nemilosrdní útočníci jsou nezletilé děti, tak to celou tu hrůzu jen podtrhne. Film byl natočen podle skutečných událostí. Pokud hledáte nějaký napínavý thriller, tak zkuste tenhle. (25.11.2010)

Ruční kamera v hororu podle skutečný události? Naprosto ideální, sice po výborným začátku, kterej mě dokázal několikrát slušně vyděsit, sem se nějak nemoh dostat do filmu nebo lépě řečeno sem necítil žádný napětí, i když k tomu atmosféra, vytvořená pro horor ideálním prostředím odlehlýho domu v lesích, úplně vybízela, ale z nějakýho důvodu to na mě moc nepůsobilo, což se ale zhruba od poloviny radikálně změnilo a v podstatě až do konce to je mrazivej a těžce napínavej horor, kterej ještě následně zhutní závěrečnej epilog ve spojení, že to je podle skutečných událostí. (06.08.2008)