Výstavní párkař a lepič plakátů

Kříženecký je průkopníkem kinematografie u nás a prvním českým filmařem. Pořídil si kinematograf bratří Lumierů a začal točit a posléze promítat své vlastní filmy. Točil výjevy ze života, ale také první české hrané snímky, mezi které patří i Výstavní párkař a lepič plakátů. Jeho zásluha se tedy nedá upřít. Ale co se týče filmařské stránky této komedie, to už je horší. Postavy se dívají přímo do kamery, děj (dá-li se to tak nazývat) nemá příliš smysl (proč se do rvačky zapojili i ostatní lidé). U postavy lepiče je jasně vidět, jak se snaží vylít lepidlo na párky, ostatní postavy se viditelně krčí za dveřmi. Režisér použil stejný model i ve filmu Dostaveníčko ve mlýnici. Kříženecký nebyl spokojen s natáčením, takže existuje několik verzí filmu. (01.10.2013)

Samoúčelná a strašně nenápadná záminka k tomu, aby si všichni dali po hubě. Což se jak jinak stane. Existují tři verze, z čehož první dvě jsou prakticky stejné. Až třetí dozná změn, zejména už to konečně působí jako nehoda a nevypadá to, že všichni čekají na povel, aby se začali rvát. [60%] (09.10.2013)

Existujú tri verzie, pretože Ján Kříženecký stále nebol spokojný. A vskutku: až v tretej podobe filmu sa totiž podarilo ako-tak ukázať, že lepičovi plagátov sa fľaška s lepidlom do párkov vyliala náhodne, pri preberaní párku. V prvých dvoch verziách totiž lepič plagátov fľašku drží zospodu a cielene ju leje do hrnca s párkami, čo vzhľadom na situáciu na nejakú veľkú švandu nevyzerá. Žiaľ kvalita filmového materiálu najviac utrpela práve pri tretej verzii filmu. (02.10.2013)

Historický přínos snímku je nepopiratelný (přece jen první je první), nicméně vlastní námět a děj jen předurčuje schopnost českého národa porvat se kdykoliv a za cokoliv (jak např. dokazuje i o desítky let pozdější jedna z "nejúspěšnějších" českých komedií - Slunce, seno a pár facek). Nicméně na všem se dá najít něco pozitivního, a zde je to například báječná délka, která jej bez újmy na zdraví (divákově, nikoliv herců) umožňuje shlédnout několikrát po sobě. Kdyby si tak z toho vzali příklad i někteří tvůrci současného (a nejen českého) filmu ... (27.02.2009)

Cože? Dost těžko se mi to vstřebává i teď. Kdyby nebyl onen popis tady, zřejmě bych si těžko sloučil jednotlivé dohromady z toho, co jsem viděl. Hodnotím velice opatrně a popravdě i mírně, protože filmografie tehdy byla v plenkách, avšak vezmu-li v potaz možnosti a kvalitu divadelní (která do filmu mohla být zavlečena alespoň po stránce scénáře, neboť po stránce filmové k ní ani nedošlo), nemohu hodnotit jinak, než dvěma hvězdičkami. Na ten průměr to opravdu nemá a ve srovnání s tehdejšími snímky - kterých bylo jako šafránu - to příliš srovnávat nemohu (ačkoliv kupříkladu tehdejší snímek o kováři byl mnohonásobně lepší). Prostě lepší podprůměr. (08.08.2015)