Režie:
Evžen NěmecScénář:
Evžen NěmecKamera:
Adolf NavaraHudba:
Luboš SlukaHrají:
Josef Somr, Karolina Slunéčková, Hana Maciuchová, Jiří Holý, František Němec, Miloš Nedbal, Bedřich Prokoš, Viktor Očásek, Bohumila Dolejšová, Karel Vlček, Helena Šimková-Malehová (více)Obsahy(1)
Historická televizní hra byla napsána podle Vančurových Obrazů z dějin národa českého a odvíjí se na pozadí evropské situace počátku třináctého století. Přemysl Otakar I., otec Anežky Přemyslovny, usiloval o uznání českých zemí jako dědičného království. A jak to bylo s jeho láskou a vrtkavostí? Na to nám odpoví příběh, v němž se báseň a pravda rozcházejí jen v míře citových hnutí, v záchvěvech duší, jež vedou stejně tak k láskám jako k nenávsti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Televizní studiová hra, která se na naše dějiny a slavné panovníky nedívá obdivnýma očima a Přemysla Otakara I. nelíčí jako vznešeného rytíře vybraných mravů, nýbrž jako cynického pragmatického muže, který umí jít tvrdě za svým a neohlíží se přitom na okolí. Josefu Somrovi jeho krále věříte a uvědomujete si, že při své historické velikosti mu nic lidského nebylo cizí a dokázal být prchlivý, malicherný, krutý i láskyplný. Celkový dojem: 60 %. ()
Při pomyšlení na to, že by takový skutečně Přemysl Otakar I. byl, nejsem vůbec nadšen. Velkého - anebo alespoň historicky významného - Přemyslovce jsem si představoval všelijak, ale rozhodně ne jako Josefa Somra (nic proti němu, chraň bůh, jen mi prostě nepasuje do téhle role)... Ale což. Jaký vlastně Přemysl byl, to stejně dnes pořádně nikdo neví a už se asi ani nikdy nedozví. ()
Byl jednou jeden král a ten dvě ženy miloval. Nevěděl kterou víc, každé zůstal dlužen polovic. Poněkud frejířský portrét jednoho z nejvýznamnějších českých panovníků je sice jen uměleckou reminiscencí, ale vpravdě rozkošnou a eroticky prchlivou, že nelze odolat. Vedle excelujícího Josefa Somra náleží veškerá pozornost také představitelkám obou královen, tedy Haně Maciuchové (Konstancie Uherská) a Karolině Slunéčkové (Adleta Míšeňská), které se svých rolí zhostily s ženským půvabem a grácií. ()
Král Přemysl jako samolibý, domýšlivý, sobecký zmetek, i když ne zcela bez soucitu a vděčnosti. Obávám se, že skutečnost se moc nelišila. Co naplat, i vůdci jsou jenom lidé. A když chtějí něco znamenat a zapsat se něčím důležitým do historie, musí se často takhle chovat. V dnešní době je to stejné. Úžasný Josef Somr, nepřekonatelná Karolína Slunéčková a překrásná Hana Maciuchová. Tehdy ještě bez afektu, který dnes tak ráda dává na odiv. ()
Když se řekne Přemysl Otakar I., většině se vybaví jen Zlatá bula sicilská a tím to hasne. O ostatních aspektech jeho panování se učebnice dějepisu příliš nezmiňují, o pokusu vykreslit Přemysla jako člověka ani nemluvě. A přitom se jedná o jednoho z nejvýznamějších panovníků našich dějin, který svým politikařením, neustálým měněním stran a manipulováním získal pro naše země dědičný královský titul. Že mu tyto činy v očích současníků příliš nepřidávají? Tak se ale chovali prakticky všichni králové, vévodové či hrabata včetně u nás tolik opěvovaného, ctnostného Karla IV.. Němcovo zpracování tak podává našeho krále takového, jakým mohl ve skutečnosti být a Josef Somr se své role zhostil bravurně. Televizní inscenace nejspíš jen pro fanoušky historie, ale tím já jsem. 80% ()
Reklama