Jako malé děti

kate winslet som bral ako cukrikove dievcatko - vdaka titanicu samozrejme, ktory mam mimochodom velmi rad aj kvoli nej, ale k veci..zistujem, ze kazdym dalsim filmom stupa v mojom rebricku vyssie a vyssie..no a k filmu, ten je naozaj perfektny, jeden z filmov pri ktorych zabudnete na vsetko a nechavate sa unasat az privelmi skutocnym dejom. (13.05.2007)

"Môže byť úchyl,dobrý?"... Kvalitne poskladaná mozaika rôznych charakterov. Režisér má réžiu pevne v rukách, tak ako aj rozbor a psychológiu postáv. Film bez akejkoľvek akčnej alebo výrazne dramatickej scény si napriek tomu udržuje pomerne slušné napätie a to hlavne z dôvodu, že medzi postavami to niekedy poriadne iskrí. Film pre náročnejšieho diváka s niekoľkymi zaujímavými a kvalitnými scénami(úchyl v bazéne, prvé podozrenie z nevery pri spoločnom obede v podaní výbornej J.Connelly). Pohľad na T.Wilsona mi stále pripomínal Paula Newmana za mladých čias. Film v nieľkokych scénach sprevádza neutrálny hlas rozprávača, ktorý nemá so žiadnou postavou nič spoločné a tradične kvalitná hudba od Thomasa Newmana. Kvalitná psychologická dráma , niečo pre fanúšikov filmu Americká krása.80%. (07.02.2009)

Úžasne spletitá mozaika rozmanitých ľudských príbehov. Komorný dej s dostatočným dôrazom na psychológiu postáv, či už hlavných alebo vedľajších. Tieto dva druhy postáv dokonca ani nie je ťažké rozlíšiť, ťažšie však je odsledovať, ktoré z nich viac oplývajú na dej, ako aj ich ich celkovú dôležitosť, pretože každá z nich zaujme v deji svoje osobitné a nesmierne dôležité miesto, bez ktorého by bol film len prázdnou škrupinkou. Záverečné spojenie čiastočne samostatných príbehov a ich následné neurčité rozuzlenie bolo v danom momente zavŕšené tým najlepším možným spôsobom. Drsne krehká a trpká romantika podaná kruto reálnym a citlivým spôsobom, ktorý rozochvie nejedného diváka. 85%. (03.04.2009)

K linii Sarah a Brada mě napadá úsloví dr. Plzáka: "zamilovanost je krásný stav, užijte si ho, ale proboha nečiňte v něm žádná zásadní rozhodnutí." Místy syrový a drsný, místy naopak docela odlehčený a vtipný, takový je film o životě zdánlivě spokojených párů na jednom předměstí, kde zpravidla manželé tráví dny v práci a jejich manželky pečují o ratolesti. Přitom se hlavními místy vyžití stávají dětské hřiště, bazén či jakýsi klub čtenářek. Mezi matkami na mateřské se však pohybuje jeden fantom - Brad, který dvakrát neudělal advokátské zkoušky a tak je on tím, kdo pečuje o syna. Pro matky se stává králem plesu a pro Sarah, která sexuálně nezajímá svého manžela, představuje jediného, s kým si na celém předměstí rozumí. Brad zase v Sarah vidí ženu, která si více všímá jeho skutečných přání. Film myslím velmi dobře zobrazuje psychické stavy a pohnutky postav, navíc oplývá velmi dobrými dialogy a herci. Škoda, že Jennifer Connelly nemá více prostoru, ale svým výkonem dokazuje, že není malých rolí (a v jedné scéně je vidět jen velmi spoře oděna v posteli, uh, rázem jsem se nějak nesoustředil na děj :)). Ale je vlastně zbytečné takhle se rozepisovat, zkrátka velmi dobrý film o vztazích a lidech. K maximu chybí snad jen to, že mi v podstatě z postav nebyl nikdo příliš sympatický, resp. že by se choval tak, jak by se chovat měl. Což je vlastně reálným obrazem, takže to objektivně negativum vlastně není. Jen prostě můj pohled je: chlap nikdy nemá zapomínat na rozum a zodpovědnost. (01.08.2007)

Dlouhou dobu mi tahle exkurze do maloměšťáckého života ležela v myšlenkách. Talentovaný Todd Field opět zdařile konstruuje vztahové drama, zrovna jako ve své prvotině V ložnici z roku 2001. A nejen on, ale řada dalších renomovaných tvůrců má k americkému předměstí co sdělit – hořkosladké společenské drama Ledová bouře (Ang Lee, 1997), existenciální drama O Schmidtovi (Alexander Payne, 2002) nebo naprosto odzbrojující Americká krása (Sam Mendes, 1999), kde tvůrci líčí prostředí a mentalitu maloměsta jako hotové peklo na zemi. Jako něco zchátralého a odcizeného. Americká krása je stejně jako výše zmiňované filmem o zajetí a o útěku z něj. Za dokonalou fasádou se postupně představují lidé, jejichž vzájemné vztahy jsou disharmonické a vyprahlé a osudy zoufalé a ponižující. Zároveň si svoji samotu a zoufalost nedokáží ani sdělit, protože mezi nimi vyprchal i jakýkoli náznak komunikace a vzájemného pochopení. Společnými silami vše pohřbili pod frázemi a nucenými úsměvy pro stejně okoralé okolí. Prvotním zásadním pojítkem je fakt, že se nacházíme v americkém maloměstě, kde manželské páry s potomky žijí život na dálku podobný tomu našemu. Field opět sklízí ze „všech“ stran jen pochvalné ohlasy. Jeho úžasně sebejisté druhé představení nás zavádí do osudů matky a manželky Sarah, která v novém známém vidí šanci na změnu (bravurní Kate Winslet ji dodala uvěřitelnost a lidskost pochybující a chybující ženy – ostatně všechny postavy působí kompaktním dojmem), k tomu nabaluje i další postavy, rodinu zbloudilého Brada, fanatického kamaráda, pedofilního loosera, jeho matku a podobně jako u Mendesova debutu se celým filmem nese svíravý a lehce ironický opar, dávaje tušit nevyhnutelnost (mírně sešroubované) tragédie. Má to atmosféru, jízlivě úsměvné dialogy, i přes přepálenou stopáž spád a silné sekvence, které nesklouznou do uslzeného klišé. Navíc Field nahlíží na své ovečky s upřímným pochopením!! Moc příjemný filmový zážitek. 80%. (28.07.2007)