Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu

(1001) No já nevím, neřekla bych o sobě, že jsem v oblasti filmu upjatá, ale co je moc, to je moc. Nebo spíš co je málo, tomu se smát nebudu. Celý film mi přijde jakýsi nepromyšlený (jedna medvědí hlava v lednici k tomu nestačí), příliš sebevědomý, předkládá mi jednotlivé gagy a chce za ně smích, aniž by se trochu snažil vařit na víc než té nejjednodušší úrovni. Snad to ani není komedie, jen taková "surabsurdní" črta o lidské blbosti, která k popukání není. Rozhodně bych o filmu neřekla, že je zvrácený nebo nechutný, přišel mi spíš smutný, jako malý ubohý Borat v červeném pyžamku ve zmrzlinářském autě uprostřed louky po zboření všech jeho snů. Zkrátka po souboji falešný Kazach versus mé ego jsem odmítla spustit prapory. Chybí mi trocha skromnosti, to je můj problém. A opravdu jsem čekala, že tam bude v těch zelených plavkách delší dobu, když je to na každé fotce. (22.07.2009)

Vtipné? Ano! Nevyvážené? Zcela určitě. Pokud Cohena a jeho humor a scénky neznáte, tak si Borata (rozdýcháte-li ho) parádně užijete. Bohužel pokud výše zmíněné znáte, tak je tato celovečerní verze mírným rozčarováním, jelikož je v ní dost hluchých míst a scénky, které fungují na výbornou, jsou pouhou recyklací a několikátou variací na Cohenovi televizní skeče. Ale stejně je to celé takové "fajné" a sympatické čili o zklamání či neúspěchu nelze v žádném případě hovořit, jelikož minimálně Cohenovo charisma to táhne i ve slabších chvílích tohoto pseudodokumentu. (24.11.2006)

Borat se snad nakonec stane hrdinou celého světa...v kinosále si ho ihned každý oblíbí...a to nemluvím o prezidentovi Kazachstánu, dyť ten u toho taky sral smíchy (i když zpočátku chtěl Borata vidět na šibenici spolu s nějakým židem). Pro mě naprosto neuvěřitelná nálož humoru...málem jsem se udusil smíchy. Nejlepší scény: zápas naháčů a "žádání o ruku" Pamely :)) (23.11.2006)

"Jakšemaš?". "Džekuji". Dvě zásadní kazašská slovíčka, jimiž se Borat ve filmu prezentuje až nebezpečně připomínají češtinu. :-) Ovšem to, co Borat předvede na své cestě za poznáním "emerycké kulčůry", to snadno velkou část diváků přinutí tato dvě slůvka pustit z hlavy, jelikož ji budou muset zaměstnat naplno přemýšlením, zda ty scénky, jichž jsou právě svědky, jsou skutečně "live", nebo zda je to vše prostě a jednoduše nahrané tak, aby to vypadalo co nejpřirozeněji (něco ve stylu "Blair Witch", i když většinu času z trochu jiného žánru). Některé momenty totiž staví přímé neherecké aktéry do takového světla, že našinci zůstává rozum stát. Ale i přes občasné nutné zamyšlení je to jinak výtečná zábava a maximální úlet. (09.03.2007)

Pohodlně se usaďte a já Vás v několika momentech provedu rychlokurzem ksichtění, který budete u filmu Borat potřebovat. Takže za prvé. Lehce pootevřete ústa na šířku Vašeho prstu a k tomu lehce zvedněte obočí. Řekla jsem lehce. Ksicht druhý. Tentokrát otevřete ústa jak nejvíce to jde, jako by Vám upadla čelist (pokud ale máte problémy s panty, neotevírejte ji moc, zaseklá čelist bolí), obočí opět zvedněte a pořádně vykulte oči. Ano, jde Vám to skvěle. Ksicht třetí. Zvedněte pravý koutek, popřípadě oba, úsměv Vám sluší. Následující obličej jistě všichni znáte, ukažte mi pořádně mandle (smích je u tohoto ksichtu povinností). V neposlední řadě si musíme procvičit mračení. Ať se nám to nad očkama pořádně krabatí. A nejdůležitější výraz tváře musí být znechuťující, takže k mračení si přidáme zvednutí horního rtu k nosu. Pokud si s tímto nevíte rady, kontaktujte Silvestra Stallona, on má zvedání horního rtu v merku. Právě jste úspěšně absolvovali kurz ksichtů a mě nezbývá nic jiného, než Vám popřát, ať si ho u Borata náramně užijete. Nashledanou (02.11.2010)