Jednotka příliš rychlého nasazení

Edgar Wright mohutně natrhává prdel Michaelu Bayovi, všechny konvence a korektnost pohřbívá pod tuny unikátních nápadů, a ďábelského Simona Pegga nechává, aby nepřátele kosil v ještě nekompromisnějším ražení než Bruce Willis v nejlepších letech. Unikátní ukázka toho, že správně ocitovaná, poctěná, či zparodovaná žánrová libůstka může královsky pobavit. Tím však bohužel vzniká nepříjemné drhnutí na cestě k divákovu srdci, kterým se může stát obyčejná nevzdělanost na poli filmové akce. Jednoduchá rovince: čím více klasiky máš nakoukáno, tím více se pobavíš. (13.05.2007)

Famózní britská parodie se strefuje do žánru policejních filmů o drsných zástupcích zákona. Tvůrci se precizně drží ultrakinetické a přehnaně efektní formy hollywoodských áčkových akčních filmů, ale při tom děj zasazují do ospalého britského městečka a jako hrdiny představují obyčejné pochůzkové policisty. Film s velkým nadhledem reflektuje klišé policejního žánru, drze naplňuje klasická dějová schémata a mramorizuje nabubřelý ideál nekompromisních policistů. (19.08.2008)

Parádně střelená komediální jízda, která zraje každým zhlédnutím. Pod taktofkou talentované režiséra Edgara Wrighta šlape vše dokonale a je neuvěřitelné, že za tak nízký rozpočet dokázal na závěr natočit povedenou akční jízdu. Dvojice Simon Pegg a Nick Frost opět exceluje a tak hodnotím 4,5 hvězdičky... (16.10.2010)

Když chtějí Britové zparodovat nějaký žánr a filmy k němu se vázající, nenatočí crazy Bláznivou střelu, ale něco mnohem více sofistikovanějšího. Jednotka příliš rychlého nasazení cituje Lynchovu Ztracenou dálnici či surfařský Bod zlomu a paroduje celou řadu akčních filmů - Mizery počínaje a hororovým Vřískotem konče. Tam, kde paroduje, je velmi silná, tam, kde se snaží vyprávět a posouvat dál děj příběhu, tam to ale bohužel někdy trochu zaskřípe. Geniální je postižení žánrových akčních klišé - nabíjení brokovnice jednoruč, sekvencí přestřelky s důchodci, zneškodnění nebezpečné babky s brokovnicí kopem do nosu atd. Brilantní je forma, jakou to bylo dosaženo - pakliže chcete cokoliv parodovat, musíte umět natočit dané scény minimálně stejně dobře ne-li lépe než originál (což bohužel mnohdy neplatí o parodiích amerických). Edgar Wright a jeho tým často převýšili zvyklosti a standard obvyklý v ranku akčních filmů - všechny ty stylové vychytávky jsou skutečně funkční a akce jen jiskří (kupříkladu při závěrečné hromadné přestřelce při střelbě z okna v rychlých střizích jakoby kolísá úroveň světla, což vytváří velmi zajímavý a zdařilý efekt). Ve spojení s výbornou hudbou pak vzniká dokonalý mix akčního filmu a videoklipové jízdy, ze které ční často plochost původního parodovaného originálu. Zajímavý je hypernaturalismus některých scén zobrazujících zabití člověka - uřezané hlavy na silnici, kamenná špice drtící hlavu novináři pod kostelem, napíchnutí se bradou na špičku zmenšené repliky věžovité stavby - možný odkaz k filmu Přichází Satan, ale ještě spíše zjevná satira doby - časté úsilí (zvláště amerických hororových) tvůrců šokovat doslova za každou cenu... Rozhodně zajímavý, ale místy občas poněkud rozvleklý a trochu nudící film... Podobné filmy: Soumrak mrtvých (05.09.2007)

„Aké máte víno?“ – „Červené a... biele.“ Nick Frost občas nestíha, ale inak fajn, nabúchané hláškami, cameami, dialógmi, hláškami a akciou. Plno skvelých, fajnových, šťavnatých roličiek (Wainwright, Cartwright) a jedinečné prostredie krásneho anglického vidieka, ktoré absolútne zbožňujem. Poteší i zaujímavo vystavaný scenár, ktorý ku koncu ide pomaly až (prekvapivo) do hororu, síce jemne, ale ide. K tomu šokujúce úmrtia, vynikajúce vtipy a ešte lepšie dialógy ("pán kkot"). Vtipné, svieže, vynaliezavé, pôvabné, originálne a roztopašne rozkošné. (08.03.2008)