Tajnosti

Scénář: Alice Nellis .. Poetická pouť všedním dnem, který postupně rozkrývá vnitřní emocionální tajemství hlavní hrdinky - ženy středního věku. Toho rána vysloví přání pořídit si klavír, pročež vlastně netuší, proč ho chce. A po cestě k němu pomale rozkrývá své uvězněné tajnosti. Skrz její pohled tančí v rytmu hudby celá pulzující metropole a po většinu dne ji provází atmosferický háv nostalgie kontrastující s nelehkou realitou... Náčrt příběhu a jeho intimní rozvedení je úžasné, byť má vlastně velice všední základ. Alice Nellis nejprve jako scénáristka vytvořila výtečný scénář s inteligentní strukturou o chování ženy ve složité životní situaci a režijně přetavila na osobitou, hořkou a přitom místy excelentně vtipnou záležitost převyšující rámec bežné české tvorby. Hudební složka a její propojení s obrazem je výtečné, stejně tak herecké výkony v čele s minimalistickou, přesto strhující Ivou Bittovou. (12.05.2007)

Ene Bene, Výlet a teď Tajnosti. Alice Nellis mě vždycky překvapí tím, jak skvělá je režisérka. V něčem levou zadní předčí své české režisérské kolegy (ano, Svěrákem a Hřebejkem počínaje). Její humor je chytrý a přitom srozumitelný, skvěle vede svoje herce, její filmy mají jedinečnou atmosféru. Pokud jste u Vratných lahví občas udělali takové to rozpačité "ehm", u Tajností se vám to nestane ani náhodou. Alice Nellis zkrátka ví, co chce říct, a hlavně ví, jak to říct. A taky není srab a po dlouhé době ukazuje v českém filmu nahého chlapa (i když, pravda, decentně). No, a vychvalovat Ivu Bittovou, to už je zbytečnost. Snad jen na okraj - má opravdu hezký nohy. (19.05.2007)

Moc příjemné překvapení, které přilétlo z nedaleka a o to víc je tahle vlaštovka vzácná. Niterní reflexe jedné ženské duše je místy skutečně výtečná. Taje i tichá přání nejen překladatelky Julie, ale i jejích blízkých, nám v netriviálním balení předkládá Alice Nellis, která rozhodně netlačí na pilu, nesnaží se za každou cenu šokovat ba dojímat, ale všedně nám představuje ženu, která chce leccos změnit, ale ještě neví přesně co a jak přesně toho docílit. Vnímáme jen úlomky její minulosti (ale brzy máme pocit, že jí známe léta), protože teď je před námi zhruba čtyřiadvacet hodin obyčejného dne, který začne rozpačitým milostným atakem, pokračuje smutnou zprávou o úmrtí hudební legendy Niny Simone, nečekanou touhou po klavíru a taky několika kostlivci.. s hudbou se tu ostatně pracuje na výbornou. Stejné ódy lze pět i na lyrickou kameru a nadstandardní herecké výkony (Bittová, Roden, Issová), kde nikdo nemá šanci zklamat a navíc tu vyvstalo několik velkých hereckých nadějí (mladík z hudebnin Miloslav König mě neskutečně dostal). Inteligentní scénář pak několikrát vyzdvihne důležitost rodiny, která, ač je sebezranitelnější, platí stále za tu nejbezpečnější jistotu. Nellis je v porovnání s třeba posledním snímkem dua Svěrákových (silně průměrné Vratné láhve) zcela suverénní, nekalkuluje, jede na plný plyn a zejména na přirozenost (což potěší i v nerušivém a umně skrytém product placementu). Všeplatný snímek, který je těžko zařaditelný, má silné vnitřní kouzlo plné zajímavých odboček a náhledů na život. A vidíte, ono to jde!! (11.10.2009)

Mohl bych tu nejrůznějšími vulgarismy toho nejsprostějšího formátu zhodnotit veškeré faktory tohoto vtipu, který se ani slovem film označit nedá. A nebo by mohlo stačit konstatovaní, že pokud tento film byl u nás v roce 2007 tím nejlepším co se urodilo, tak rok 2007 byl filmově velmi chudý. Kdyby byla ještě o trochu horší hudba, tak se tento film mohl stát prvním filmem co jsem nedokázal dokoukat. Nuda, nuda, šeď, šeď. Film naprosto o ničem. A tím naprosto myslím NAPROSTO. Fuj. Hnus. Kdo neviděl a čte si tento komentář, nechť dá od tohohle ruce pryč. (23.02.2011)

Letošní rok nejlepší český film, s famózní a jedinečnou Ivou Bittovou. Doufám, že v Českým lvu bude upřednostněna před Kolářovou z Vratných lahvi (ale i ta byla výborná). Citlivý, hluboký film, z kina jsem si odnášel nevšední zážitek. Toto není zábava, toto je umění. Klobouk dolů Alice, bylo to vynikající, díky! (26.05.2007)